NATO používá zakázané zbraně

Motto: "Nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární.“ V. Havel , Le Monde 29.4.1999

Na prvním místě jsou to tzv. kazetové bomby, které se rozprskávají na řadu menších, mohou explodovat i dodatečně a vyvolávají těžká poranění. Bylo jimi poraněno i zabito poměrně dost dětí. Největší masakr kazetovými bombami provedlo letectvo NATO 13. května při útoku na albánské uprchlíky (80 mrtvých, přes 100 zraněných), dále pak při bombardování civilní nemocnice v Niši. Obě události byly prý omyly.

Další zakázaná zbraň byly hlavice raket, bomb z ochuzeného uranu (238 U), který je sice slabý zářič, ale při výbuchu se rozbije do nepatrných částic, které se vdechují jako aerosol, kontaminují celé okolí (viz podobnou situaci v jižním Iráku). Jako nává zbraň byly v Jugoslávii vyzkoušeny tzv. grafitové bomby, které vyvolávají rozsáhlé zkraty na elektrickém vedení, i když zařízení přímo neničí. Veliká část Jugoslávie byla proto bez proudu, s katastrofálními důsledky pro nemocnice (např. nemocní na dýchacích přístrojích, kojenci v inkubátorech) i pro civilní obyvatelstvo, trvající řadu dnů (netekla voda, nepracovaly pekárny, nefungovaly výtahy, ledničky atd.). Bylo to výraz krajního terorizování obyvatelstva.

Zvláštní druh terorizování představoval „zvyk“ letců NATO , že velmi často po svržení první „dávky“ bomb (raket) za 10-15 minut svrhli další „dávku“. Bylo to obvykle v době, kdy už začínaly záchranné práce (lékařská pomoc, hasiči). Tak např. přišel o obě dolní končetiny jeden z velitelů hasičů v Bělehradě. Kolem 80 procent útočících letadel shazovalo pumy na předchozí cíle! I když už byly prokazatelně zničené.

(Výňatek z knihy „Žaluji“, autor Rajko Doleček, 3. doplněné vydání, Futura, Praha 2000, str. 147)