Nacistické kořeny tzv. Sudetoněmeckého landsmanšaftu 4



Zatímco znacizovaní henleinovci, přímí předchůdci landsmanů, vykřikovali koncem 30. let minulého století hesla „Chceme domů, do říše“, „Ein Volk, Ein Reich, ein Führer“, jejich následovníci, landsmani, již od konce 40. let chtějí domů, do své původní vlasti, jak říkají, do republiky. Z československého exilu však nikdo s nimi nechtěl jednat. A tak uzavřeli smlouvu s fašizujícími prchalovci, jejíž text přinášíme.

Wiesbadenská úmluva mezi Českým národním výborem a Pracovním kruhem na ochranu sudetoněmeckých zájmů


Generál Lev Prchala založil v roce 1940, spolu s novinářem Petrem Prídavkem, Československý národní výbor jako formu opozice vůči československému odboji vedenému čs. londýnskou vládou a prezidentem dr. E. Benešem. (1) Pozdější Českou národní jednotu Prchala koncem roku 1944 přebudoval na Český národní výbor. Po únorovém puči v ČSR vznikla v březnu 1948 Česká národní skupina pro Západní Německo. V únoru 1949 byla založena Rada svobodného Československa (RSČ), která se stává představitelkou Čechů a Slováků v exilu.

Předsedou předsednictva se stal dr. Petr Zenkl, místopředsedou dr. Jozef Lettrich. Dalšími členy předsednictva byl Václav Majer, Dr. Adolf Procházka, Dr. Josef Černý, Dr. Jozef Dieška. Dr. Štefan Osuský, Ferdinand Peroutka, Dr. Juraj Slávik. Český národní výbor byl jedinou „českou“ skupinou mající styky se sudetskými Němci a která byla ochotna jednat s nimi o budoucím vzájemném vypořádání se ve svobodné Evropě.


V srpnu před šedesáti léty generál Prchala a Vladimír Pekelský za Český národní výbor v Londýně uzavřeli smlouvu s Pracovním kruhem na ochranu sudetoněmeckých zájmů (Arbeitsgemeinschaft zur Wahrung sudetendeutscher Interessen), zastoupeným Dr. Rudolfem Lochmanem von Auen, Richardem Reitznerem a Hansem Schützem. Úmluva byla ratifikována Pracovní pospolitostí k ochraně sudetskoněmeckých zájmů v Mnichově dne 4. srpna 1950 a Českým národním výborem v Londýně dne 5. srpna 1950. (2)


ÚMLUVA
ujednaná mezi generálem Prchalou za Český národní výbor v Londýně a Pracovní pospolitostí na ochranu sudetskoněmeckých zájmů, zastoupenou Dr. Lodgmanem, Reitznerem a Schützem.


1. Obě smluvní strany vycházejí z demokratického světového názoru a odmítají jakýkoli totalitní systém. Obě strany považují demokratickou úpravu poměru v česko-moravsko-slezském prostoru za součást boje o sjednocenou Evropu. Podle jejich přesvědčení může býti dosaženo tohoto cíle jen tehdy, spojí-li se tyto národy dobrovolně a svobodně rozhodnou o svém právu na sebeurčení.
.
2. Obě strany uznávají zásadu, že v emigraci není nikdo oprávněn zavazovati svůj národ. Jen národ sám je pánem svého osudu a má míti možnost svobodně se rozhodnout, kterou cestou se chce dát. Jen lid rozhodne s konečnou platností.
.
3. Obě strany považují návrat sudetskoněmeckých vyhnanců do jejich domoviny za spravedlivý a tudíž samozřejmý.

Jsou si vědomy toho, že k tomuto návratu muže dojíti teprve tehdy, až také český národ bude osvobozen. Proto učiní vše, aby jeho osvobození bylo uskutečněno.

4.
Obě strany odmítají uznati vzájemně kolektivní vinu a v důsledku toho zavrhují myšlenku na pomstu, naproti tomu však požadují náhradu za škody, jež utrpěl jak český, tak sudetskoněmecký lid, stejně jako žádají potrestání duchovních původců spáchaných zločinu i jejich výkonných orgánů. Obě strany považují toto opatření za nezbytné, protože události posledních desetiletí by znemožnily přátelské soužití obou národů, pokud žije dnešní generace, v níž jsou pachatelé i oběti těchto zločinu na majetku i na životě.

