Lži novináře Šrámka o soudech Salmů převzal bez kritiky sudetský činovník Herr Šinagl

Zesnulý blanenský novinář Šrámek tvrdil v dopise zásadní lži o soudech Mgr. Nečasové a mém s dcerami Salma. Rád vyvrátím tyto lži.

Za první,

Můj soud nikdy nebyl o mých knihách a přednáškách. Žádná moje kniha o nacismu nebyla soudem stíhaná. Naopak byl jsem za ně vyznamenán krajským hejtmanem.

Můj soud byl o pamětní desce v Doubravici. Můj soud byl o desce, kterou jsem zřídil jako pozůstalý dědečka Holíka, legionáře zabitého výslechy gestapa, a příbuzný náčelníka Sokola Štěrbáka, odvlečeného nakonec do Osvětimi, kde zahynul. Stejně, jako tam zahynul další strýc MVDr. Červinka z Letovic.

První soud mě odsoudil k omluvě v pěti novinách a osvobodil od půlmilionové pokuty. Odvolací soud mě od omluvy osvobodil a nařídil odstranit jméno Salma pro vyvolávání dojmu spolupráce nacisty Tugemenna se Salmem, ale konstatoval pracovní i jiné spojení těch dvou.

Nejvyšší soud mne pak po letech znovu odsoudil k omluvě. Nato vrchní soud zrušil omluvu žalobkyním a ponechal posmrtnou omluvu Samovi, kterou jsem provedl na foto jejich nacistické svatby. Omluvu Salmovi takto nikdy nepublikovali. Ústavní soud odmítl , že jsem nepřípustně zjednodušoval.

Toto kritizoval ústavní právník prof. Pavlíček v Právu i v předmluvě knihy doc. Bendy, jako porušení Listiny práv vůči mně.

Za druhé,

Mgr. R.Nečasová byla úspěšná v soudu s dcerami Salma o knihu Cui bono restituce v počtu vyhraných žalovaných výroků. Vyhrála třináct z patnácti žalovaných, a to právě ty, které prokazovaly kolaborační skutky Salma, a to již  v I. stání v Brně. Následný soud v Olomouci vyhrála ve všech, což po letech opět zrušil Nejvyšší soud, ale přiřkl jí opět pouze dva výroky k omluvě. Krajský soudce I. stání, vážený pan JUDr. Michal Ryska, pronesl tyto osvícené výroky:

"Paní Salmová, tyto soudy Vás k restituci nepovedou“. A k novináři panu Šináglovi pak pronesl toto. „Opovažte se napsat, že Nečasová prohrála soud. Byla mnohem úspěšnější.“

Kolaborační média proto nikdy nezveřejnila úspěch Nečasové, nýbrž jen dva prohrané výroky. Tím zatemnila celý soud. Mgr. Nečasová dokonce třináct vyhraných výroků obhájila u Ústavního soudu, což opět nebylo zveřejněno. S výjimkou Národního osvobození a ČNL, kde jsem tento akt publikoval sám.

Taková je pravda o našich soudech s dcerami Salmovými, což zesnulý novinář Šrámek, bývalý stalinista a poté monarchista hanebně selhal – budiž mu dán posmrtný klid, – leč nahá pravda je taková..

Připomeňme nesmrtelná slova madam Salmové v jednom interwiew: „Po Rájci chodí lidé a říkají polopravdy a ze čtvrtiny polopravdy a celou pravdu neřekne nikdo." Tak tu říkám celou pravdu.

Rozkošný nečeský obrat „ze čtvrtiny polopravdy“, jenž tak rozesmál jednoho mého synovce, je zjevně otrocký překlad německého pojmu „halbviertelwahrheit“.

PhDr. Jiří Jaroš Nickelli, pozůstalý po oběti gestapa, příbuzný oběti Osvětimi a sekerárny Pankrác, souzený skoro desetiletí za pamětní desku oběti Osvětimi.

P.S. Mohl bych pana Šinágla žalovat za zásah do osobnostních práv pro šíření křivého obvinění. Neučiním tak, v pokročilém věku, při rychlosti našich soudů, bych se práva nikdy nedočkal. Nemám na advokáta a dvacetiletý spor – právo zde je přece jen pro bohatce, není–liž pravda? JJN