Křesťanský sociál

listopad, prosinec 2020

ročník XXIX.

Profesor Petr Piťha - Je válka

A na hranicích se střílí, nebo bere do zajetí. Ženy a děti bojují také, takže nejsou výjimkou.

Západní civilizace je ve válce s islámským světem. A prohrává na celé čáře. Proč je křesťanská Evropa tak zoufale neúspěšná?

Protože se rozhodla sama sebe dobrovolně oslabit prosazováním genderistické legislativy, která rozbíjí rodinu, přes ní celou společnost a otevírá dveře ideologii, přinášené do Evropy bojovníky, kteří se vydávají za nebohé uprchlíky na bárkách.

To, čemu říkáme „migrace“, je podle něj ve skutečnosti válka, kterou nejsme schopni pochopit. Migrace, o které se neustále hovoří jako o sociálním problému, je podle Piťhy ve skutečnosti střetem mezi kulturami a náboženstvími.

„Nic si nenamlouvejme. Je válka. Jde přitom o genocidní válku náboženskou, která je pouze vedlejším projevem války. Války, kterou proti Západu vedou muslimští teroristé,“ řekl Piťha.

Tato válka mate tím, že není vedena na úrovni klasických bojových akcí. Má podobu každodenního ideového zápasu o vládu nad světem.

V této válce je podstatná jedna věc. Zatímco židovství a křesťanství ustavují svobodu myšlení, islám, který stojí na druhé straně barikády, lidem poznání přímo diktuje od Boha, přes proroky a ajatoláhy.

„Hned na začátku Bible Adam poznává stvořenou skutečnost a je k tomu Bohem vybídnut. V islámu je Alláhem lidské poznání dáváno skrze zjevení nejprve Mohamedovi, pak kněžím. Ostatním je jimi předepisováno. Důsledkem pak je, že vedle očividné reality (muslim samozřejmě myslí a poznává) stojí nábožensky správné poznání, které určují ajatoláhové,“ objasnil profesor teologie. Podstatné je, že toto boží zjevení je pro muslima ještě důležitější než pozemské právo – to je princip šaríje.

A toto právo chtějí uplatňovat i v západní Evropě, přes její zákony. Toto je princip podrobení a „vítězství“, o které je v této válce usilováno. Jenže Evropa si tento válečný princip současných událostí neuvědomuje, a z toho vyplývá její tolerantní chování a maximální snaha o mírovou koexistenci.

„Uvažovat ve schématech míru je nemístné. Je třeba uvažovat v termínech války. Z toho mi vyplývá, že se máme starat o hranice a suverenitu. My se však zabýváme otázkou migrantů, což je strašný, ale odvozený problém. Hranice je třeba střežit a hájit. Suverenitu vyjádřit právními předpisy, především vízovou povinností,“ řekl k tomu Piťha.

Hranice má podle něj být střežená, protože za ní jsou nepřátelé. „Na hranici se střílí. Výjimku tvoří člověk s bílou vlajkou, člověk s rukama vzhůru a beze zbraně. Protože bohužel bojují i ženy a dokonce děti, nelze je z tohoto pravidla vyloučit. Lidé, kteří přicházejí z území nepřítele, buď útočí, nebo jdou dobrovolně do zajetí. Jsou proto eskortováni do střežených táborů. Tam jsou identifikováni. Pokud mají doklady, ověří se jejich pravost. Čas pobytu v běženeckém táboře je vymezen. Po jeho uplynutí dostává každý vízum určitého charakteru nebo je eskortován před hranici, kterou přestoupil a donucen se vrátit. Je-li usvědčen z diverze, je uvězněn,“ objasňuje základy „válečného“ uvažování, kterému se Evropa stále brání.

Válka, kterou vedeme, je podle něj specifická – vymyká se všem dosavadním válečným konvencím a mezinárodnímu právu vůbec. Útočníkem je „Islámský stát“, jeho jménem bojovníci bojují. Tento stát ale nemá vůbec žádné klasické atributy státu a jeho bojovníci jsou často občany států, proti kterým útočí. A domáhají se práv občanů těchto států. Ty se musejí naučit, jak s takovými lidmi nakládat.

Západní politici přitom vědí, že proti této válce, maskované za migraci, nedovedou udělat vůbec nic. Ti slušnější slibují, že se zasadí, aby migraci zabránili; ti ráznější slibují, že jí zabrání. Získají tím hlasy ve volbách, ale sami vědí, že ani po nich nedokážou nic změnit. Navíc když politici napadených západních zemí často útočí proti sobě.

Genderismus sem přinesl kult smrti

Současnou válku podle Piťhy umožnila válka jiná, ještě vážnější – válka, která podkopala vůli a sílu Západu. „Daleko víc nás, bez výjimky všechny, ohrožuje nová nelítostná doktrína feminismu a genderismu. Tento tlak, prováděný prosazováním legislativních změn, připravil půdu islámskému extremismu,“ řekl.

Feminismus a genderismus podle teologa uvedly naši civilizaci do kultu smrti. Důsledkem byl demografický pokles, který politici chtěli řešit „dovozem nových lidí“. A jako první se pochopitelně nadšeně přihlásili ti, kteří už dlouho chtěli Západ ovládnout a podmanit si ho.Zkázu naší civilizace ukazuje profesor Piťha na Istanbulské úmluvě, symbolicky podepsané právě v místě, odkud vycházejí islámští bojovníci.

„Nápor feministek a homosexualistů je veden již dlouho jako boj za zkázu rodiny a lidské přirozenosti. Je veden nátlakovými skupinami velmi vlivnými a je veden zákeřně,“ řekl k tomu Piťha. V Istanbulské úmluvě je například řada důležitých ustanovení podle schována do mnohastránkové důvodové zprávy, kterou tradičně nikdo nečte. Jsou zaváděny zcela nové a vágní termíny, které zamlžují pravou podstatu návrhů.

A o co tedy v Úmluvě jde? „Pohlaví bude považováno jen za přibližný biologický pojem. Ve 12 letech se o něm každý rozhodne podle svých pocitů. (U nás byl pro to navrhován nový paragraf 29 Občanského zákoníku). Současně bude uzákoněna patřičná sexuální výchova ve školách. Protest proti čemukoli z toho bude trestný. Uvědomte si, co to znamená pro identitu dítěte. Jsou již známy případy, kdy se někdo chová různě podle toho, zda se zrovna považuje za muže nebo za ženu,“ připomínal profesor Piťha.

Mateřský instinkt je prohlášen za kulturní stereotyp a je pod heslem rovnosti připuštěno, aby tento instinkt k dítěti pociťoval i muž. „Jakékoli uplatňování práva a povinnosti rodičů při výchově dětí je trestné a má za následek předání dítěte do výchovy někomu vhodnějšímu,“ hrozí se profesor Piťha dalších novot.

Muži to vůbec budou mít složité. „Muž obviněný, třeba i třetí osobou, z násilí, bude obžalován s presumpcí viny. Úmluva zakazuje smírčí řízení a medializaci. O tomto drtivém odklonu od spravedlivého procesu se výslovně říká, že nebude považován za diskriminaci obžalovaných,“ připomněl teolog další „chuťovku“ z Úmluvy. Kdo by chtěl tato nová pravidla kritizovat, nebo dokonce žít bez jejich aplikace, ten by byl v podstatě postaven mimo zákon, k čemuž již vycházejí soudní judikáty.

„Všichni přítomní vědí, že jsem katolický kněz. Nejde mně však o nějaké, byť důležité, teologické záležitosti. Mluvím jako občan, který si uvědomuje celé nebezpečí,“ varoval Piťha. To, co budeme sledovat, bude podle něj rozbitím rodiny jako základu společnosti, následně devastací celé společnosti a v konečném důsledku degradací člověka pod všechna zvířata, která se množí pohlavně a akceptují zákony přírody. Nakonec, jak Piťha poznamenal, od akcí zelených aktivistů už víme, že žába či brouk pro ně mají větší cenu než lidské potřeby.

Mnozí lidé si podle něj myslí, že nápady genderistů jsou tak absurdní, že nestojí za víc než za mávnutí rukou. To je podle teologa na největší chyba. Pak se jednoho dne probudíme a zjistíme, že tito ničitelé civilizace různými způsoby prosadili přesně to, co chtěli.

Mají k tomu podporu od úřadů. Piťha připomíná, že dokonce i eurokomisařka Věra Jourová napsala do své zprávy, že přijímání peněz z evropských fondů bude mimo jiné podmíněno přijetím genderistického zákonodárství. Neřeknou vám to, ale myšlenkově čerpají od nacistů

„Dále bych upozornil na dva ideové zdroje těchto hnutí. Je to neomarxismus, o kterém se mluví, a neonacismus, o kterém se mlčí,“ pokračoval Piťha. Boj žen proti mužům je podle něj kopií třídního boje, vycházející přímo z myšlenek Bedřicha Engelse. „V díle Původ rodiny, soukromého vlastnictví a státu je Bedřichem Engelsem vyložena podstata tragického převratu od matriarchálního prvobytně pospolitého řádu k třídní patriarchální společnosti. Leninsko-stalinistický komunismus se chtěl rodiny (přes hlasité oslavy) zbavit,“ připomněl. Lenin podle něj spojoval socialismus s „osvobozením ženy“, která má postavení srovnatelné s otrokem.

Nacismus, o jehož vlivu na moderní genderistické myšlenky se mlčí, podle Piťhy přispěl zejména metodickým zasahováním do přirozených procesů typu potratu nebo rovnou euthanasie. Tehdy byla vyhrazena lidem rasově méněcenným. Dnes se v progresivních skupinách vážně hovoří o navázání na tradice členění lidí na silné a méněcenné. „Nejsme slaboši ze střední třídy (heterosexuálové, pozn. autora). Vysoce inteligentní jsme přirozenými aristokraty lidské rasy … a s ocelovou myslí se nespokojíme s málem. Naši oponenti budou vyhoštěni,“ psal již před jednatřiceti lety homosexuální aktivista M. Swift. A protože nové zákonodárství má být zavedeno po celém světě, nebude kam méněcenné heterosexuály vyhošťovat a bude se muset přistoupit ke konečnému řešení.

„Vyšli jsme od problému migrace a terorismu a došli jsme k pravému nebezpečí horšího terorismu. Tento návrat je zcela logický, protože dnešní migrace je spjata s multikulturalismem, který jí široce otevřel brány,“ uzavřel Piťha. Spojením těchto nebezpečí je podle něj společenský řád Západu ohrožen zcela fatálně. „Tuto přednášku nemohu uzavřít jinak než upozorněním, že zápas svobodných s útočícím nepřítelem je snazší a efektivnější než vzpoury otroků a vězňů v jeho absolutní moci,“ skončil Petr Piťha. PL, 26. 9. 2018

Profesor Piťha a jeho varování k současné situaci

odezněla na veřejnosti při různých příležitostech již několikrát. Vždy však v předstihu před stále silněji hrozícím nebezpečím. Nedostalo se mu však jen uznání. Byl napadán i z katolických církevních kruhů, a to opakovaně. Hrubě se nelíbil ani „křesťanským liberálům“. Začalo proti němu i rozsáhlejší tažení. A právě v tu chvíli se postavil na jeho obranu kardinál D. Duka. Konzervatismus v církvi nebyl nahrazen liberalismem. Útoky následovaly i proti hlavě české katolické církvi. Dosud trvají.