Ani při nejlepší vůli by nemohla vymizeti vzpomínka na tyto události z paměti obou stran, pokud nebude u obou národů odloučena ona část, jež je zatížena těmito zločiny. Potrestání těchto zločinů patří - podle názoru obou stran - vždy vlastnímu národu, poněvadž to nebyly zločiny jen na druhém národě, nýbrž i na národu vlastním, jimiž byla těžce poškozena pověst a vážnost každého z těchto národu v očích slušných lidí.

5. Obě strany jsou za jedno, že o konečném státně-politickém uspořádání rozhodnou oba národy ve smyslu ustanovení bodu 2, a to jakmile bude osvobozen český národ a jakmile se vrátí sudetští Němci do svých domovů. Aby mohly býti vytvořeny předpoklady nového soužití obou národů, které v průběhu tisíciletí žily v nejužším svazku a také v něm v budoucnu žíti budou, dohodly se obě strany, že k tomuto účelu ustaví Federální výbor. Obě strany budou v tomto výboru zastoupeny rovným dílem.


6. Tento návrh podléhá ratifikaci jak ze strany Českého národního výboru v Londýně, tak Pracovní pospolitosti k ochraně sudetskoněmeckých zájmu v Mnichově. Text tohoto návrhu - až do té doby přísně důvěrný - bude zveřejněn po ratifikaci.
.
7. Tato dohoda je sepsána v jazyce českém a německém. Oba čistopisy budou podepsány jak presidiem Pracovní pospolitosti k ochraně sudetskoněmeckých zájmů v Mnichově, tak generálem Prchalou v zastoupení Českého národního výboru v Londýně. Oba texty jsou autentické.


München-London pátek 4. srpna 1950

Za pracovní pospolitost k ochraně sudetskoněmeckých zájmu Presidium:
Lodgman, Reitzner, Schütz.

Za Český národní výbor: Prchala, Pekelský


Proti této úmluvě se negativně vyslovila Rada svobodného Československa (RSČ). (3) Ze strany sudetských Němců dochází k pokusu k jednáním o otázce jejich osudů ve svobodné Evropě. Dne 20. dubna 1953 pověřenec předsedy sudetoněmeckého Landsmannschaftu Dr. Rudolfa Lodgmana jménem Simon navštívil Peroutku v New Yorku. Podle vlastnoručního Peroutkova zápisu bylo důvodem návštěvy najít nového českého partnera pro jejich politický program, neboť generál Prchala údajně neměl žádnou váhu. Dva roky nato se Peroutka za přítomnosti hraběte Jindřicha Kolowrata-Krakovského setkal s Paulem Fialou, reprezentantem dr. Lodgmana v Americe. Účelem Fialovy návštěvy bylo přání zahájit jednání mezi Čechy a Němci. Na Peroutkovu otázku Fiala řekl, že sudetoněmecký program je vytvořit „federativní stát Čechů a Němců“, přičemž by se střídali čeští a němečtí prezidenti. Dr. Lodgman podle něj stále čeká na vyjednávání s Čechy. Zatím jednají s Dr. Josefem Černým, který souhlasí s programem federace a přejí si uzavřít formální dohodu s Radou svobodného Československa. (4) Další jednání se však již neuskutečnila. Jak pro československou emigraci, tak pro domácí československé politiky otázka sudetských Němců byla vyřešena jejich vyhnáním. Na těchto pozicích česká politika zůstává dodnes.

Pardubice 7.8.2010, Franz Chocholatý Gröger

Poznámky:

(1) Matoušek Jan, Lev Prchala  http://www.narmyslenka.cz/knihy/osobnosti1.pdf
Peter Prídavok (* 27. 11. 1902, Stankovany - † 15.2. 1966, Londýn).Pseudonym: Cyril; Orion; Peter Prešovský R.1939 emigroval Jugoslávie, pak Francie. Zakladatel a tajemník Slovenské národní rady. V emigraci jako representant katolíků byl pro ČSR při zachování autonomie Slovenska. Kriticky se stavěl k Benešově koncepci ČSR. V Anglii se rozešel s čs. zahraničním odbojem, nějaký čas internovaný na základě trestních oznámení podaných Edvardem Benešem. Po válce se nevrátil do ČSR a v letech 1948-1952 byl tajemníkem tzv. SNR v zahraničí. Pak vedoucí slov. vysílání BBC.
(2) Grulich Rudolf prof.dr. , Deutsche Heimatvertriebene: 60. Jahre Charta und Wiesbadener Abkommen, 
http://www.kirche-in-not.de/aktuelle-meldungen/2010/08-02-deutsche-heimatvertriebene-60-jahre-charta-und-wiesbadener-abkommen

