Nepřebírejme „sudetoněmeckou“ terminologií!
Především v žádném případě neužívejme slovo „Sudety“ a jeho odvozeniny. Jsou spojeny s henleinismem a nacismem. ¨
Tzv. Sudety nikdy v čs. státu neexistovaly jako samostatná územně-správní jednotka. Znacizovaní henleinovci, podporovaní hitlerovským Německem, obrovsky tlačili na to, abychom jejich tzv. sudetskou oblast uznali za samosprávné území. Naši prvorepublikoví činitelé v čele s prezidentem Benešem odolali a rozhodně o tomto návrhu odmítli jednat. Jednotu republiky udrželi až do doby Mnichova. Po anexi našeho pohraničí Němci vznikla tzv. Sudetengau. Se zánikem hitlerovské třetí říše přestala existovat též „Sudetengau“ i název „sudetští“ Němci.
Již dávno předmětné území jsme označovali jako pohraničí. Po druhé světové válce jsme se k tomuto názvu vrátili. Nikdo ho celá desetiletí nezpochybňoval. Přišel však listopad 1989. Těsně po něm se pod křídli Občanského fóra formovala nová agresivní německá menšina. Po krátké době se její představitelé prohlásili za součást „sudetoněmecké kmene“ a začali se bratřit s landsmany. Na štěstí byla zde ještě jiná organizace než vznikající spolky Němců. Byl to Kulturní svaz občanů ČR německé národnosti. Ti se dále cítili být občany republiky a aktivity, které vyvíjeli spolky Němců ve spolupráci s landsmany odsoudili jako zrádnou činnost.
Za nějakou dobu vývoj pokročil. Kulturní svaz nově vzniklé Zemské shromáždění Němců převálcovalo a postupně dostalo do funkce předsedkyně Kulturního svazu ženy, které Zemskému shromáždění přály a začaly s ním úzce spolupracovat. Loajalita členů Zemského shromáždění Němců a postupně i Kulturního sdružení platila Německu, nikoliv ČR. Německá menšina se nám znovu jako celek odcizila.
A tehdy nastala doba, kdy slova „Sudety a sudetský“ se začaly vracet do řeči německé menšiny a našich germanofilů a sudetomilů. Tito přátelé „sudetoněmecké věci“ přijali za svou nejen „sudetoněmeckou“ terminologii, ale i z části i její program. V této fázi se nyní nalézáme.
Naše sdělovací prostředky, včetně ČT, se znovu snaží slovo „Sudety“ ,a jeho odvozeniny dostat do našeho slovníku. Činí tak již nějakou dobu. Zatím jen s malým výsledkem. Ale přesto si mnozí naši lidé s těmito slovy neví rady. Dokonce píší i slovo Sudety s velkým písmenem, a název sudetští Němci užívají často. A to je ostudné.
Pro nás „Sudety“ neexistovaly, neexistují a nebudou existovat. Vždy jsme užívali, i naši předkové, označení pohraničí. Braňme název pohraničí, odvrhněme vědomě a jednou pro vždy slova „Sudety a sudetský“, které jsou spojena s henleinismem a nacismem. S jeho nadvládou nad námi a s potoky krve jeho obětí, našich předků.
Že se sudeti označují za čtvrtý bavorský kmen, nám vůbec nevadí. Jestliže o sobě mluví jako o druhém národu v českých zemích, pak je to na pováženou. Pakliže nad to tvrdí, že se vrátí do své původní vlasti, tedy do ČR, pak bychom měli se vší rozhodností proti tomu protestovat. Platíme své diplomaty i ústavní činitelé. I ty bychom měli pohnout k tomu, aby protestovali proti uvedenému. Pakliže budeme jen a jej mlčet, pak se nedivme, že dojde ke katastrofě. Bude ohrožena naše státnost a existence českého národa. Někdy je pozdě bycha honit!
Dr. O. Tuleškov