Kardinál Duka však v tomto směru neustoupil. Jeho stanovisko k tzv. Istanbulské úmluvě je známé. V čele dalších křesťanských církví, se postavil proti jejímu přijetí v ČR již dříve, nikoliv tedy v hodině dvanácté. A tady je právě kámen úrazu nejtvrdší. Nejen značná část světských mocenských elit, zřejmě ve své neznalosti celé problematiky, se nestaví k předmětné úmluvě negativně, ale také i někteří známí katolický hodnostáři jsou pro úmluvu.

Karty jsou rozdány. V současnosti se již rozbíhá „hra“ o odsud našeho národa, zatím převážně za oponou. Jde v širším smyslu o naši evropskou civilizaci, jak ji známe. V druhé řadě pak i o její nutné základní systémové změny v budoucnosti. Je pravděpodobné, že mocenské síly, zvláště ty nadnárodní, udělají vše pro to, aby istanbulská smlouva byla přijata. Pan kardinál Duka a jeho lidé to budou mít těžké. Věřím však, že neustoupí. Věřím, že budou působit různými prostředky proti schválení „Istanbulu“ v našem parlamentu i nadále.

Prosíme, vážení přátelé, seznamte se s textem „Istanbulské úmluvy“, najdete ji i na našem webu. Věříme, že pak podpoříte naše zákonodárce, i křesťanské politiky, kteří odmítají její schválení. Věříme také, že drobná každodenní práce každého z nás v blízkém okolí může přinést reálné pochopení situace, o níž pan profesor Piťha mluví jako o probíhající válce, a že cestu na Kalvárii jako národ, jako jednotlivci nebudeme muset postoupit. Dr. O. Tuleškov

Twitter obstavil účet kardinálu Dukovi

Tomáš Pergler, Seznam Zprávy

Posledním viditelným příspěvkem kardinála Dominika Duky na Twitteru je vyjádření k současné krizové situaci kolem šíření koronaviru.

Článek

Kdo si ve středu našel na Twitteru profil kardinála a pražského arcibiskupa Dominika Duky, byl asi překvapen. Místo sloupce s příspěvky se mu ukázalo upozornění, že účet je „dočasně omezen“, protože byla zaznamenána „neobvyklá aktivita“.

Na profil s Dukovými tweety se návštěvník dostal až po zakliknutí, že jej chce opravdu zobrazit.

Takové omezení znamená, že majitel účtu nemůže vkládat další příspěvky. Twitter k němu přistupuje například při podezření, že takzvaně „spamuje“, tedy zahlcuje síť návalem příspěvků, nebo šíří urážlivý či nevhodný obsah…

„Twitter pana kardinála Duky byl zablokován, příčinu neznáme a nebyla nám oznámena,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Arcibiskupství pražského Jiří Prinz.

Na omezení účtu předtím kriticky upozornil na Twitteru například režisér Jiří Strach, který je Dukovým přítelem. „Bůh je mrtev a svoboda slova taktéž,“ napsal režisér pohádkové komedie Anděl Páně.

Duka bývá v církvi řazen ke konzervativnějšímu křídlu, v posledních letech se dostal do sporů s liberálnějšími teology, jako jsou Tomáš Halík nebo Tomáš Petráček. Kardinál se například postavil proti přijetí Istanbulské úmluvy, která má zlepšit ochranu žen proti násilí. Podle Duky ale v sobě úmluva nese „genderovou ideologii“ a staví muže a ženy proti sobě. Kvůli jeho projevům kardinála často kritizují zástupci LGBT komunity.

Kostelník v Nice se chystal na mši, vtom mu podřízli hrdlo

29.10.2020, ČTK

Kostelník svatostánku Notre-Dame ve francouzském městě Nice vyšel ze dveří v půl deváté, jako každé ráno. V okolí bylo jen pár lidí, první mše se měla konat až za dvě hodiny. Krátce poté do kostela vešel muž s nožem a podle policejních zdrojů, na které se odvolává agentura Reuters, prořízl kostelníkovi hrdlo, uřízl hlavu starší ženě a vážně zranil další ženu.

Podle starosty Nice Christiana Estrosiho druhá žena ještě stačila utéct do nedaleké kavárny, ale svým zraněním nakonec také podlehla. Co se však na začátku stalo v neogotickém trojlodním chrámu, zatím nikdo neví. O tom, jak útok skončil, vypovídají alespoň částečně svědci, záběry z mobilních telefonů a informace od místních orgánů.

"Myslel jsem si, že to je vtip. Nevěřil jsem tomu," řekl zaměstnanec nedaleké pekárny David reportérovi stanice BFMTV. Policii ještě během útoku tento muž upozornil pomocí interkomu, který město umístilo přímo na ulici naproti kostelu v loňském roce. Policie byla na místě do 30 vteřin. David už mezitím zatahoval rolety v pekárně.

V jednom okamžiku útoku se ozbrojený muž dostal před kostel a viditelná krev vyvolala paniku. Anais Colomnaová byla zrovna vedle kostela v právní kanceláři, kde pracuje, když její telefonát přerušil výstřel. "Když jsem se otočila, viděla jsem, že (policie) střílí na někoho, kdo se vzdaloval od kostela," řekla Colomnaová agentuře Reuters. Potom jí muž zmizel z dohledu.

V Nice vraždil 21letý migrant z Tuniska, do Evropy připlul v září.

Podle místních představitelů padly první výstřely v 8:58 hodin ráno. Co se dělo poté, je nejisté, ale útočník šel nejspíš zpět ke kostelu. Na videu natočeném z balkonu protější budovy, které získala agentura Reuters, se policisté blíží k bočním vchodům do kostela a pak střílí. Podle starosty zadržovali útočníka, který neustále dokola provolával arabsky Alláhu akbar (Bůh je velký). Volal dál i poté, co byl postřelen. Policie útočníka zadržela v 9:10. Podle deníku Le Figaro je jím 21letý Tunisan Brahim Aoussaoui…

Kostelníkovi bylo podle katolického kněze z Nice Gila Floriniho okolo padesátky a měl dvě děti. "Dělal svou práci kostelníka velmi dobře. Byl to opravdu milý člověk," řekl Florini.

Reakcia vlády bude nemilosrdná.

Francúzsky premiér Castex sľúbil tvrdú odvetu na teroristické útoky

23 Paríž 30. októbra 2020 (HSP/Sputnik/Foto:TASR/AP-Christophe Archambault)

Predseda vlády Francúzska Jean Castex vyhlásil, že reakcia vlády na sériu teroristických útokov bude nemilosrdná. Vláda aplikuje národný plán boja proti terorizmu v rámci Vigipirate

Francúzsky premiér Jean Castex odsúdil teroristické útoky v Nice a Avignone a označil ich za zbabelé a barbarské. Politik tiež informoval o zavedení najvyššieho stupňa v rámci národného bezpečnostného výstražného systému Vigipirate a prisľúbil, že odpoveď francúzskej vlády na teroristické akty bude okamžitá.

„Reakcia vlády bude tvrdá, nemilosrdná a okamžitá. Ja som sa rozhodol zvýšiť stupeň stavu pohotovosti v rámci plánu Vigipirate na najvyšší na celom území,“ povedal Castex vo svojom vyhlásení v Národnom zhromaždení.

Vigipirate je francúzsky národný bezpečnostný výstražný systém vytvorený v roku 1978. Momentálne v rámci systému existujú tri stupne teroristickej hrozby.

Teroristické útoky vo Francúzsku

Vo štvrtok na území Francúzska došlo k dvom teroristickým útokom. V jednom z kostolov v centre Nice útočník zabil troch ľudí, jednej zo svojich obetí terorista sťal hlavu. Momentálne francúzska polícia pátra po vrahových komplicoch.

Dve hodiny po útoku v Nice v meste Avignon na juhu Francúzska došlo k ďalšiemu incidentu, kde sa ozbrojený muž vyhrážal polícii a kričal „Alah Akbar„. Následne polícia útočníka zastrelila, momentálne na mieste prebieha vyšetrovanie.

Útok v Džidde

K ďalšiemu útoku došlo v Saudskej Arábii. Pri francúzskom konzuláte v Džidde útočník dobodal ochranku. Muža krátko nato zatkli. Má ísť o saudského občana. Pri útoku bol ľahko zranený jeden člen ochranky. Francúzsky konzulát v Džidde vydal vyhlásenie, v ktorom útok odsúdil.

Jsme ve válce. Na Ministerstvu zahraničí Francie nevyloučili opakování útoků podobných tomu, k němuž došlo v Nice

Svět, sputnik, 10:47 30.10.2020

Ministr vnitra Francie Gérald Darmanin nevyloučil, že útoky podobné tomu, k němuž došlo ve čtvrtek v Nice, se mohou opakovat, a že jeho země je stejně jako mnohé jiné terčem islamismu a terorismu.

„Jsme ve válce proti nepříteli, který je současně vnitřní a vnější… Musíme bohužel chápat, že jiné události podobné těmto naprosto hnusným teroristickým útokům, byly a budou…. Jsme ve válce proti islámské ideologii,“ řekl Darmanin ve vysílání rozhlasové stanice RTL France…

Kardinál Sarah po útoku v Nice - Barbari sú vždy nepriateľmi mieru. Islamizmus je obludný fanatizmus, proti ktorému treba bojovať silou a odhodlaním

Icon, 21

Bratislava 30. októbra 2020 (HSP/TK KBS)

„Barbari sú vždy nepriateľmi mieru. Západ a dnes Francúzsko to musia pochopiť,“ napísal na twitteri prefekt Kongregácie pre bohoslužbu a disciplínu sviatostí kardinál Robert Sarah v súvislosti s útokom v bazilike v Nice, pri ktorom útočník kričiaci „Allah Akbar“ zabil troch ľudí

Kardinál na twitteri napísal, že „islamizmus je obludný fanatizmus, proti ktorému treba bojovať silou a odhodlaním. Svoju vojnu nezastaví. Žiaľ, my Afričania to vieme až príliš dobre. Barbari sú vždy nepriateľmi mieru. Západ a dnes Francúzsko to musia pochopiť. Modlime sa,“ napísal prefekt Kongregácie pre Boží kult a disciplínu sviatostí, ktorý pochádza z africkej Guiney.

Arcibiskup Moulins-Beaufort - Strach a hněv je oprávněný, nenechme se však vést nenávistí

Francie. Katolíci ve Francii mají důvod k obavám i k hněvu. Strach nás však nesmí paralyzovat a hněv, který je oprávněný a pochopitelný, musíme ovládnout a proměnit, abychom se nenechávali vést nenávistí, nýbrž dokázali sloužit dobru. Předseda Francouzského episkopátu o tom mluvil včera večer v obsáhlem rozhovoru pro katolickou televizi KTO.

