Je to výročí naší státní hymny. Snad každý vlastenec, byť je mnohými činiteli u nás i v zahraničí, označován jako nepřítel „nové Evropy“, by neměl zapomínat na dlouhý proces národního probouzení, na všechny buditele té doby, ale i první naší republiky, stejně jako v průběhu 2. světové války a po osvobození od fašismu v roce 1945. Připomínat kolik krve bylo prolito vlastenci, aby český národ se stal suverenním, samostaným , důstojným a mohl se pyšnit výsledky práce generací a s hlavou vztyčenou, s rovnocennými právy, spolupracovat s ostatními státy Evropy.

31.prosinec 1834 zapsal se zlatým písmem do dějin národa českého. Tehdy ponejprv byla zpívána ve Stavovském divadle v Praze nynější naše národní hymna „Kde domov můj?“ jako vložka ve frašce Josefa KajetánaTyla (1808–1856) nazvané „Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.“

Písňovou vložku zkomponoval František Jan Škroup. Tento pozoruhodný hudební skladatel z dob národního probuzení narodil se 3. června 1801 ve Velkých Vosicích u Pardubic.....

Nesmrtelné slávy vydobyl si písní „Kde domov můj?“. Píseň tu složil Škroup ve dnech listopadových 1834 v noci, když dlel při lůžku první své nemocné manželky, rozené Koudelkové....

Píseň prostá, ale tklivá pronikla do srdcí všech věrných Čechů jak v městech tak po venkově a budila a utužovala jich lásku k vlasti. Německá vláda vídeňská a její úřady v Čechách lekly se národa probouzejícího se a hlásícího se ke svým právům a počaly českému uvědomování činiti všechny možné překážky. České hry byly ve Stavovském divadle zakázány a Škroup od divadla propuštěn a vydán na pospas životu v bídě a nouzi...

Připomeňme si naši hymnu i při štědrovečerním rozjímání. Nezapomínejme, že tu byli lidé i v protektorátu Čechy a Morava, kteří se snažili vymazat ji z myslí našeho národa, že tu byli mnozí, kteří ji chtěli zaměnit i po listopadu 1989!!