Na cestu neznámo kam jsme si vzali pouze uspořené peníze a nejnutnější potraviny

Jsem rovněž jeden z mnoha lidí, kteří byli vyhnáni z pohraničí, neboť jsme byli nuceni při vpádu nacistických vojsk utéci do vnitrozemí. Celá naše rodina utíkala z městečka Perník u Karlových Varů, kde jsme bydleli po několik let u železniční stanice. Při útěku jsme zanechali na místě veškerý majetek, ošacení, zařízení ve třech místnostech atd. Na cestu neznámo kam jsme si vzali pouze uspořené peníze a nejnutnější potraviny. Útěk se uskutečnil posledním možným nákladním vlakem ve vozech vystlaných slámou, aby každý z prchajících mohl ležet na zemi, neboť v té době se na vlaky s uprchlíky střílelo. Po dlouhých útrapách jsme několik měsíců bydleli u tety v Oseku u Hořovic, než nám byl přidělen byt v Kařízku u Rokycan.

Milan Hůla, tehdy Pernink