Arcibiskup Éric de Moulins-Beaufort se včera vydal spolu s prezidentem Macronem do Nice, kde jednadvacetiletý tuniský urpchlík zavraždil tři osoby v bazilice Notre-Dame. V komentáři k tomu, co na místě uviděl, přiznal, že všichni byli zaskočeni krutostí tohoto zločinu. Zdůraznil také, že je úkolem státu zajišťovat bezpečnost křesťanů. Důležité také je, aby ohrožení bylo nazváno pravým jménem, řekl televizi KTO arcbiiskup Moulins-Beaufort:

“Po mém soudu se tu setkáváme s náboženskou a politickou patologií, ale především s náboženskou. To je nutné jasně říci. Patologie lidí, kteří si nechají namluvit, že když někoho zabíjejí, vzdávají chválu Bohu. To je děsivé po všech stránkách. A je to ještě o to děsivější, že to má podobu ukrutných vražd, téměř rituálního zabíjení. Stít někomu hlavu je přece děsivé. Ostatně víme, že Islámský stát se k tomu rád uchyluje. Je to perverzní čin s ďábelskou symbolikou, která svědčí o patologii, obluzující mysl, srdce a celou lidskou existenci. A tato patologie nebo ideologie má celosvětový dosah. Ti, kdo ji propagují po celém světě, využívají sociálních sítí (…) Myslím, že politici musejí k této patologii zaujmout jasný postoj. Musejí přistoupit k určitým opatřením jak uvnitř země, tak v zahraniční politice. V tomto případě jsou tito tři zavraždění lidé totiž také obětí podněcování, kterého se dopouštějí představitelé některých zemí.”

V rozhovoru pro televizi KTO předseda Francouzského episkopátu přiznal, že má na mysli tureckého prezidenta, ale také další vůdce, kteří podobně jako Erdogan využívají islámu k podněcování konfliktů a dobyvačných procesů.

Z vyjádření pařížského arcibiskupa Michela Aupetit

Udivuje nás zločinné šílenství, v němž se rozsévá smrt ve jménu Boha – píše pařížský arcibiskup Michel Aupetit. S ujištěním o svých modlitbách za oběti útoku v Nice připomíná, že Bůh se zjevil jako Bůh lásky. Zabíjení v jeho jménu je jediným pravým rouháním.

Od samého počátku byli křesťané pronásledováni a také dnes patří mezi ty, kdo – ačkoli sami hlásají a uskutečňují lásku k Bohu a bližnímu – jsou nevíce vystaveni nenávisti a barbarstvím.(job) radiovaticana.cz

Hlava uříznutá v kostele, ale motiv je prý stále neznámý…

Proboha jen žádnou předsudečnou nenávist, žádný antiislamismus, to byste na rozdíl od uřezávačů hlav byli bez pochyb extrémisty! Ale nedělejte si starosti, Evropská komise, ale i OSN (!) nadále plánují dovoz desítek miliónů migrantů z muslimských zemí do Evropy a Evropský parlament to i nadále podporuje s dvoutřetinovou většinou od Sjednocené levice, přes Zelené (za ČR Piráti), Socialisty a velké části Evropských lidovců a liberálů (Renew).

Bude snad ve Francii občanská válka? Muslimové jsou jednotní a odhodlaní, dosud většinová společnost je rozpadlá a pod nadvládou idiotské ideologie. A k tomu se pracuje na odzbrojení občanů. Evropská "elita" se bojí sociální patologii i jen pojmenovat. Jak vystihl Petr Hampl, k válce, i občanské musejí být dvě bojující strany. Jenže tady bojuje jen jedna.

Jen debil může radit, že máme počkat, až bude i v "naší" zemi dostatek džihádistů. Do té doby máme odmítat poplašné zprávy.

Evropě vládne neuvěřitelná neschopnost a nedostatek vůle k zajištění přijatelné budoucnosti. Pro ni je východisko jen jedno. Opustit cestu do nebytí, nepřipustit No-go zóny, ani "vyloučené lokality". Zákony musejí být vynucovány, a je-li to nutné zpřísněny! Škůdce, kteří tomu překážejí je nutné eliminovat. Společnost nemůže existovat jako nahodilý soubor osob, které se starají o svoji dnešní zábavu, ale jako propojená funkční komunita, která se stará o vlastní budoucnost.

Začátek formuláře

Konec formuláře

Vydáno: 30.10.2020   Autor: MUDr. Ivan David, Europoslanec SPD,  nwoo.org

Muslimové mají právo zabíjet miliony Francouzů, napsal expremiér Malajsie

29.10.2020, ice

Michal Sobotka, Novinky, ČTK

Představitelé muslimských zemí odsoudili vražedný útok 21letého Tunisana Brahima Aoussaouiho v Nice a s odsouzením činu i projevy soustrasti přicházejí i politici z dalších zemí včetně Česka. To expremiér Malajsie Mahathir Mohamad na Twitteru napsal, že muslimové mají právo zabít miliony Francouzů, za což sklidil kritiku. Sociální síť jeho příspěvek ve čtvrtek odpoledne stáhla.

Malajsijský expremiér Mahathir Mohamad

„Francouzi během své historie zabili miliony lidí. Mnoho obětí byli muslimové, kteří tak mají právo naštvat se a zabíjet miliony Francouzů kvůli masakrům z minulosti,“ napsal Mohamad.

Twitter jeho příspěvek po určitou dobu odmítl stáhnout s odvoláním na veřejný zájem. Zároveň ale příspěvek označil jako varovný. Ve čtvrtek odpoledne pak po naléhání francouzské strany stáhl část, ve které expremiér psal o právu odvety.

Už 95letý malajsijský expremiér v minulosti učinil několik kontroverzních prohlášení například také o Židech či homosexuálech.

Aoussaoui ve čtvrtek v Nice zavraždil tři lidi, přičemž jedné ženě v bazilice Notre-Dame uřízl hlavu. Představitelé muslimských zemí i někteří islámští duchovní vůdci útok, při kterém zemřeli tři lidé a při kterém útočník volal arabsky Alláhu akbar (Bůh je velký), odsoudili.

„Odsuzujeme násilný teroristický útok, který si ve francouzském Nice vyžádal tři mrtvé,“ uvedl například saúdský ministr zahraničí Adel bin Ahmed Aldžubér na Twitteru.

Za „ohavný” útok v Nice označil velký imám univerzity Al Azhar, který zastává jednu z nejrespektovanějších funkcí pro sunnitské muslimy. Varoval také před „stupňováním rétoriky násilí a nenávisti” a vyzval, aby „převážil hlas rozumu”. Útok odsoudila rovněž Francouzská rada muslimské víry (CFCM) a francouzské vyznavače islámu vybídla, aby v solidaritě s oběťmi a jejich blízkými zrušili oslavy narození proroka Mohameda, jehož výročí letos připadá na čtvrtek.

Francouzskému učiteli uříznul hlavu za to, že dětem ukázal karikaturu Mohameda

Svůj nesouhlas s „ohavným” činem vyjádřil designovaný libanonský premiér Saad Harírí. „Terorismus nezná náboženství a všichni muslimové jsou vyzváni, aby tento zločin, který se nijak netýká islámu ani Proroka lásky, odmítli,” napsal na Twitteru. Útok jako „extremistický” odmítla také Saúdská Arábie. V tamním městě Džidda byl v čtvrtek pobodán člen ochranky francouzského konzulátu. Za Francii se postavily i Spojené arabské emiráty. „Ujišťujeme, že řeč násilí a extremismu nás nereprezentuje,” napsal šéf tamní diplomacie. Čin silně odsoudil rovněž Katar.

Kondolence od Zemana

Útok odsoudili i čeští politici. Prezident Miloš Zeman poslal francouzskému prezidentovi kondolenci. „Nesmíme se v těchto těžkých chvílích nechat ovládnout strachem z nenávistných fanatiků, ale naopak bránit hodnoty, na kterých je založena evropská civilizace, hodnoty, ke kterým bezpochyby patří i svoboda vyznání, v bezpečí, bez hrozby násilných útoků,“ uvedl Zeman.

„Jsem naprosto zděšen barbarským útokem v Nice,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž stojí Česko za francouzským prezidentem Macronem a všemi Francouzi.

Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) na Twitteru vyjádřil soustrast příbuzným a rodinám obětí a připomněl také další pokus o útok v Avignonu a útok na francouzské velvyslanectví v Saúdské Arábii. Nedají se podle něj ničím omluvit, ať už byla jejich motivace jakákoli.

Figaro - Francie již dávno ztratila kontrolu nad migrační politikou

Kvůli příliš velkorysé migrační politice jsou hlavními příjemci sociální pomoci ve Francii cizinci, napsal publicista Le Figaro Éric Zemmour.

Po masakru v Nice

31. října 2020 - 10:10

Podle autora země již dlouho přestala kontrolovat toky migrantů přicházejících do země a dává právo na život ve Francii každému, kdo o to požádá. Výsledkem je, že Francouzi jsou na straně poražených a je jim odepřeno právo na obranu své bezpečnosti a identity, uvedl novinář.

„Francie se díky své velkorysosti vždycky stává hlupákem“ - tato fráze Chateaubriana, podle novináře Le Figaro Erica Zemmoura, mu nemohla nepřijít na mysl, když uvažoval o „kriminální cestě“ islamisty, který sťal učitele v Conflans-Saint-Honorine. Jak autor připomíná, mladému žadateli o azyl bylo francouzské orgány původně odepřeno z údajného pronásledování, ale prostřednictvím odvolání právníků „velkoryse placených Francouzskou republikou“ u Národního azylového soudu mu bylo uděleno desetileté povolení k pobytu. „V každém případě, protože nedeportujeme téměř nikoho, komu byl odepřen azyl, nebylo třeba se obávat," poznamenal autor.

Le Monde: Francie evropským lídrem v počtu žadatelů o azyl!

Lze si představit, co od té doby pršelo na hlavy rodinných příslušníků mladého migranta, tvrdí novinář: sociální platby, příspěvky na bydlení, přednostní podmínky pro získání sociálního bydlení, bezplatné cestování ve veřejné dopravě, učební pomůcky.
„Francouzský stroj sociální pomoci má vášeň pro cizince obecně a zejména pro žadatele o azyl,“ uvedl Zemmour. Zároveň jsou jí nezletilí nejdražší - nezáleží na tom, zda skuteční nebo falešní. Studie soudce Charlese Pratse zjistila, že 43% příjemců rodinných a bytových příspěvků ve Francii se narodilo v zahraničí. Podle kontrolního úřadu se 50% příjemců důchodů ve Francii narodilo také v zahraničí.
Podle Zemmoura Francie již dávno přestala samostatně spravovat svou migrační politiku a přenesla ji na samotné migranty: děti, příbuzné, manželky, manžely, bratrance, studenty, žadatele o azyl - seznam těch, které Francie přijímá, je nekonečný. Jak novinář zdůraznil, stávají se „bezedným rezervoárem práce pro „ vítěze globalizace“, kteří žijí v metropolitních oblastech a mají k dispozici obchodníky, chůvy, kuchaře, taxikáře a dokonce i dodavatele drog.

