Němečtí antifašisté se nikdy nepovažovali za tzv. sudetské Němce

Henleinovci, území, kde žili označovali za „Sudety“ a sami sebe za sudetské Němce. Šířili pojem „Sudety a sudetský Němec“. Německé antifašisty, kteří o sobě mluvili jako o československých státních občanech německé národnosti, považovali za zrádce a podle toho s nimi tak i jednali.

Zatímco znacizovaní Němci měli svůj sbor ordnerů a později vytvořili i teroristické jednotky Freikorpsu, vybudovali němečtí antifašisté oddíly „Republikanische Wehr“, které primárně sloužily k ochraně jejich schůzí a domovů. Stály věrně po boku čs. ozbrojených sil v pohraničí. Byly nejen připraveny bojovat za republiku proti henleinovcům.

Po Mnichovu henleinovci především řádně antifašisty zbili, vyslýchali je a pak odesílali do věznic a koncentračních táborů, kde mnozí z nich zemřeli. Jistě si dovedete představit, jaké bylo poválečné setkání koncentráčníků, kteří se vrátili „z převýchovy“ do svých domovů, s těmi, kteří se hlásili k nacismu a podíleli se na jejich tragickém osudu. Došlo i na vyřizování účtu, tentokrát v jiných mocenských podmínkách.

Část německých antifašistů šla do odsunu dobrovolně. Pokud můžeme sledovat jejich osudy, víme, že do tzv.sudetoněmeckých organizací, v nichž byla řada nacistů, esesmanů, tedy válečných zločinců,nevstupovali. A tak můžeme říci, že tzv. Sudetoněmecký landsmanšaft vyrostl z nacistických kořenů.

Když si to vše uvědomíme, co všechno henleinovci udělali českému obyvatelstvu ještě v období předmnichovském, co udělali německým antifašistům, kolik krve prolili, kolik mrtvých po jejich akcí zůstávalo, nemůžeme přece užívat termín „Sudety“, „sudetský“. Svědomí nám to nedovolí. Historickou pravdu musíme ctít a ne ji přepisovat!

Dr. O. Tuleškov