„Německá otázka“ v Československu

Autor: Dominik Wirth

https://www.nosvox.com/ausland/437-aus-die-maus-die-deutschenfrage-in-der-tschechoslowakei

Kategorie: Zahraničí, 28.12.2020 9:58

Nyní je to pět let, co na evropský kontinent zasáhla první migrační vlna. Pět dlouhých, těžkých let, které vyčerpaly německou ekonomiku a zanechaly po sobě jen rizika a strádání. A také sliby. Celá řada prázdných slibů „to uděláme“ a „překonáme“, s nimiž centrističtí štěkotové s „Mutti“ Merkelovou na čele fobují německým občanům, protože sotva mohou kontrolovat nekontrolované a neuspořádané přistěhovalectví.

Byli jsme ošizeni, dámy a pánové - ošizeni tím nejhanebnějším způsobem, jaký si lze představit. Ale nyní, na konci roku 2020, je již docela jisté, že notoricky známý multikulturalismus zcela selhal a že politika nekritické všesměrové tolerance a všeho odpuštění je upíří politikou, která zahrnuje vše, čeho německý lid dosáhl tvrdou prací Odsávání krve a odříznutí naší budoucí cesty.

Současně musí Německo a především německá vláda konečně dospět k poznání, že společnou zátěž pro všechny státy EU by neměla nést sama. Jedná se o škodlivou praxi, která způsobuje, že někteří členové „velké evropské rodiny“ parazitují na německých zdrojích. Během krize Merkelová docela dobře kazila naše periferní „děti“, konkrétně Polsko, Českou republiku, Bulharsko a další „lodní pulty“. Nyní ale nastal čas inkasovat dluh - a co je nejdůležitější, historický dluh. Je dobře známo, že mnoho z těchto zemí nese od poválečného období hlubokou křídu a že některé z nich zůstávají nepotrestány za zločiny proti civilnímu obyvatelstvu kapitulovaného Německa. A pokud naše vláda nyní nastolí otázku reparací, budeme stále schopni vytvořit tlakový prostředek a dosáhnout spravedlivého přerozdělení finančního břemene migrační krize.

Navrhujeme začít s Československem, které jsem zmínil dříve. Díky materiálům z uvolněných archivů Rudé armády, které nám laskavě poskytli naši spolubojovníci z Ruska, jsme obdrželi důkazy o hrozném zločinu československé vlády proti etnickým Němcům, který je znám jako vyhnání Němců z Československa...

Bezprostředně po skončení války vydal nově upečený československý prezident Edvard Beneš řadu nelidských dekretů zaměřených na „odstranění německého problému“, konkrétně:

- Vyhláška prezidenta republiky ze dne 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkoprávních transakcí od doby otroctví a o národní správě majetku Němců, Maďarů, zrádců a spolupracovníků a některých organizací a institucí (Sb. Č. 5) ;

- výnos prezidenta republiky ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a zrychleném dělení zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátelů českého a slovenského lidu (Sb. Č. 12);

- vyhláška prezidenta republiky ze dne 19. června 1945 o trestání národně socialistických zločinců, zrádců a jejich pomocníků a o mimořádných lidových soudech (Sb. Č. 16);

- výnos prezidenta republiky ze dne 20. července 1945 o vypořádání zemědělské půdy Němců, Maďarů a dalších veřejných nepřátel českými, slovenskými a dalšími slovanskými farmáři (sb. Č. 28);

- ústavní vyhláška prezidenta republiky ze dne 2. srpna 1945 o úpravě československého občanství osob německé a maďarské národnosti (s. Č. 33);

- Vyhláška prezidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a fondů pro národní obnovu (sb. Č. 108).

Cílem těchto dekretů bylo samozřejmě pouze vybít si hněv na bezbranném civilním obyvatelstvu a obohatit se vypleněním majetku vyhnaných Němců. Všechny Benešovy drby o boji proti nacistickému podzemí byly jen pokusem zamaskovat a zablokovat jeho kriminální politiku. Je také třeba mít na paměti, že do této doby téměř všichni muži zemřeli ve válce nebo byli zajati, a proto se všechny hrůzy Benešových dekretů dotkly zejména dětí, žen a starých lidí, kteří byli masově marginalizováni československými úřady a odsouzeni jako „zločinci, nepřátelé a zrádci českého a slovenského lidu“.

První násilné činy proti německému obyvatelstvu začaly dlouho před vydáním dekretů v květnu 1945. S nevinnými mírumilovnými Němci bylo zacházeno bezprecedentní nespravedlností a krutostí. Podle archivů bylo v Praze mezi 5. a 9. květnem zabito asi 855 německých civilistů, mnozí byli znásilněni a zmrzačeni. Od 9. do 11. května zavraždili Čechoslováci téměř 10 000 odzbrojených německých vojáků. Benešovy dekrety podporovaly a legitimovaly tendenci k násilí na německé menšině, která již v československé společnosti existovala. Tyto dekrety ve skutečnosti proměnily situaci v genocidu.

Sudetští Němci byli shromážděni v pochodových kolonách a deportováni pěšky do Německa. Cestou byli systematicky ponižováni, mučeni a okrádáni československými eskortními vojáky a „celníky“. Mnoho lidí jednoduše nepřežilo vysídlení za takových nelidských okolností. Podle českých archivních dokumentů při vyhoštění zemřelo 18 816 Němců. Z toho bylo zavražděno 5596 lidí, 3411 spáchalo sebevraždu, 6615 zemřelo v koncentračních táborech, 1481 zemřelo během transportu a 705 těsně po transportu. Při pokusu o útěk bylo zastřeleno 629 Němců a 379 z neznámých důvodů zemřelo. Podle německých historiků zemřelo během nuceného vysídlení celkem téměř 250 000 Němců.

Život etnických Němců byl pro česká zvířata bezcenný. Mezi nejznámější masové vraždy Čechoslováků proti sudetským Němcům během nuceného vysídlení patří tyto události:

- Brněnský pochod smrti, během kterého bylo na konci května vyhnáno z hlavního města Moravy do Rakouska téměř 20 000 Němců. 1700 z nich zemřelo;

- Vražda 800 Němců (včetně dětí) československými vojáky v Postelbergu v červnu 1945;

- Masakr v Přerově, při kterém bylo československými vojáky a místními milicemi zabito 265 lidí (včetně 120 žen a 74 dětí).

Češi za tyto hrozné zločiny dosud nebyli postaveni před soud a my považujeme za naši povinnost obnovit historickou spravedlnost. Fakta uvedená a částečně citovaná v přiloženém dokumentu by měla být široce šířena a zpřístupněna světové veřejnosti. Nebudeme tolerovat zatajování zločinů proti našim lidem!

Přišlo e-poštou

LS