Podle názoru autora se však otázka postojů k migraci stala politickou, téměř filozofickou: „Francouzský univerzalismus, dědic křesťanství a zdravého rozumu, Pascala a Descarta, se zbláznil: popírá jakoukoli identitu, jakékoli kořeny: od nynějška není člověk ničím jiným než odtržená od země bytost, jednoduchý homo economicus bez kořenů a kultury. “V této logice se každý může stát Francouzem a má právo žít ve Francii a každý, kdo je proti, je rasistický a islamofobní.

„Sentimentalismus a filantropie se spojily, aby zničily Francii," poukázal Zemmour. „Náboženství lidských práv“ se obrací proti právům francouzského lidu na zachování bezpečnosti a ochranu jejich identity a civilizace. Vláda zákona se obrací proti právům státu. Svrchovanost Evropy, tak drahá Emmanuelovi Macronovi, je proti svrchovanosti Francie. „Pokaždé v historii naší země, když se vkládají city do politiky, ztrácí svou svobodu, svrchovanost. I svoji duši,“ uzavřel pozorovatel.

(kou, prvnizpravy.cz, lefigaro.fr, foto: arch.)

Erdogan a spol. se už nemohli vyjádřit jasněji

30.10.2020 Ivo Šebestík Komentáře

Ivo Šebestík komentuje současné vztahy mezi islámem a Evropou ve světě a  v Evropě samotné.

Představitelé muslimských zemí neodsoudili vraždu učitele, které se dopustil islámský náboženský fanatik. Naopak, turecký prezident a zájemce o obnovení Osmanské říše Recep Tayyip Erdogan obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z příprav nových křižáckých výprav proti muslimům. Reagoval tedy způsobem, který je typický pro „mezinárodní vztahy“ v éře rodících se konfliktů. Tedy zaměnil následek za příčinu, reakci za akci, oběť a viníka. Respektive vymyslil úplně nesmyslné obvinění.

Erdogan se ovšem nemohl vyjádřit jasněji a osvětlit tak i hlavám mimořádně nedůvtipným, které se v jakési zlomyslné shodě Osudu zrovinka sešly, aby řídily osudy některých západoevropských států, že islámský terorismus páchaný na území evropských států má plnou podporu několika vlivných zemí muslimského vyznání v čele s Tureckem. Jinými slovy, vyslovil naprosto pregnantně, že pokud by se představitelé terorismem ohrožených států v Evropě snad rozhodli splnit si svoji povinnost a pokusili se tento druh násilí vymýtit, „dobýt“ zpět ztracená území a zasáhnout proti cizí rozpínavosti, že Turecko se postaví na stranu svých „ublížených“.

Hloupé karikatury nejsou projevem svobody slova, ale důkazem úpadku úrovně autorů

Francouzský prezident Emmanuel Macron bude veřejným míněním patrně donucen, aby splnil alespoň v minimálním rozsahu, co pod dojmem další vraždy spáchané na francouzském území provést slíbil a uskutečnil některá opatření, která budou směřovat proti místní islámské komunitě. Bude chtít postupovat maximálně platonicky, neboť odvahu projevuje západní Evropa jen, když vyhlašuje sankce proti Rusku, které ji ovšem neohrožuje, nebo proti Číně, která technologicky předběhla Spojené státy, což se samozřejmě nedělá. Tam kde hrozí reálné nebezpečí, jednají představitelé Německa nebo Francie natolik „korektně“, až se termín korektnosti stává synonymem národní sebevraždy.

Jenomže, součástí asi nejpodivnější epochy v evropských dějinách, v níž se pozornost soustřeďuje zásadně jen na nesmysly a je odváděna od vážných věcí, jsou také karikatury Proroka, které tvořily a stále tvoří část obsahu údajně humoristického časopisu Charlie Hebdo. Ty jsou považovány za projev svobody slova, ač jsou ze všeho nejvíce a vlastně jedině důkazem dekadence současného smyslu pro humor. Jsou ubohé, zcela bez vtipu, jen zbytečně urážející etnikum, pro které jsou jeho symboly nedotknutelné. Kulturní člověk, kulturní satirik a kulturní národ symboly někoho jiného respektuje. Tento respekt není v žádném sporu se svobodou slova, naopak je důkazem vyspělosti.

Redakce týdeníku i samotný středoškolský profesor v Paříži se stali terčem útoku islamistů. Pochopitelně, že obojí vraždění je vrcholně odporné a daleko za čáru. Odpovídá středověkému fanatismu, ze kterého Evropu naštěstí vyvedlo osvícenství, byť ji posléze přivedlo k novým druhům šílenství. Ale to jen na okraj.

Tohle je ale jenom jedna strana mince. Na té druhé vidíme zájem Turecka o obnovení vlivu bývalé Osmanské říše, jehož základním principem je vyjádření ochrany všem muslimům, kteří se nacházejí (velmi dobrovolně) na území jiných států, než jsou ty islámské. Jak bral Hitler v ochranu sudetské Němce, aby jejich prostřednictvím ukradl české země, stejně tak bere Erdogan v ochranu francouzské, německé i jiné muslimy, aby ukázal svoji narůstající moc a až nastane čas, mohl svoji říši roztáhnout opět pod Vídeň, a možná i dál. K jeho zbraním patří mimo jiné i neznámý počet migrantů, které má prozatím doma, ale s jejichž hrozbou se dá účinně vydírat státníky, které jejich lid vyzývá k obraně.

Takže bez ohledu na karikatury tažení islámu na Evropu provázené násilím všeho druhu je v plném proudu. Tyto hloupé karikatury jsou jen záminkou k násilí, jež propuká kvůli všemu, co se hodí, i kvůli šortkám a krátkým sukním. Kde je vůle páchat zlo, tam se záminka snadno najde.

Západoevropské země tak trochu již v pasti

Pokud Emmanuel Macron, jak se dá očekávat, důvěru ohrožených Francouzů zklame (Merkelová v Německu žádnou sebeobranu raději ani neslibuje), tak v příštích prezidentských volbách Macrona vystřídá radikál, nejspíš Marine Le Penová. Západoevropské země s mohutnou populací muslimské víry, jež je stále posilována migrací a vysokou porodností, se nacházejí tak trochu v pasti. Pokud vlády v zájmu obrany evropské kultury a zákonů a v zájmu bezpečnosti občanů a pořádku začnou zasahovat, jejich opatření povedou k odporu, protestům a ještě rychlejší radikalizaci. Za „ublížené“ (včetně teroristů) se postaví Turecko v jednom šiku s několika dalšími islámskými státy.

Je tragikomické, že vlivné země evropského Západu v této situaci investují svoje síly a pozornost do vytváření konfliktů s Ruskem (služba vůči USA a aktuálně i Polsku), jehož území po dlouhá staletí představuje poměrně pevnou hráz proti nepřátelskému pronikání z Východu a je nejspíš jedinou mocností, která se dokáže v oblastech Blízkého a Středního východu orientovat. Je to rovněž jediný silový faktor, jaký musí Turecko, chtě nechtě brát v úvahu a Erdogan při svých tazích momentálně i po kavkazské šachovnici respektovat.

Státy západní Evropy se velice snaží rozdělit se o svoji nebezpečnou situaci, kterou si ovšem způsobily samy, také se zeměmi Visegrádské čtyřky. Zatím neúspěšně, neboť v těchto zemích se ještě nepodařilo dosadit do vlivných pozic osoby, které budou ochotny zahájit destrukci vlastních národů. V ČR budou parlamentní volby příští rok a zájemců o zničení své vlastní země je v řadách opozice až až. Stačí zvolit je jednou a za čtyři roky bude Česká republika v situaci Francie nebo Německa také.

Jaké je résumé? Válka mezi islámem a Evropou je v plném proudu a Erdogan svými prohlášeními na adresu francouzského prezidenta vyslal vlastně varování, jež přichází ještě v čase, kdy se dá něco dělat. Primitivní zesměšňování symbolů cizí víry je projevem nekulturnosti, a nikoliv důkazem svobody slova. Islámské pronikání do Evropy a obrana vůči němu spočívající v hloupých vtipech bez humoru je obraz velice nešťastný. Čelit se mu dá pouze volbou skutečně odpovědných osobností do čela států.

casopisargument.cz

Al-džihád bi´l-sajf začíná…

31. 10. 2020 Janinna

Asi 50 lidí zaútočilo na katolickou církev ve Vídni.

Asi 50 lidí zaútočilo na katolický kostel sv. Antonína Paduánského ve Vídni. Píše rakouské vydání Kurier .

Podle novinářů mladíci rozbili lavice a zpovědnici. Útočníci během pogromu křičeli „Alláhu Akbar“.

Útočníci jsou údajně tureckého původu. Před příchodem policie se jim podařilo uprchnout. V tomto případě byl incident zaznamenán bezpečnostní kamerou.

Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer incident odsoudil. Kostel byl uzavřen z bezpečnostních důvodů.

https://bit.ly/35Rrq30, pokec24.cz

Na životech černošských křesťanů zřejmě nezáleží

napsal(a) Giulio Meotti

4. října 2020

Překlad původního textu: Black Christian Lives Apparently Do Not Matter
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská

- V Nigérii bylo za posledních 20 let zabito 100 000 křesťanů... Z Nigérie se stávají "největší jatka křesťanů na světě."

- Podle studie odborného časopisu The Lancet by Nigérie – již dnes nejlidnatější africká země – mohla mít v roce 2100 přibližně 800 milionů obyvatel a mohla by se stát devátou největší ekonomikou světa.

- Kolik křesťanů bychom mohli zachránit, pokud by média, vlády a mezinárodní organizace vyvinuly tlak na nigerijskou vládu, aby ochránila své křesťany? Proč Západ nikdy nepodmínil obchodní, diplomatickou, vojenskou a politickou spolupráci s Nigérií ochranou tamních křesťanů?

- Americký prezident Donald Trump tuto otázku nastolil při svém jednání s nigerijským prezidentem Muhammaduem Buharim v roce 2018. Donald Trump Buharimu řekl: "Máme velký problém s vražděním křesťanů v Nigérii." Prezident Trump je však mezi představiteli západních zemí osamocen, tuto otázku nastolil při jednání s Buharim jen on. Když se s Buharim setkal jeho předchůdce – prezident Barack Obama – tak se o vraždění křesťanů vůbec nezmínil.

"Zastavte vraždění", "Už toho bylo dost", "Na našich životech záleží," skandovali nigerijští křesťané a představitelé křesťanských církví, kteří v Londýně 20. srpna 2020 demonstrovali proti genocidě křesťanů v Nigérii. Britskému premiérovi Borisovi Johnsonovi zaslali dopis obviňující mezinárodní média z "komplotu mlčení".

Zpráva tří organizací – Mezinárodní organizace pro budování míru a sociální spravedlnosti, Mezinárodního výboru pro Nigérii a Všestranické parlamentní skupiny pro mezinárodní svobodu náboženského vyznání a víry – současně odhalila, že v Nigérii bylo za posledních 20 let zabito 100 000 křesťanů. Boko Haram, Al-Káida, pastevci z kmene Fulbů a další islamistické skupiny uskutečnily 21 000 samostatných útoků a mají na svědomí smrt více než 96 000 křesťanů. Podle této zprávy teroristické skupiny Boko Haram, Islámský stát a Al-Káida zavraždily 43 242 křesťanů; 18 834 křesťanů zahynulo při útocích Fulbů a 34 233 křesťanů zahynulo při útocích jiných ozbrojených skupin. Z Nigérie se stávají "největší jatka křesťanů na světě."

