Nechtějme noc ve dne…

Marek Řezanka

Začalo léto, červen dvaadvacet

Hitler si půjčil jméno Barbarossy

v Sovětském svazu musel vykrvácet

„Vše bude rychlé“, řvala agitace

na ruské zimě milost nevyprosí

Marně se válka nezve vlasteneckou

Wehrmacht se zprvu dočká vnitrozemí

Co mladých kluků padlo za Německo?

Zbytečně, pro nic, nechali tam všecko

Krvavá půda je pak svědek němý

Dvacátý čtvrtý červen připomíná

jak Napoleon v Rusku nevyhraje

Potoky krve tekly z Borodina

sedmého září – jak z ženina klína

V prosinci Francouz opustil ty kraje

Dvacátý červen vtrhl do údolí

Ležácké domy, vypleněny, hoří

Ženy a muže, děti, kohokoli

nacisté vraždí – dodnes rána bolí

Ležáky přitom byly kapkou v moři

Hitlery jisté kruhy pěstují si

s tím, že tak zničí „rudé nebezpečí“

Kapitál se dnes chová jako kdysi

v těchto dnech hnědou opět mocně křísí

Pliveme na ty, jimž svět za mír vděčí

Ferrari, Fanta, oděv Hugo Bosse

Schneider a Creusot, Adidas a Puma

Naz(i)í jsou všichni, nohy mají bosé

s černou či hnědou tohle spojilo se:

Ať o tom trochu dnešní mládež dumá

Západ si zkrátka dělal velké oči

Ať Hitler vezme, co jen hrdlo ráčí

jenom když na Svaz brzy zaútočí

nějaké Čechy spláchne klidně s močí

Zradou byl Mnichov – ke vzteku a k pláči

Uctěme, prosím, ty, kdo vytrvali

odmítli svinstvo, které rozbujelo

Zaslouží více, nežli slova chvály

neznámí lidé hrdiny se stali

Jejich duch přežil pomíjivé tělo

Na Rusko křičí samí darebáci

ti, kteří Židy za kus hadru měli

Jedwabne v nočních můrách se nám vrací

Teď chtějí kázat vodu ubožáci?

Vatikán rovněž nebyl jaksi smělý

Je konec června, léto vedro věstí

sirkami škrtat není zodpovědné

Nacismus je vždy systémové scestí

zabíjí rozum, posiluje pěsti

Tak, prosím pěkně, nechtějme noc ve dne…