K současné situaci v Řecku

Ještě před několika dny na řecko–tureckých hranicích probíhaly boje mezi migranty, podporovanými tureckými policejními a armádnímu jednotkami, a obránci řeckých hranic. Turci vystřelovali granáty se slzným plynem a dýmovnice na řecké území, pomáhali speciálními vojenskými vozy rozdivočelým migrantům destruovat hraniční ploty a zábrany.

K řeckým obráncům hranic se dobrovolně přidávaly i skupiny civilního obyvatelstva, které cítilo, že jde nejen o hranice, ale také o ně, o jejich budoucí život. Odhodlání Řeků triumfovalo. Migranti, svezení k řeckým hranicím tureckými autobusy, na hlavních úsecích střetů neprošli. Ale Řecko je tvořeno i prstencem menších ostrovů a ostrůvků a vylodění migrantů na nich jen těžko řecké lodi mohly zabránit. Takovýto „průlom“ se podařil jen stovkám migrantů.

Ale Řecko, a to víme všichni, je migranty přetíženo. Vzhledem ke své celkové situaci může jen velmi těžko a to ještě jen zčásti o ně pečovat. O tom také Evropská unie ví již dlouho. Jistě k ní došly i zprávy o tom, že migranti znesvětili či dokonce poničili v Řecku pravoslavné chrámy, vykáceli na 5 tisíc olivovníků, které přispívaly k obživě mnoha Řeků, a přinášely jim každoročně i značné zisky.

O tom EU, i o dalším zřejmě ví. Jak reaguje na vzniklou situaci? Bojí se, aby nedošlo ke genocidě migrantů. EU, zvláště pak Německo a kancléřka A. Merkelová, mají však máslo na hlavě. S Turky, kteří otevřeli své hranice, aby migranti mohli postupovat dále do evropských zemí, a dokonce část z nich na řecko–turecké hranice převezli a podporovali v boji o hraniční ploty a zátarasy, jednají evropští papaláši v rukavičkách, přestože Turecko má značné zásluhy na současné situaci v Řecku. EU opět se chystá jednat s Turky, kteří válčí v Idlibu, syrské provincii, angažují se v Libyi, kam převážejí nejen džihádisty ze Sýrie, ale také zbraně, přes EU vyhlášené embargo, a zřejmě proud euro putující do Turecka ještě posílit.

EU je expert na různá prohlášení, vyjadřování obav, znepokojení a dalších svých pocitů, ale eurounijní skutky je málo vidět, zvláště tam, kde by jich bylo potřebí. Řecko bylo na neštěstí již dříve objektem pozornosti EU a některých bank, převážně německých a francouzských. Toto ekonomické mnohaleté pouštění žilou Řecku přivedlo tento stát hospodářsky do situace, v níž se nyní nachází. Stačilo jen o trochu více citlivosti při jednání s Řeckem a to by dnes bylo jinde, než kde je.

Podle našeho názoru je velmi málo, když EU vydá prohlášení o obavách, aby nedošlo kvůli koronaviru ke genocidě migrantů. Tuto starost by si mohla odpustit, kdyby k Řecku a jejím občanům v minulosti byla pozornější a v péči o migranty mu pomáhala. Pakliže může léta sypat Turkům miliardy eur, tak by více drobtů z tohoto bohatého stolu mohla nechat spadnout i do rukou Řecku.

Řecko chrání nejen své státní hranice, ale také hranice EU. Náleží mu proto naše srdečné poděkování. Za těmito slovy by měla následovat i zcela konkrétní materiální a finanční pomoc Řecku z prostředků Evropské unie. Pokud k tomu konečně dojde, Řekové se budou moci lépe starat i o migranty, přestože tito do jejich země pronikají pomoci násilných metod a ničí materiální zdroje obyvatelstva i jeho chrámy. Snad si EU též konečně uvědomí, že na situaci, v které se Řecko nachází, má svůj značný podíl. Z úst vrcholných eurobyrokratů bychom rádi slyšeli slova: Mea culpa, mea maxima culpa, za kterými by následovaly tolik potřebné skutky.

Dr. O. Tuleškov