"Děje se to systematicky," řekl anglikánský arcibiskup Benjamin Argak Kwashi z Josu; "Je to pečlivě naplánováno... mají v plánu islamizovat Nigérii."

Strategické sázky jsou v tomto regionu obrovské. Podle studie odborného časopisu The Lancet by Nigérie – již dnes nejlidnatější africká země – mohla mít v roce 2100 přibližně 800 milionů obyvatel a mohla by se stát devátou největší ekonomikou světa. "Pokud si islám podmaní Nigérii, tak se zbytek Afriky stane jeho snadnou kořistí," řekl biskup Hyacint Egbebo.

Ve zprávách o masakrech nigerijských křesťanů se stále opakuje ta samá scéna: Ve vesnici uprostřed polí, kde je jen několik chatrčí ​​se objeví uprostřed noci džihádisté a napadnou postupně všechny příbytky. Vyrazí dveře, řvou přitom "Alláhu akbar", zavraždí staré lidi, znásilní a zmrzačí ženy a unesou děti kvůli výkupnému. Po jejich odchodu zůstanou z příbytků, škol a kostelů jen spáleniště. "Je to, jako by už na životech křesťanů nezáleželo," řekl pastor Stephen Baba Panya, prezident evangelikální církve Evangelical Church Winning All.

"V nigerijských státech na severu a ve středu země byly při útocích vedených bojovníky hnutí Boko Haram, pastevci kmene Fulbů a dalšími extremistickými milicemi zavražděny tisíce civilistů," napsala baronka Caroline Cox. "Ze stovek vypálených kostelů zbyly jen ruiny. Celé komunity byly přinuceny opustit své domovy a svoji zemědělskou půdu." Mezinárodní společnost pro občanské svobody a právní stát varovala, že v Nigérii hrozí "genocida jako v Rwandě".

Organizace, které sledují pronásledování křesťanů, upozorňují již dlouho na to, co se děje v Nigérii. Charitativní organizace Open Doors USA upozornila na hrozbu genocidy v Nigérii již v roce 2012. Kolik křesťanských životů bylo za těch osm let ztraceno? Kolik křesťanů bychom mohli zachránit, pokud by média, vlády a mezinárodní organizace vyvinuly tlak na nigerijskou vládu, aby ochránila své křesťany? Proč Západ nikdy nepodmínil obchodní, diplomatickou, vojenskou a politickou spolupráci s Nigérií ochranou tamních křesťanů?

Americký prezident Ronald Reagan zahrnul do rozhovorů se Sovětským svazem požadavek umožnit ruským Židům opustit zemi. Ale ani Židé v Sovětském svazu nezažívali taková zvěrstva, jaká každý den zažívají křesťané v Nigérii.

Americký prezident Donald Trump tuto otázku nastolil při svém jednání s nigerijským prezidentem Muhammaduem Buharim v roce 2018. Donald Trump Buharimu řekl: "Máme velký problém s vražděním křesťanů v Nigérii." Prezident Trump je však mezi představiteli západních zemí osamocen, tuto otázku nastolil při jednání s Buharim jen on. Když se s Buharim setkal jeho předchůdce – prezident Barack Obama – tak se o vraždění křesťanů vůbec nezmínil.

Prezident Trump by měl "jmenovat zvláštního vyslance pro Nigérii a oblast Čadského jezera, který by se 'precizně zaměřil' na útoky Boko Haram a dalších islámských militantů... abychom zastavili genocidu křesťanů v regionu," naléhal bývalý kongresman Frank Wolf.

Islamistická skupina Boko Haram unesla před 6 lety v nigerijském Chiboku 276 převážně křesťanských studentek. Tento hromadný únos byl mezinárodně odsouzen. Na Twitteru se tehdy šířil hashgtag #BringBackOurGirls – na Buhariho to ovšem nepřekvapivě nemělo žádný vliv a kampaň trvala jen krátce.

Jedna z unesených nigerijských dívek – Leah Sharibu – v zajetí Boko Haram strávila dva dlouhé, strastiplné roky. Důvod? Odmítla se zřeknout křesťanství a konvertovat k islámu. Její matka se zúčastnila protestu v Londýně, ale žádné velké evropské noviny si na ni nenašly čas. Novinář Franz-Olivier Giesbert řekl: "Zavíráme oči kvůli únavě ze špatných zpráv nebo z hanby nás samých nad sebou, nebo z obojího."

"Záleží nám na životech křesťanů na východě, v Africe a v Asii? To je otázka, kterou si musíme položit, když vidíme, jak naše milovaná média informují o vraždách a diskriminaci, které čelí katolíci a protestanti po celém světě: Nijak, nebo téměř nijak, až na pár vzácných výjimek (...) Toto naše pokrytectví přímo živí střet civilizací."

Další výjimkou je francouzský filosof Bernard-Henri Lévy. V dlouhém článku Lévy popsal svou návštěvu nigerijských kostelů a vesnic vypálených a zničených islámskými fundamentalisty, ve kterých mu místní kněží a biskupové ukazovali fotografie zmrzačených křesťanských žen, které byly zmrzačeny, protože odmítly konvertovat k islámu. Jeden muž z kmene Fulbů mu řekl:

"Toto je naše země, je tu fakt moc křesťanů. Křesťané jsou psi a děti ku*ev. Jsou to zrádci, protože konvertovali k náboženství bělochů. Až všichni zmizí, bude Nigérie konečně svobodná."

Americká novinářka Kirsten Powers napsala:

"Křesťané jsou na Středním východě a v Africe vražděni, mučeni, znásilňováni, unášeni, podřezáváni a jsou nuceni prchat z oblastí, které byly tradiční kolébkou křesťanství. Člověk by si myslel, že kazatelny a lavice amerických kostelů budou zahlcené zděšením. Nestalo se tak. To ticho je ohlušující."

Hlavní americké církve po smrti George Floyda ohledně rasismu velice horlivě "signalizují svou ctnost", ale žádný křesťanský lídr ani jednou neřekl "Black Christian Lives Matter" (Na životech černošských křesťanů záleží), aby zvýšil všeobecné povědomí o masakrování křesťanů v Africe. Jak řekl jeden biskup – mlčení Západu o pronásledování křesťanů v Africe je "zlověstné". "Kulturní genocida" Ujgurů čínským režimem byla odsouzena a je v hledáčku našich médií; "genocida Rohingů" v Myanmaru (Barmě) skončila u Mezinárodního soudního dvora v Haagu a odsoudili ji i poslanci Německa a Evropské unie. Ale při zprávách o genocidě 100 000 křesťanů v největší africké zemi Západ jen pokrčil rameny.

Giulio Meotti je kulturní redaktor deníku Il Foglio, italský novinář a spisovatel.

https://cs.gatestoneinstitute.org/16593/na-zivotech-cernosskych-krestanu-zrejme-nezalezi

Farář z Aleppa promluvil o situaci v Sýrii

Kvůli sankcím trpíme, je to horší, než když město obléhali džihádisté

AC24

Na webu vaticannews.va otec Ibrahim Alsabagh, farář z kostela sv. Františka v Aleppu, promluvil o situaci v Sýrii a životních podmínkách. Situace v Aleppu je podle něj nyní horší než za obléhání a z někdejší průmyslové metropole nyní zůstaly trosky, které připomínají vybombardovaná města za 2. světové války. (Foto: Wikimedia)

Otec Alsabagh je členem malého řeholního společenství pěti aleppských františkánů, které v současné koronavirové situaci oslabila i infekce covidu-19. Otec popisuje, že virus společenství silně zasáhl, téměř všichni se podle nějak nakazili, navíc dva bratři na následky nemoci zemřeli. „Jako jediný jsem byl ušetřen a mohl jsem proto pečovat o ostatní,“ říká otec Alsabagh.

Farář františkánského kostela, který v Aleppu vydržel i za ostřelování Islámským státem* v letech 2012-2016, se staral i o normální farní život a charitativní práci. „Veškerý život společnosti je ochromen a zdravotnická zařízení byla za války rozbořena. K tomu připočtěte vysoké ceny, nedostatek léků, cenově nedostupný benzín. Dolehlo na nás mnoho krizí a přišly všechny najednou. Po devíti letech války to znamená skutečně nelidské životní podmínky,“ říká farář a dodává, že rodiny a mladé lidi, kteří si to mohli dovolit, své rodné město opustili a žijí v Evropě či Severní Americe. Podle něj setrvali staří, nemohoucí a sociálně slabí obyvatelé.

„A to je opravdová výzva! Snažíme se udělat vše, co je v naší moci. Dokonce lidi nutíme k tomu, aby si došli za lékařem a dali se vyšetřit, snažíme se jim zaplatit léky, včetně těch, které jsou velmi drahé. Potřebují totiž vitamíny, antibiotika…Usilujeme o to, aby lidé dostávali, co potřebují, i když to pro nás není jednoduché. Nikdy bych nečekal, že budeme v tak těžké situaci, kterou navíc zhoršil virus…” upozorňuje otec Alsabagh.

Sankce činí život ještě méně snesitelným

Františkánský farář také upozorňuje na to, že hospodářské sankce, které jsou na Sýrii uvaleny mezinárodním společenstvím, činí život ještě méně snesitelným.

„Samozřejmě, protože sankce se netýkají politického systému, nýbrž poškozují běžné lidi. Dokonce brání nemocnicím – i těm soukromým – v pořizování vybavení, které potřebují k léčbě nemocných. Naše utrpení nepochybně souvisí se sankcemi, které je nesnesitelně vyostřují. Mám pocit, že situace je dnes horší, než když město obléhaly džihádistické skupiny. Ve zničené a zchudlé zemi lidé nemají práci a ptají se nás: Jak dál? Je to horší než za devíti let války,“ říká otec Alsabagh.

Na závěr rozhovoru pro Vatikánský rozhlas se otec Ibrahim obrací na posluchače s naléhavou prosbou. „Žádám všechny, aby se za nás modlili a pomohli nám v naší další práci. Nejde o to, abychom zlepšovali společenský život, nýbrž prostě o to, abychom měli na chléb, vodu a léky,“ uzavřel otec Alsabagh.

Situace v Idlibu

Situace v Idlibu se vyhrotila poté, co 27. února zahájili teroristé skupiny Haját Tahrír al-Šám* velký útok na pozice syrské armády, která také odpověděla střelbou. Pod palbu se ale dostali také turečtí vojáci. Ruské ministerstvo obrany zdůraznilo, že se tam vůbec neměli nacházet.

V důsledku srážek bylo zabito 33 tureckých vojáků a přes 30 jich utrpělo zranění. Hned po zprávách o obětích mezi tureckými vojáky podnikla ruská strana opatření k zastavení střelby ze strany syrské armády. Byla rovněž zajištěna bezpečná evakuace do Turecka mrtvých a raněných vojáků. Ruské letectvo nebylo v těchto srážkách nasazeno, sdělilo ministerstvo obrany RF.

Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov poukázal předtím na to, že Turecko nesplnilo řadu klíčových závazků k překonání problémů kolem Idlibu. Ankara zejména nedokázala oddělit od teroristů ozbrojenou opozici, která si přeje dialog s Damaškem. Podle dohody uzavřené v roce 2017 na jednáních zástupců Ruska, Íránu a Turecka v Astaně (dnes Nur-Sultan) byly vytvořeny 4 zóny zmírnění napětí. Tři z nich již kontroluje od roku 2018 Damašek. Čtvrtou zónu, která se nachází v provincii Idlib a částečně v sousedních provinciích Latákie, Hamá a Aleppo, syrská vláda zatím neovládá, tato zóna byla obsazena teroristy z Fronty an-Nusrá*. V září 2018 se Moskva a Ankara dohodly v Soči o vytvoření demilitarizované zóny v Idlibu, kde se nachází více než 10 různých teroristických útvarů. Zdroj: snews.com

Děsivé - Zákaz operovat rakovinu. Pandemie - Máme tu klid a stovky volných lůžek,”

šokuje šéf největší české nemocnice Motol. “Přesto musíme odkládat onkologické operace na rozkaz centra,” říká ředitel Ludvík.

31. 10. 2020

Šokující! V nemocnici Motol jsou z příkazu centrálního řídícího týmu kvůli údajné pandemii odkládány onkologické operace. Uvedl to ředitel této největší české nemocnice Miloslav Ludvík. Nemocnice má přitom obrovské rezervy, stovky volných lůžek, jako by žádná pandemie nikdy ani nebyla. Kvůli covid-hysterii, vyvolané médii, umírají lidí na rakovinu a jiné nemoci…

“Operace se ruší ne proto, že bychom neměli kapacitu, ale kvůli nařízení centrálního řídícího týmu. Denně za běžného stavu operujeme až 130 lidí, ale teď spadne na 30 – 40 operací denně. Což se týká hlavně onkologických operací,” řekl ředitel nemocnice Motol pan Miloslav Ludvík v rozhovoru pro Rádio Z.

Podle informací Arfa.cz panuje podobná situace i v dalších nemocnicích: Dochází k odkladu operací pacientů s rakovinou kvůli pandemii, pro jejíž existenci nejsou žádné důkazy.

Každý den zemře v ČR na rakovinu podle dlouhodobých statistik 80 lidí. Počet úmrtí lidí “s koronavirem” je méně než 5 denně (tedy 40 x méně). Ročně je u nás diagnostikováno 85 tisíc nových případů onkologických onemocnění, na rakovinu umírá až 30 tisíc lidí.

Úmrtí v souvislosti s údajnou pandemií covid-19 jsou cca 3 tisíce lidí (od začátku v březnu), ve většině případů navíc zcela neprůkazných – pacienti už v době smrti už ani covid neměli, ale byli ve statistikách.

Centrální řídící tým: Odkládejte operace

Centrální řící tým covid-19 je poradním orgánem vlády. V jeho čele podle dostupných informací dosud stojí odvolaný ministr zdravotnictví a obchodník s vakcínami Roman Prymula. Vláda prodloužila platnost veškerých omezení minimálně do 20. listopadu – včetně odkládaných operací.

Média denně chrlí falešné zprávy, které mají utvrdit a vyděsit občany, že tu řádí apokalyptická pandemie, která je určitě něco jiného, než chřipka. Statistické údaje, prezentované médii, vycházejí z mylného předpokladu, že “pozitivně testovaný” s totéž co “nakažený”.Média často lživě informují, že někdo “zemřel na koronavirus”. Ministerstvo zdravotnictví však dosud nepotvrdilo jediný případ. Do statistik se používá pouze termín “zemřel s covidem”, což je obecná kategorie, která říká například to, že “pacient umřel na rakovinu, ale někdy měl covid”.

Fámy, šířené médii

Ředitel nemocnice Motol pan Miloslav Ludvík v rozhovoru pro Radio Zet zcela rozmetal fámy šířené médii, že jsou všechny nemocnice přetíženy pacienty s covid.

“Nechme mluvit fakta. V tuto chvíli máme 520 volných lůžek. Hospitalizováno je 187 lidí, z nich je 140 lehkých nebo bezpříznakových případů. Máme rezervu hodně přes 500 lůžek. Žádný nedostatek zdravotnického materiálu a pomůcek nehrozí. My jedeme v normálním režimu.“

Fámy, šířené médii

Ředitel nemocnice Motol pan Miloslav Ludvík v rozhovoru pro Radio Zet zcela rozmetal fámy šířené médii, že jsou všechny nemocnice přetíženy pacienty s covid.

“Nechme mluvit fakta. V tuto chvíli máme 520 volných lůžek. Hospitalizováno je 187 lidí, z nich je 140 lehkých nebo bezpříznakových případů. Máme rezervu hodně přes 500 lůžek. Žádný nedostatek zdravotnického materiálu a pomůcek nehrozí. My jedeme v normálním režimu.“

Nemocnice Motol má nyní v izolaci 351 zaměstnanců včetně sester, účetních, personalistů atd. Lékařů a sester je v izolaci kolem 200. Zaměstnanců celkem má nemocnice 6 300, z toho je 4 500 zdravotníků. Nemocný je tedy cca každý desátý, což by znamenalo běžný stav, pokud by nebyla vyvolána médii hysterie kolem covid.

Na některých odděleních mají po vládních omezeních zákroků lékaři dokonce málo práce.

Úmrtí “s covidem” jako úmrtí “s chřipkou”

„Já si neumím představit, proč by měly být nemocnice na hraně finančního krachu. Všichni žijeme ze záloh, ta situace může nastat v květnu při vyúčtování příštího roku, ale aby v letošním roce neměli peníze, i když pojišťovny nabízejí zvýšené zálohy, tak tomu nerozumím,“ diví se Ludvík.

„Většinou umírají lidé, kteří jsou v terminálním stadiu života na LDN a byl jim také zjištěn covid,“ potvrdil Ludvík s tím, že průměrný věk nakažených covidem v nemocnici je cca 70 let a umírají lidé v průměru 79+.

„Je klíčové, aby nám lůžka v nemocnicích nezabírali právě ti lehcí a bezpříznakoví pacienti. Aby do nemocnic přišli jenom lidé, kteří mají ten střední nebo těžký průběh. To znamená ti, kteří mají nějaký problém s kyslíkem nebo když nějaký virus opravdu útočí.”

Nemocnice Motol je připravena případně přijímat i pacienty z jiných nemocnic, které by se mohly zaplnit.

Panika, šířená médii, zaplňuje nemocnice. Ne pandemie, pro jejíž existenci nejsou žádné důkazy. Zdroj: Radio Zet, arfa.cz

Evropská komise bude nucena jednat, jestliže Maďarsko bude usilovat o ruskou vakcínu

30. 10. 2020 Janinna komentáře 2 EU, koronavirus, Rusko, vakcina

Maďarsko se stalo první zemí EU, která vyjádřila připravenost koupit ruskou vakcínu proti COVID-19,

v případě jejího osvědčení. Oznámil to zástupce Evropské komise Eric Mamer.

Maďarský premiér Viktor Orbán ohlásil jednání s Ruskem a Čínou o možnosti nákupu jejich vakcín.

„Pokud některá ze zemí EU zakoupí cizí vakcínu, která nebyla certifikována, bude Evropská komise nucena jednat,“ řekl Eric Mamer.

Maďarsku bude povoleno koupit ruskou vakcínu proti koronaviru, pokud bude registrována v Evropské unii, uvedl zástupce Evropské komise Eric Mamer.

„Nediskutuje se o tom, jakákoli vakcína zakoupená v zemích EU musí plně splňovat normy kvality EU a musí projít certifikačním postupem na trhu EU. Pokud některá ze zemí EU zakoupí cizí vakcínu, která nebyla certifikována, bude Evropská komise nucena jednat, “ cituje Mamera TASS .

Podle Mamera nejsou ruské a čínské vakcíny považovány za „součást očkovací strategie EU založené na předobjednávkách předplacených vakcín“. Řekl, že Brusel nevyjednává s Ruskem a Čínou a bude podepisovat dohody o dodávkách vakcín pouze s výrobci působícími v EU.

Zástupce EK zdůraznil, že ty vakcíny, které se vyvinuly v Ruské federaci a Číně, se nikdy nestanou součástí očkovací strategie EU.

https://bit.ly/31YbXNy, https://bit.ly/3oGu6cv

Pangermánské a nacistické doupě Německý dům v Brně adoraci nezasluhuje

V poslední době v jihomoravské metropoli na Moravském náměstí vyrůstá trubkové monstrum,mající připomínat zaniklé pangermánské a později nacistické doupě brněnských a moravských Němců, které jistý čas sloužilo i setkávání nacistů  z říše i z uloupené Ostmarky (Rakouska). 

Německý dům v Brně sloužil jako štáb wehrmachtu, jako centrum SdP a NSDAP, a místo,které užívali nejhorší brněnští nacističtí zločinci. Nakonec pak jako opěrný bod jednotky SS a Hitlerjugend v boji proti Rudé armádě.

Osvětleme v krátkosti historii brněnského Německého domu. Snahy o založení centra brněnských Němců se datují již od roku 1869 jako reakce na zakládání střediska Čechů v případě Besedního domu. Pangermánská reakce, mající za cíl prokázat německou nadřazenost, se prezentovala třemi pokusy o založení Deutsches Hausu. 

První pokus pomocí spolku "Mahrische Gewerbeverein" po roce 1869 nevyšel, stejně jako druhý pokus ve letech 1871 až 1873, který byl reakcí na vítěznou agresi Pruska proti Francii a současně na neúspěch Čechů dosáhnout císařem dvakrát slavnostně slíbené korunovace a potvrzení práv Koruny České. Německá akciovka sestavená k tomu účelu zkrachovala i pro hospodářskou krizi rakouského mocnářství. Až třetí pokus, iniciovaný německým fabrikantem Wannieckem, a nově založený spolek "Deutsches Haus" v letech 1882 až 1884, slavil úspěch.

Na počátku stavby Německého domu stál kupní podvod, který strpěl proněmecký magistrát nadržující německým Brňanům. O co šlo? Po mnoha návrzích na vhodnou parcelu bylo vybráno místo "Na Kiosku" (dnešním Moravském náměstí). Šlo o obrovskou parcelu o 4 tisících metrech čtverečních, přičemž náklady na stavbu Německého domu byly odhadnuty na 300 tisíc zlatých! Z této částky magistrát požadoval směšnou symbolickou částku 5 tisíc zlatých. To vzbudilo velký odpor českých občanů Brna, a následoval boj o tuto částku. Vše přetřásalo místodržitelství i zemský sněm, a nakonec dokonce i císařská kancelář. Vše dopadlo rakousko-uhersky. Císař nakonec po intervencích Němců tuto směšnou částku za prodej parcely schválil k velké nelibosti brněnských Čechů i valné části obyvatel Moravy. Z tohoto stavu byla roku 1887 vypsána architektonická soutěž výhradně pro německé stavitele a není divu, že první cenu získali dva berlínští architekti Hermann Ende a Wilhelm Böckmann. Inspirovali se neorenesanční architekturou knihkupecké burzy v Lipsku a a pojednali návrh v duchu buršáky milované neomítané zděné architektury (viz např. tělocvična dnešní university university  - "Turnhalle") s množstvím dekorací a štuk.

