Pakt stability a růstu eurozóny, který stanoví poměr dluhu pro členy na maximálně 60 %, zůstává i nadále pozastaven.
Spolkový sněm otevřel cestu k doplňkovému rozpočtu na rok 2021 s cílem zvýšit zadlužení pro letošní rok na rekordní sumu 240 miliard eur. Celkový dluh Německa vzrostl na 2200 miliard eur, což je také historické maximum.
Ministr financí Olaf Scholz (SPD) označuje dodatečný rozpočet za „odvážný krok“ a ve svém projevu v Bundestagu uvedl: „Musíme zajistit podporu podnikům k udržení pracovních míst prostřednictvím ekonomické pomoci a to do konce krize – o tom je dodatečný rozpočet. Po krizi budeme v lepší pozici, než byly před krizí všechny ostatní země G7. Budeme mít menší státní dluh, než jsme měli po poslední krizi. To vše společně přispěje k tomu, že i přes obrovské finanční prostředky, které nyní využíváme a navzdory dalším dluhům, které vytváříme, můžeme ekonomicky růst, abychom měli dobrou budoucnost.“
Dodatečný rozpočet předpokládá na rok 2021 celkové výdaje ve výši 547,7 miliard eur což je o téměř 50 miliard eur více, než se původně odhadovalo.
Navýšení se nesetkalo ovšem u všech poslanců s pochopením. Kriticky se k němu na zasedání Spolkového sněmu vyjádřila například Gesine Lötzschová z levicové strany Die Linke:
„S doplňkovým rozpočtem by Spolková vláda měla ve skutečnosti odpovědět na tři otázky: Zaprvé: jsou přijímána vhodná a účinná opatření, abychom se dostali zdravě z krize a lockdownu? Za druhé: jsou chudí lidé a lidé v nejisté situaci účinně podporováni? A zatřetí: kdo zaplatí pandemický účet? Spolková vláda na to nedává upřímné odpovědi. Před spolkovými volbami chceme vědět, kdo by měl platit náklady na pandemii.
Z lockdownů v závislosti na vlnách nákazy se nyní stala trvalá uzávěra. Proč? Soukromý život lidí je drasticky omezen, ale ekonomický život v mnoha oblastech může pokračovat, jako by k pandemii nedošlo. Výroba tanků a kulometů není systémově relevantní na rozdíl od nemocnic, ošetřovatelské péče a obchodů s potravinami. Písemně jsem chtěla vědět od Spolkové vlády, zda existují nějaké plány na snížení produkce v oblastech ekonomiky, které nejsou během krize systémově důležité.
Kancléřka chtěla před Velikonocemi ustanovit jeden den volna. A co se stalo? Odvolali jej hlavní lobbisté automobilového průmyslu. Tady se ukázalo, kdo má v této zemi slovo. Kancléřka nyní volá po „záchranné brzdě“ pro školy, ale ne pro firmu Heckler & Koch a další výrobce válečných zbraní. Co je to tedy za brzdu, která se týká školáků a zároveň dává zbrojnímu průmyslu zelenou? Proč se diskutuje o drastických zákazech vycházení, ale nikoli o omezení v systémově nevýznamných výrobách?
Ministr financí nás chce přesvědčit, že z krize vyrosteme… a že na tom bude Německo po krizi lépe než ostatní země. Ovšem také se tvrdilo, že Německo si povede lépe v očkování než kterákoli jiná země. Realita však ukázala něco jiného.
Všichni víme, že pandemie postihuje zvláště chudé lidi. Do konce srpna 2020 muselo 15,5 milionu domácností v Německu akceptovat ztrátu příjmu. Příjemci nízké a běžné mzdy jsou zasaženi nejvíce. 30 % lidí se zvláště nízkými příjmy mělo od začátku pandemie potíže s platbami. To je výsledek špatné politiky. V naší zemi potřebujeme konečně sociálně spravedlivou politiku.“
Pakt stability a růstu eurozóny, který stanoví poměr dluhu pro členy na maximálně 60 %, zůstává i nadále pozastaven – přinejmenším do konce roku, jak uvedl eurokomisař Paolo Gentiloni. Téhož názoru je i ředitel ekonomicko-politického think tanku Bruegel Guntram Wolff. „Myslím, že to tak bude zatím pokračovat. Jak hodnotím situaci, pravidla budou pozastavena také příští rok. Dává to smysl, pokud budeme stále ve výjimečné ekonomické situaci.“
Na rozdíl od finanční krize před deseti lety jsou dluhy tentokrát méně problematické, uvedl Guntram Wolff v rozhovoru pro Deutsche Welle. Ve srovnání s tehdejší situací jsou úrokové sazby státních dluhopisů velmi nízké. Náklady na dluh jsou proto pro státní pokladny nízké. Guntram Wolff nevidí riziko růstu úrokových sazeb, pokud se centrální banky (např. ECB) budou držet své expanzivní politiky, tj. tisku peněz.
Dluhy, které chce EU letos poprvé společně vytvořit, by měli podle finančního experta Guntrama Wolffa splácet občané EU – tedy budoucí generace. Proto někteří unijní diplomaté v Bruselu vtipkují, že se fond obnovy nazývá také „Next Generation EU“ (Příští generace EU).
Jak ukazuje tabulka, Řecko míří k dluhu 200 % v poměru k HDP a Itálie k 160 procentům. Itálie dosáhla v únoru 2021 nového rekordu v zadlužení: 2643 miliard eur. Pokud by se to stalo před koronakrizí, zvonily by všechny poplašné zvony. Wolff věří, že velmi vysoké dluhy nepředstavují pro eurozónu hrozbu. „V současné době máme mnohem silnější měnovou unii. Máme mechanismus stability v eurozóně, máme nový fond EU pro obnovu a máme také měnovou politiku, která se poučila.“
casopisargument.cz
Míra
zadlužení vybraných států EU v % k HDP. Zdroj: DW.