Skalský J. K Wiesbadenské dohodě, 20100707 http://www.ceskenarodnilisty.czhttp://www.zvedavec.org/zdroje_32.htm?PHPSESSID=o3ooa5lbivrl94ksljufotqdd1
Pekelský, Vladimír (1920 – 1975), 1937 člen Vlajky, 1941 studoval v Německu medicínu, květen 1945 byl zatčen pro kolaboraci, 1946 uprchl z vězení a odešel do Německa,do října 1951 spolupracoval s gen. Lvem Prchalou . 15.5.1953 dohoda mezi Rudolfem Kopeckým, Vladimírem Pekelským a Simeonem Ghelfandem o vytvoření Ústředí demokratického exilu jako alternativy k Radě svobodného Československa ,1953 pracuje v českém vysílání západoněmecké rozhlasové stanice Deutsche Welle, na pohřbu Matuše Černáka 12. července 1955 (zavražděný agenty StB) na mnichovském Lesním hřbitově (zavražděný agenty StB) promluvil mimo představitelů německých a dalších utečeneckých organizací i zástupce českých federalistů Vladimír Pekelský. V letech 1953 –1972 evidován jako tajný spolupracovník I. správy MV s krycím jménem „Tonda“. (Ke spolupráci jej pomohla získat jeho žena Marie Pekelská, rozená Tomšů, vdova po Kurtu Blaschtowitschkovi. která spolupracovala již od roku 1946 s čs. vojenskou kontrarozvědkou, v květnu 1946 byla odsunuta do Německa, pracovala jako sekretářka Pekelského, pak se na něj provdala. V roce 1951 byla předána k řízení I. správě MV. Agentkou s krycím jménem „Marina“ byla Marie Pekelská až do roku 1969.)

Suchánek Drahomír, Počátky exilové politiky Československé strany lidové, in. Soudobé dějiny 4/2007 s.656-657 pozn.20
Tomek Prokop, Život a doba ministra Rudolfa Baráka, Vyšehrad 2009 ISBN 978-80-7021-982-9, s.57-58                  
http://www.ivysehrad.cz/data/products/ukazka-textu-1898.pdf
Špionka z Moravy  
http://www.televize.cz/scripts/detail.php?id=18588
(3) Čelovský Bořivoj, Politici bez moci, Tilia, Šenov u Ostravy, r. 2000, str. 95-96, 113-114
(4) Čelovský Bořivoj, Politici bez moci, Tilia, Šenov u Ostravy, r. 2000, str. 95-96, 120-122
Skalský J. . K Wiesbadenské dohodě, 2010-07-07
http://www.ceskenarodnilisty.cz

Literatura:

Čelovský Bořivoj, Politici bez moci, Tilia, Šenov u Ostravy, 2000 ISBN 80-86101-33-9.
Grulich Rudolf prof.dr., Deutsche Heimatvertriebene: 60 Jahre Charta und Wiesbadener Abkommen,    
http://www.kirche-in-not.de/aktuelle-meldungen/2010/08-02-deutsche-heimatvertriebene-60-jahre-charta-und-wiesbadener-abkommen
Grulich Tomáš PhDr. Nástup KSČ k moci, Přednáška T. Grulich v Modřanském biografu "Nástup KSČ k moci v roce 1948", 
http://www.odspraha12.cz/index.php?sel=menu&cntID=24&menuID=25
Chyský Václav: Exil jako důsledek totalitarismu, 
http://www.cs-magazin.com/2003-03/view.php?article=articles/cs030308.htm
Matoušek Jan, Lev Prchala  
http://www.narmyslenka.cz/knihy/osobnosti1.pdf
Posselt Bernd, Sudetoněmectví jako „budoucí celosvětový problém“, 
 http://www.blisty.cz/2010/7/9/art53372.html
Skalský J. K Wiesbadenské dohodě,2010-07-07
http://www.ceskenarodnilisty.cz,  

Labels: Franz Chocholatý Gröger, historie, česko-německé soužití

Zvýrazněno redakcí Českých národních listů