Tomu odpovídala i sochařská výzdoba od Karla Wolleka - spousta obrovských soch říšských králů,císařů a královen v nadživotní velikosti, stejně jako mytologické sochy germánských bohů. Roku 1888 tak počala rozsáhlá stavba, která však nebyla bez komplikací. Jakoby sama moravská příroda protestovala proti honosné babylónské prezentaci pangermanismu - v neočekávaných mrazech roku 1890 při nedbale otevřených oknech popraskaly v budově  instalované rozvody a došlo ke škodám v interiéru. Tak po nezbytných opravách mohl být Německý dům otevřen až 17. a 18.května. Okázalých oslav se účastnilo až na dvaapůltisíce pozvaných brněnských Němců.

První velká zkáza valící se z Německého domu na české občanstvo nastala roku 1905 za probíhajících bojů o českou univerzitu v Brně. Tehdy 1.října 1905 svolali pangermáni tzv. Volkstag, německý "den lidu", na kterém vyhlásili nehorázné a i na onu dobu protimocnářské požadavky: "Brno je navždy německé a nesmí mít českou universitu". K podpoře této agrese vůči Čechům přizvali brněnští Němci i rakouské a moravskoslezské Němce! Jak to dopadlo? Rozpoutané politické vášně vedly k obrovským demonstracím před Besedním domem, kde byl utracen 2.října 1905 rakouským bodákem život českého dělníka z Ořechova F. Pavlíka, jenž má na nároží dnešního Besedního domu svou pamětní desku. Agrese z Německého domu slavila svou první českou oběť!

Za dnů mnichovské krize pak Německý dům sehrál svou kolaborantskou úlohu, kdy brněnský nacista Schwabe se společníky propagovali připojení celého Brna k III.reichu. Nejhoršími štváči v té době se ukázali modřičtí Němci (údaj prof.R.Kvačka z KU Praha).

Nejhnusnější roli však sehrál Německý dům v Brněza nacistické okupace v letech 1939 až 1945. Již od 15.března roku 1939 zde byl hlavní štáb brněnských nacistů Judexe a Schwabeho se společníky Foltou, Kopriwou a dalšími. Odtud Schwabe a Judex vydávali rozkazy brněnské nacistické chátře obsadit zemský úřad, dále radnici,odkud vyhnali posledního českého starostu Brna. Již o třetí hodině ranní 15.března 1939 jako dokonalí lupiči  brněnští ordneři přepadli v čele s advokátem (!) brněnským nacistou Schwabem policejní ředitelství na Palackého třídě a dr.Schwabe jako samozvanec se prohlásil policejním ředitelem. Brněnskou radnici se svými ordnery přepadl jiný zločinec, brněnský nacista Oscar Judex, který se prohlásil vedoucím komisařem města.

Po okupaci se Německý dům stal štábem moravských jednotek wehrmachtu pod generálem Listem. Součinnost s civilní správou koordinoval nacista Judex, krajský vedoucí říšského nacistického svazu válečníků na Moravě.

Německý dům v Brně proslul jako místo slučovacího sjezdu Henleinovy sudetoněmecké strany s NSDAP. Schůze se účastnil stovky brněnských a moravských Němců. Do německého domu chodily oslavovat vítězství III.říse stovky brněnských Němek,nacistek a členek nacistické ženské organizace. Uživateli německého domu byli ti nejhorší brněnští nacisté, jako byl vedle Judexe, Schwabeho, Folty, Koprivy i další funkcionáři jako Czerny nebo brněnští gestapací jako Rausch, velitel SS a z gestapáků známý Otto Koslowski, hrůzně proslulý svými  nelidskými výslechy odbojářů i prostých občanů. (Údaje pamětníků.)

Při osvobozování Brna Rudou armádou sehrál Německý dům svou poslední neblahou roli jako tzv. Stitzpunkt - opěrný bod vojenské posádky Waffen SS wehrmachtu a připojeného oddílu Hitlerjugend. Ti se postavili na odpor podle instrukcí velitele německé armády maršála Ferdinanda Schörnera a velitele obrany Brna a Moravy gen.Waltera Nehringa. Německý dům se v té době měnil v trosky po dělostřelecké palbě. Po osvobození byly před budovou narychlo zřízeny hroby rudoarmejců, jejich fotografie se dochovaly. Pozůstatky padlých hrdinů Rudé armády byly roku 1946 přeneseny na ústřední hřbitov Brna,kde odpočívají doposud.

Německý dům, opentlený během II.světové války nacistickými vlajkami,fábory a velkým V v průčelí v časech německých postupů Evropou, se stal  výstražným monumentem nacistické hrůzovlády a zpupného pangermanismu. V očích českých Moravanů Brna se stal oprávněně symbolem nejhoršího zločinu Velkoněmecké říše na našem národu,a proto byl právem odstraněn i se svým pangermánským bohem na fasádě.

Jakákoli adorace tohoto symbolu pangermanismu a nacistického zločinu na českém národě vyvolává oprávněný protest nejen všech pozůstalých po obětech nacismu a fašismu,ale i opovržení všech skutečných vlastenců města, kraje i celé republiky. Magistrát Brna svým postojem k upomínání na Německý dům rozděluje občany, vyvolává k životu politické vášně,které měla dávno pohřbít Česko-německá deklarace, a nikoli provokační akty jakéhosi umělého,nepravého smiřování s odsunutými československými Němci, alias Sudetoněmci.

My pozůstalí po obětech velkoněmeckého nacistického řádění, neuznáváme snahy brněnského magistrátu o prezentaci vzpomínek na Německý dům. Pokládáme to za oživování svérázného architektonického upírství velkoněmeckého šovinismu a skryté oživování nacismu propadlé éry tohoto doupěte pangermánů a brněnských nacistů. Je možné, že by se těmito akty měly zabývat příslušné orgány. Takové je naše stanovisko.

Lit.: Dějiny města Brna 2, red.J.Dřímal a kol.,Blok Brno 1973. Encyklopedie města Brna, internet.  - Německý dům, Wikipedie, - Válka Zb., Brno pod hákovým křížem, Votobia 2004 - Filip,Schildberger,Břečka Nedbal, Brno Brünn.Roky nesvobody 1939-1945 - Hrdlička R., Rudá armáda osvobozuje Moravu,Brno 1948.

Pamětníci prof.R.Kvaček Praha, dr.J.Skalník,Bílovice n.Sv.,E.Langerová,Brno-Líšeň.

Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I, autor pozůstalý po legionáři zabitém gestapem, příbuzný obětí Osvětimi a sekyrárny Pankráce.

Obhájci Německého domu v Brně, táhněte ke všem čertům!

Mladá fronta dnes v článku "Pozůstatky "symbolu zla" našli pod zemí ( MF Dnes 22.10.2020, str. 14.) se opět vyznamenala protičeským celostránkovým elaborátem, kvitujícím archeologický nález sklepení zlikvidovaného pangermánského centra brněnských a jihomoravských Němců. Zatímco lze akceptovat vyjádření nkterých specialistů o nálezu, tvrzení brněnského architekta Jana Sapáka naprosto znevážilo počin brněnských Čechů z roku 1945. Citujme pana architekta:

"U německého domu šlo ale o nemotornou akademickou architekturu, která jakoby vypadla ze vzorových katalogů oné doby. Uznání naopak zasluhuje program, který dům nabízel. Jeho vyhlazení byl zlovolný akt, který Brnu, jeho přirozenosti a podstatě značně ublížil".

Tak toto je tvrzení, které českého architekta (!) staví po bok všech pangermánských šovinistů, nenávidějících český národ,a po bok všech  henleinovských, nacistických, a potažmo předchozích velkoněmeckých příšer, které sužovaly český národ v Brně od počátku založení tzv. Deutsches Hausu. Panu architektu přihrává redakční úprava stati tvrzením, že "Před 75 lety zmizel z centra Brna při účtování s nacisty Německý dům". Nu, to je úžasné. 

Opět se tu používá obehraná propagandistická mantra "při účtování s nacisty". Bylo to tak? Nebo to bylo jinak? Bylo to účtování s "národnostně nehmotnými nacisty", s nimiž brněnští a jihomoravští Němci "neměli nic společného"??

Toto je obvyklý blábol, jaký v Brně najdeme dokonce i na  kontroverzním pomníčku obětem válek před Krajským soudem. Tam je opět jiná mantra: " Obětem nacistického násilí". Jakého násilí?  To mé strýce do Osvětimi poslali "národnostně nehmotní nacisté"? To mého dědečka legionáře zabilo "národnostně nehmotné gestapo"?? Okupoval česko stát nacistů,anebo Velkoněmecká III.říše? Bojovali piloti RAF s nacistickou Luftwaffe anebo s Luftwaffe wehrmachtu III.Reichu? Přísahali vojáci wehrmachtu NSDAP? Ne, přísahali vůdci říše Adolfu Hitlerovi. A tak bychom mohli pokračovat do nekonečna. Ano, Německý dům sloužil za okupace nacistům -ale nejen jim! Sloužil od počátku Velkoněmcům - Pangermánům, z nichž mnozí ani za války nebyli členy NSDAP, ale sloužili Reichu a führerovi bez ohledu na stranickou příslušnost!

Ostatně Německý dům Brně, jehož parcelu zaplacenou miničástkou podvodem daroval po vyšetrovacích tahanicích brněnským Němcům sám habsbursko-lotrický císař Franz Josef I.,sloužil vždy účelům prezentace velkopanského Herrenvolku. A jeho program: "Brno bylo vždy německé a německé musí zůstat navěky!" Zatímco Češi úporně bojovali o svá práva ve vlastní zemi, a boj za českou univerzitu zaplatil pod rakousko německým bodákem i český dělník Pavlík! To byl ten program,který tak neeticky a nečestně hájí pan architekt. To byl program domu, vyšňořeného plastikami velkoněmeckých bohů Walhally. To byl program domu, kde se scházely velkoněmecké ženy, které pak chodily za vstupenky po třech markách na popravy českých vlastenců do Kounicových kolejí jako na divadlo se svými dětmi. To byl program velkoněmeckých žen, které v dubnu 1945 řvaly na Čechy : "My se vrátíme a budeme dláždit ulice českými lebkami!". To byl program slučovacího sjezdu Henleinpartei s NSDAP v Německém domě! To byl program okupačních vojsk generála Lista, který v Německém domě se svými důstojníky připravoval okupaci českých zemí a následně ji prováděl. Správně říká v tomtéž článku (jediný kladný prvek stati) fotograf Alexandr Brummer toto: "Vezněte si, že uprostřed města vám stojí Německý dům, na kterém šest let vlají hákové kříže. A když skončí válka, jak to asi dopadne?" Ano, to je správné tvrzení. Jen je třeba daleko více rozšířit! A to o informace, že Německý dům byl centrálou všech inkarnátů pangermánského a druhotně nacistického zla nejen v Brně,ale na celé Moravě. Zde se sdružovali zločinci jako byli brněnští henleinovci a nacisté Folta, Judex, Schwabe, Czerny a mnozí další. Tudíž ti brněnští Němci, kteří plánovali a pak prováděli genocidu českého národa již v poměrech I.ČSR , tehdy tajně, a pak za okupace veřejně. Že to bylo místo srazů německé Hitlerovy mládeže, jejíž oddíl pak v posledním tažení při osvobozování města fanaticky  nesmyslně hájil Německý dům proti Rudé armádě. Že před Německým domem byly instalovány provizorní hroby padlých rudoarmejců. Že všeobecným  požadavkem všech porobených českých Brňanů bylo odstranění tohoto doupěte pangermanismu z povrchu města. Jak to dokazují  i dobové publikace českých autorů, např. Hrdličkova kniha" Rudá armáda osvobozuje Moravu" (fotopříloha, "Pohled na zbořeniště Německého domu každého potěšil!" a foto hrobů rudoarmejců). Nejnázorněji ukazuje "program Německého domu" fotografie v knize Filipa a kol., "Brno 1939-1945.Roky nesvobody".I díl, str.228, kde je foto pylonu na sbírku Winterhilfe s textem "Vůdce pravil. My následujeme." To byl jejich program - program pangermánů a panského německého etnika usilujícího celé století o nadvládu nad městem i krajem. A toto vše hájí pan architekt?

