Josef Skála
9. 5. 2021 (Vystoupení na shromáždění na Václavském náměstí: Fašismus se vrací, zastavme ho!)
Vážení vlastenci, milí antifašisté,
9. května se scházíme složit
hold hrdinům Rudé armády. Poděkovat jim za záchranu před
nacistickou genocidou. Letos nás ovšem spojilo i jiné téma. To,
čemu zlámala vaz hlavně Rudá armáda, se znovu dere na scénu. V
jiných kostýmech a kulisách, podstata je však stejná. Je to
reálná hrozba, a ne žádní čerti na zdi. Tím větší dík si
zaslouží organizátoři dnešního mítinku.
My,
čeští vlastenci a antifašisté, jsme vždy byli a budeme hrdí na
to, že naše země byla ostrůvkem demokracie i v dobách, kdy ji
fašismus obkličoval už téměř ze všech stran. Na to, že právě
u nás si Hitler netroufl postavit jedinou vojenskou jednotku,
vyslanou do vyhlazovacího Drang nach Osten. Na české piloty,
nejúspěšnější sílu letecké bitvy o Anglii. Na jednotku
vedenou legendárním Ludvíkem Svobodou, která se postavila jako
první po bok Rudé armády na rozhodující frontě války.
Tehdy
tu mohl i Mnichov projít jen cestou brutálního vnějšího nátlaku
a zrady. Čeština nebyla ani jazykem jeho páté kolony. Cíle
mnichovského diktátu byly dva: změnit naše území v předmostí
agrese - a naši zemi v její bezprávné zázemí. Teď se nám
ovšem Mnichov pašuje znovu. Plíživě sice, zato však
vlastnoručně. Tedy intrikami části domácí politické a mediální
scény. Stojí i padají s nehorázným lhaním a provokacemi. Terčem
je právě země, která nám pomohla, tak jako ještě nikdo.
Zhovadilostí, jimž je vystavena, už proběhla dlouhá řada.
Zmohli se ti, kdo jimi honí kariéry, na jediný doličný předmět?
Troufli si předstoupit - před nezávislý soud? Ani jednou
jedinkrát. Právě to po nich musíme tvrdě vyžadovat. Pokud
důkazní břemeno neunesou, musí svá nařčení veřejně
dementovat a veřejně se omluvit.
Sprosťárny, které
šíří, budou mít nedozírné následky. Poškodí nás velice
citelně, i když se krveprolití podaří předejít. Svěřenské
fondy tu provází nevděčná pověst. Práčata hybridní války by
si ho měli zřídit co nejdřív. A vložit do něj všechny své
majetky, získané legálně i za hranou zákona. Aby se všichni,
kdo jsou v jejich habaďůrách nevinně, měli z čeho hojit aspoň
částečně, až na ně dolehnou jejich tvrdé důsledky.
Do hry se vrací i zastrašování a represe. Ne proti hnědému moru. Ale proti lidem, neváhajícím pomáhat obětem náckovského teroru. Na Ukrajině vraždí i bezbranné civilisty. Jen za to, že se odmítli podvolit krvavému puči. Dva čeští antifašisté, co tomu neumí trpně přihlížet, jsou už řadu dní ve vyšetřovací vazbě. Když Franco terorizoval španělskou republiku, vyrazili jí na pomoc i tisíce našich interbrigadistů. Demokracii bránili se zbraní v ruce. Ty z nich, co se stihli vrátit ještě před Mnichovem, nechala naše justice na pokoji. Duchovní a důstojník ve výslužbě, pomáhající antifašistům z Donbasu, se tam zbraně ani nedotkli. Smíme je nechat dopadnout hůř, než interbrigadisty 30. let?
Země, jíž vděčíme za mír a svobodu, slaví Den vítězství. Poblahopřejme jí i sobě v jejím krásném jazyce: S prazdnikom! S prazdnikom velikoj pobedy!
http://www.novarepublika.cz/…tml