Navalnyj v nemocnici, Assange v kriminálu a Miloševič
dávno po smrti
V Srbsku proběhla také jedna z barevných revolucí. Slobodan Miloševič nebyl zvolen prezidentem. Ale to nestačilo nové vládnoucí elitě. Miloševič pro ně byl stálým nebezpečím. A tak ho dovezli, bez vědomí prezidenta Srbska, proti stávajícímu právu, do Haagu a svěřili ho do péče Mezinárodního trestního tribunálu. Ten Miloševiče přijal s otevřenou náručí. Soudní jednání proti němu bylo zahájeno. 31.8.2004 jugoslávský ex-prezident pronesl před soudem svoji obhajobu. A pak čas běžel. Haagští se snažili Miločeviče usvědčit ze všech možných zločinů. Ale Miloševič, který byl zdatným právníkem, se hájil a vidina soudu se pomalu rozplývala.
Miloševič v Haagu onemocněl. Jeho stav byl vážný. Rusko prohlásilo, že mu poskytne všechnu možnou zdravotní péči a po vyléčení jej předá opět haagskému tribunálu. Miloševič v této možnosti viděl záchranu svého života. Ale haagský tribunál ruskou nabídku odmítl. Miloševič musel zůstat ve vězení. Rozsudek smrti nad ním byl takto vykonán.
Je pravděpodobné, že smrt Miloševiče byla pro určité mocenské kruhy řešením vzniklé situace. Sen o odsouzení S. Miloševiče se ukázal jako nereálný. Po nějaké době haagský tribunál oznámil, že S. Miloševič je nevinný. Tak takové spravedlnosti se dostalo Slobodami Miloševičovi.
Rusko v jeho případě nemohlo nic dělat. Když však pro Navalného posílali letadlo z Berlína, Rusko jej vydalo, i když mohlo čekat, že Němci udělají z Navalného mučedníka a z Ruska otloukánka, který bude za tento humanitární akt postižen pravděpodobně dalšími sankcemi. Holt Německo je hodnotovým státem. Co vše udělal pro mír v době ukrajinského Majdanu Frank Walter Steimeier? Co mohl. Dokonce patřil mezi garanty dohody, jíž uzavřel Janukovyč s ukrajinskými majdanisty. Samozřejmě, že nemohl za to, že několik hodin poté majdanovci začali obsazovat státní úřady, včetně sídlo prezidenta Janukovyče. Ten naštěstí dostal echo a rychle ujel. Tak si zachránil život. Již ví, ale bohužel pozdě, že na rady západních politiků se nedá spoléhat..
Jak však na tento vývoj reagovali ti západní politici, kteří byli garanty této dohody? Nijak, pokud víme. Ani pes neštěkl po jejich garanci dohody Janukovyče s majdanisty.
„Čas ji prolomil“ a pánové mlčeli, jako by se nic nestalo. Nezapřou v sobě skutečné „diplomaty“.
A Západ bude zřejmě opět mlčet, pokud Assange „přirozenou cestou“ zemře ve vězení. Kdo dnes bojuje za jeho práva? Myslíte si, že německý ministr zahraničí Heiko Maas? Kdepak! Ten nyní je zaneprázdněn zdravím a budoucností pana A. Navalného. Na Assangeho mu bohužel už jeho kapacity nestačí.
A tak mě vrtá hlavou myšlenka, proč lidé, kteří se zasloužili o pravdu, spravedlnost, musí zůstat v západních kriminálech a tam pomalu umírat, kdežto opozičníci vůči východním režimům, jsou považováni za anděle spásy a je jim Západem poskytována snad maximální pozornost. Tito bojovníci za svobodu a demokracii jsou předurčeni k tomu, aby jednou vládli ve státech, které „trpí diktaturou východních despotů“, a kde dříve byli pronásledováni, mučeni a tráveni. Tak jak to je s tou humanitou a demokracií? J. Skalský