Moravská Chrastová 31. října 1938

27. 10. 2020

Toho dne v nočních hodinách obec přepadlo přes 400 vojensky organizovaných příslušníků freikorpsu ze Svitav a okolí s příslušníky SA, SS a německou policií, kteří se před útokem shromáždili v sousední Březové zabrané do Německé říše 10. října 1938. Po záboru Moravské Chrastové postupovali útočníci do Chrastové Lhoty a Rozhraní, kde žila naše rodina po vyhnání z Březové (na dopadení mého otce byla pro útočníky vypsána finanční odměna – informace o tom visela na březovské radnici).

Při obraně území Česko-Slovenska, na které se podílelo i četnictvo, padli čtyři vojáci 13. pěšího pluku – Antonín Černý, Bedřich Stuchlík, Alois Žatka a Tomáš Morávek, zastřelen byl místní občan Antonín Šoščák. (O této jedinečné události, kdy československá armáda bránila území tzv. druhé republiky se zbraní v ruce, je na tomto webu zmínka v rubrice Ze života ČSBS 31. 10. 2019 a podrobnější informace v rubrice Historie 22. 11. 2019.)

Moje vzpomínky patří i těm, kteří události prožívali jako civilisté – Emilu Findejsovi, Eduardu Kubínovi, Josefu Tetekovi… i rodičům a sourozencům, kteří před hordou útočníků včas uprchli díky varování Tomáše Morávka (po zranění střelou dum-dum zemřel 2. listopadu ve sborové nemocnici v Brně). Tatínek se vrátil s československými vojáky a jako poručík v záloze se bojů zúčastnil se zbraní v ruce.

Vzpomínání je i trpké – vždyť mezi útočníky byl také příslušník abwehru svitavský rodák Oskar Schindler (osobně ho viděl a poznal Josef Tetek), kterého Spielbergův film natočený podle románové předlohy glorifikoval natolik, že se roku 2007 stal významnou osobností Pardubického kraje. Jako vzor obyvatelům kraje byl vyzdvižen ten, kdo byl roku 1946 zapsán do seznamu válečných zločinců a jako takový stíhán, protože porušil přísahu československého vojáka a pracoval pro cizí nepřátelskou mocnost, v jejímž zájmu se podílel na rozbití a okupaci Československé republiky, na válečném tažení Německé říše a vykořisťováním práce židovských vězňů na holokaustu, kdo se před hrozícím trestem smrti zachránil podobně jako mnozí další nacisté útěkem do Argentiny.

Odpusťte, chlapci. Položili jste své životy i za ty naše spoluobčany, kterým na rozdíl od vás pojmy jako vlastenectví, čest a národní hrdost už nic neříkají.

Nám všem patří otázka na památníku: My vlasti dali život, a vy…?

Jitka Gruntová, OV ČSBS Svitavy