Německo a EU rozšiřují vojenskou přítomnost v Africe

Pandemie koronaviru působí jako katalyzátor v tahanici velkých mocností o přerozdělení Afriky a znovuzrozený německý imperialismus vidí krizi jako příležitost k prosazení svých globálních geopolitických zájmů silou zbraní. Minulý týden německý parlament (Bundestag) rozhodl o rozšíření nebo prodloužení dvou vojenských operací. Vedle Libye, Mali, kde má Irsko momentálně dvacet vojáků, a Somálska mohou německé síly v budoucnu operovat v Mauretánii, Burkině Faso, Čadu a Nigeru.

Počet 1 100 vojáků Bundeswehru v Mali pod deštníkem mise OSN (MINUSMA) byl zvýšen a došlo k rozsáhlému posílení německých jednotek v oblasti Sahelu. Francie mezitím po celém Sahelu rozprostřela přes 5 000 vojáků; nejprve usadila vojska v roce 213 v Mali.

Parlamentní rezoluce zajistila, aby výcviková mise EU (EUTM), která funguje už sedm let, byla do května 2024 rozšířena a rozmístěna po celé oblasti Sahelu. To znamená, že vojáci EU budou také cvičit ozbrojené síly prozápadních režimů v Burkině Faso, Mauretánii, Nigeru a Čadu. Rada EU stvořila odpovídající mandát o týden dříve.

Nový mandát v Mali zajišťuje, že mise bude posílena o dalších 100 německých vojáků. Jednotky režimu v Bamaku, nenáviděného obyvatelstvem, bude moci jít v budoucnu do akce s doprovodem až 450 německých „instruktorů“. Tímto způsobem Bundeswehr vyprovokuje silné střety mezi německými vojáky a místními opozičními milicemi, což může poskytnout záminku k rozmístění ozbrojených bojových bezpilotních letounů, dronů, v oblasti, jejichž použití schválil německý parlament.

Režim v Mali se po celá léta dopouštěl zvěrstev na civilním obyvatelstvu. Zpráva Rady bezpečnosti OSN hovořila nejméně třech „útocích na civilisty“ v roce 2018, včetně „údajné hromadné popravy se 44 mrtvými“ a útoku na dobytčí trh, kde bylo zabito 12 civilistů. Vyšetřovatelé OSN také objevili několik masových hrobů.

V roce 2019 německý deník Süddeutsche Zeitung, jenž také podporuje vojenské akce, napsal, že režim podporující „milice…terorizují obyvatelstvo, aby zajistily jeho vliv ve sporných oblastech“. Tato politika je teď rozšiřována do Nigeru, Burkiny Faso, Mauretánie a Čadu v zájmu německých a evropských ambicí, spjatých s přírodními zdroji, jako je zlato a uran.

Strategický list Německého institutu mezinárodních a bezpečnostních věcí (Stiftung Wissenschaft und Politik [ https://www.swp-berlin.org ]) uvádí, že „oblastní bezpečnostní síly“ jsou skutečně „součástí problému“ - ale „bez nich to nejde“.

Protože „překonání krize korony dočasně zatlačí cokoli dalšího do pozadí“, německá vláda by měla pracovat na „začlenění zemí jako Burkina Faso a Niger a lepším propojení všech misí (v Sahelu). Zpočátku by mělo být zaměření na občanské a zdravotnické projekty spíše než na vojenskou způsobilost.“

Jinými slovy, pod záminkou boje proti COVID-19 by německé a vraždící „oblastní bezpečnostní síly“, vycvičené Evropskou unií, měly svou bojovou sílu spojit s misí OSN MINUSMA a s francouzskou vojenskou misí, kódově pojmenovanou Barkhane.

MINUSMA je složena až z 15 200 zahraničních vojáků a policejních důstojníků, kteří byli umístěni v Mali následně po „Opération Serval“, aby „stabilizovali“ poměry.

Barkhane, mise následující po Servalu, oficiálně zahrnuje 3 000 francouzských vojáků k opatřením „proti nepokojům“ a k zabíjení „islamistů“, a také zvláštní jednotky a žoldáky Cizinecké legie.

Parlament také prodloužil misi EU „Atalanta“ mimo pobřeží Somálska o další rok, s až čtyřmi sty německých vojáků, pokračujících v účasti na eurounijní takzvané protipirátské misi, jež probíhá od roku 2008. Síly vojenského námořnictva EU chrání obchodní zájmy v oblasti, jež utrpěla nevídanou společenskou devastací kvůli nadměrnému rybolovu Západu, jednostranným obchodním dohodám a desetiletím občanské války.

Množství útoků na nadnárodní trawlery v posledních létech kleslo, ale nelegální rybolov, provozovaný zahraničními flotilami, na druhé straně i nadále narůstal pod záštitou válečných lodí EU, jak uvedly zdroje OSN.

Somálsko a další země východní Afriky jsou momentálně sužované nejhoršími záplavami za 40 let. Prudké lijáky zavinily protržení přehrad, což zničilo infrastrukturu i příbytky a donutilo lidi přebývat v improvizovaných chatrčích. Bylo zasaženo téměř milion lidí, z nichž 400 000 ztratilo příbytek.

Povodňová katastrofa také ztěžuje humanitární činnost OSN, včetně boje s Covidem-19, a vytvořila podmínky pro druhou pohromu, nálety sarančat od počátku tohoto roku. Dvaceti milionům Somálců hrozí vyhladovění a téměř 3 miliony z nich jsou na útěku. Infrastruktura země je po třech desetiletích ozbrojeného konfliktu rozsáhle poničená.

Ačkoli mocnosti EU nesou v posledních desetiletích spoluvinu na vytvoření podmínek k vysídlování, přírodním katastrofám a pandemii, využívají teď katastrofální situaci jako záminku k přípravě geopolitického přerozdělení oblasti za použití vojenské síly, a Irsko, i když má podružnou úlohu, je spoluviníkem…

12. června 2020 Frank Keoghan, šéf irského Lidového hnutí

Ze čtrnáctideníku People’s News (irského Lidového hnutí) přeložil Vladimír Sedláček