Nechává ji chladnou…

Marek Řezanka

Právnička chtěla proces spravedlivý

v zemi kde teror, krutost a strach vládnou

Kdo se tam bouří, tomu vlásek zkřiví

Ebru je ženou vskutku mimořádnou

Takoví jako ona ale chřadnou

Dvě stě a dalších třicet osm dní

než přišel pro ni večer poslední

hladovku drží s prosbou bezodkladnou:

„Ať už se v tomto státě rozední“

Unii Timtik nechá zcela chladnou

Thaci byl volný – hajzl odpudivý

Západní mravy stále více smrádnou

Hlavně, že kdosi demonstranty živí

v Bělorusku však tento pokus zvládnou

Turecko „strážci práva“ nenapadnou

Assange je rovněž beran obětní

v žaláři slyší píseň pohřební

Přetvářka dávno není nenápadnou

Hladovka nezná zvony polední

Unii Timtik nechá zcela chladnou

Vidíme obraz pochmurný a tklivý:

Lidé jak Minář nikdy neuhádnou

proč jsou tak směšní. Stále se jen diví

myslí, že druhé obelhávat zvládnou

Odpověď proto zaslouží si pádnou:

Tajemství tohle není zpovědní

je pouze k pláči, kdo se zabední

Záštitu práv má Západ nepořádnou

Komu teď v uších nářek Ebru zní?

Unii Timtik nechá zcela chladnou

Strádala, třicet kilo zbylo z ní

Přesto jsou další, kteří ještě sní

O tom, že pomstí hrdinku svou kladnou

Lež zatím nosí šaty noblesní:

Unii Timtik nechá zcela chladnou…