Uvědomuje si pan architekt, že tímto tvrzením hrubě uráží památku všech českých, židovských a  romských obětí velkoněmeckého nacismu, že tím uráží oběti všech velkoněmeckých zločinců, hostujících v doupěti Německého domu?

A k dalšímu architektu, pan Ondřeji Chybíkovi, autoru trubkové makety Německého domu, hyzdící určitý čas  park Moravského náměstí, jen toto:

Pan architekt tvrdí, že o Německém domě dnes skoro nikdo nic neví. A že je to jakýsi "lakmusový papírek historie". Jaký nonsens...To je ovšem problém nepatřící českým vlastencům města.

To je problém magistrátu a jeho realizovaných zpotvořenin historie, zamlčující v okázalých výstavách skutečnou funkci Deutsches Hausu - propagaci okupačního pangermanismu. Toto zamlčují představitelé politických hnutí jako pan Matěj Hollan, brněnský extravagant hnutí Žít Brno, nechávající se bičovat na fašistické Ukrajině, a chlubící se přátelskými svazky s praporečníkem sudetismu Berndem Posseltem. A za takové nesmysly, jako je trubková maketa Německého domu, pak brněnský magistrát vyhodil statisíce! (Údajně kolem 700 tisíc korun...! Nebo více??) Jediným kladem této pseudoakce byla protiakce brněnských příslušníků Klubů vojenské  historie, kteří natruc Hollanovi a defenzorům Německého domu vyvěsili na trubkové monstrum foto Hollana s knírkem, zobrazujícího  jej jako  " Hitlera svého typu". 

Největší porážku vlasteneckých českých organizaci v Brně pak spatřuji nikoli v excesech našich nepřátel. Je jen logické, že toto vše pášou zastánci sudetismu, tzv. smiřovaček s brněnským němectvím a fanatikové multi kulti ideologického kultu, falešně zobrazující snahu o "vzkvétající multietnické Brno". Houby s octem, řeknou odpůrci. Toto smiřovací blbnutí a vypírání mozků mladých generací jednou uspěje, podruhé krachuje, a tak stále do nekonečna.

A nyní slovo do vlastních řad.

Porážka českých vlasteneckých organizací - a v jejich čele Českého svazu bojovníků za svobodu -spočívá v něčem jiném. V čem? Především v naprosté neschopnosti vyvinout sebemenší odpor, aktivitu proti neustálým urážkám a výtržnostem proti českému občanstvu. Český svaz bojovníků za svobodu v Brně již dávno neodpovídá svému názvu. Nikdy se nepostavil čelem k odstranění krásného pomníku tří odbojů na Hybešově ulici. Nikdy neprotestoval proti směšným nápisům na pomníčku u Krajského soudu. Nikdy se nepostavil proti prasárně ve Švandově kavárně v Alfa pasáži, urážející Čechy jako kolaboranty a prospěcháře. Nikdy se nepostavil proti desce v káznici na Cejlu smíchávající jména nacistů se jmény vlastenců. Nikdy nedokázal odhalit desku vyhnaných na Křenové - to za něj provedli Hraničáři, Kruh vyhnaných, komunisté ,Společnost L.Svobody a další. Nikdy nedokázal zřídit pamětní desku generálu Ečerovi, čs.žalobci na Norimberském soudu. Nikdy nedokázal zřídit pamětní desku na Cejlu obětem nacismu, tak, jako ji tam mají oběti komunismu. A nikdy v tisku nečelil výpadům proti presidentu Benešovi a jeho pomníku na Právnické fakultě. A mohl bych pokračovat dál a dál. Prostě náš ČSBS Brno na útoky obránců sudetismu a brněnských Němců mlčí a mlčí, jako by mu nějaký Laminger zacpal ústa jako chodským rebelům. Neboli se Švejkem řečeno - "Hnípá, jak telefonista Chodounský". Tož tak to vypadá v Brně - v tom našem městě, které jakýsi pan Bělobrádek označil za "politické Sudety". Čtenář si o tom vše učiní úsudek sám.

Jiří Jaroš Nickelli, Spol.L.Svobody, Brno

Autor je pozůstalý po dědečkovi legionáři, zabitém gestapem

a příbuzný obětí Osvětimi prošlými Kounicovými kolejem a gestapem Brno

ČR, její autorita a T. Mommsen

Pan Leschtina Jiří ve svém článku „Autorita státu je v troskách. Její obnova bude trvat desetiletí“, publikovaném 28.10.2020 na seznamzpravy.cz, vyslovuje vážnou obavu o autoritu České republiky. V textu cituje i známého německého vědce Theodor Mommsena „Významným příznakem toho, že autorita státu selhává, je situace, kdy přestávají zabírat racionální argumenty. Tedy právě ten aspekt autority, který německý historik nazýval ´více než radou, ale méně než příkazem, radou, kterou nelze dost dobře pominout“.

I my chceme uvést některá zajímavá slova německého historika a politika Theodora Mommsena, který se proslavil teoriemi o "indo-germánské" rase a pohlížel na Slovany jako na podřadné lidi. např. jeho citát: „Buďte tvrdými. Rozum lebka Čechů nepřijme, avšak ranám i ona porozumí. Kromě toho postavil v tomto spise Čechy a Poláky na okraj evropských kulturních dějin a nazval je „apoštoly barbarství“. Na jeho teorie navázala nacistická věda a v kontextu českých dějin ideologie sudetských Němců. Mommsen takto ve své době reagovat na národní obrození slovanských národů.“ ( Z článku Konference o Slovanech, politická provokace? Konference se koná ve dnech výročí obsazení Československa Adolfem Hitlerem a vytvořením Protektorátu Čechy a Morava 15.3.1939).Jsou výše uvedená slova pana T. Mommsena známá i panu Leschtinovi, který se jmenovaného německého vědce a politika ve svém článku dovolává? Nebo jde o náhodnou shodu jmen dvou německých vědců? Či jinak se mýlíme?

J. Kovař

Arménie staví Rusko do války. Formálně žádá o pomoc. Moskva přijímá - Zaručujeme vaši bezpečnost

Ivan David, 31. 10. 2020

Arménský premiér Nikol Pašinjan formálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc při zajišťování bezpečnosti jeho země uprostřed konfliktu v Náhorním Karabachu, uvedlo dnes arménské ministerstvo zahraničí. „Arménský premiér požádal ruského prezidenta o neprodlené konzultace s cílem vyjasnit druh a rozsah pomoci, kterou může Ruská federace Arménii nabídnout, aby byla zaručena její bezpečnost,“ uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.

Rusko poskytne Arménii veškerou nezbytnou pomoc na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi těmito dvěma zeměmi, pokud se nepřátelské akce v Náhorním Karabachu dostanou na arménské území, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.„Znovu potvrzujeme závazek Ruské federace jako spojence Arménské republiky, včetně závazků vyplývajících ze Smlouvy z roku 1997,“ uvádí se v prohlášení.

Podle ruského ministerstva některé články této smlouvy předpokládají konkrétní kroky v případě hrozby ozbrojeného útoku nebo agrese proti územím obou zemí.

Moskva rovněž zopakovala svou výzvu všem stranám konfliktu v Náhorním Karabachu, aby na základě dosažených dohod přistoupily k okamžitému příměří, deeskalaci a návratu k mírovým rozhovorům. jichž se zúčastnili ministři zahraničí Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie během jednání v Moskvě 10. října.
Ruská federace má v Arménii základnu, která disponuje systémy Mig-29, Mi-24 a / a S-400 i tanky. novarepublika.cz

17. listopad

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

Málem jsme tehdy oslavili 20.výročí vzniku samostatné Československé republiky, blížil se 28.říjen 1938. Ale mnichovský diktát nás o měsíc předešel (29.-30.září 1938). Byl to čas truchlivý, atmosféra bezmoci, zklamání, zrady a křivdy. Postoupili jsme nacistickému Německu pohraničí, na které si činila nárok německá menšina. Ztratili jsme 1/3 území, 40% průmyslu, 250 000 Čechů přišlo v pohraničí o své domovy. President Beneš odešel pod nátlakem do exilu, místo něj byl zvolen JUDr. Emil Hácha. Do dějin vstoupila „druhá republika“. Její představitelé odmítli veškeré vlastenecké tradice a horlili pro „odvěkou“ a „blahodárnou“ podřízenost českých zemí německé říši. Přestože velmoci slíbily garantovat zmenšené území Československa v nových hranicích, Hitlerův režim pokračoval v rozbíjení i okleštěné republiky. 15.března 1939 zaplnily ulice našich měst nekonečné kolony motorizovaných jednotek německé armády. Šel z nich strach a hrůza. Lidé trnuli na chodnících. Děti se dověděly, že to je okupace. A tak jsme od 15.března 1939 žili v bezprávné okupované zemi.

Při likvidaci Československa Hitler nezapomněl na osvědčenou imperialistickou zásadu „divide et impera“. Koloniální postavení Slovákům rafinovaně zastřel zdáním samostatného státu s presidentem Tisem v čele a s podporou Hlinkových gard, budovaných po vzoru nacistických úderných oddílů. Pro Čechy zřídil ponižující Protektorat Böhmen und Mähren, v němž skutečným vládcem nebyl president, ale dosazený říšský protektor, nejdříve K.Neurath, po něm R.Heydrich. Vlivným státním tajemníkem se stal K.H.Frank. Likvidaci a okupaci bývalého Československa odůvodnil Hitler nutností zabezpečit ve střední Evropě klid a mír. Byl to ovšem hitlerovský mír: Všude byly rozmístěny bdělé jednotky německé okupační armády, dělníci v továrnách pracovali pro potřeby Říše, děti ve školách se učily německy a o „Nové Evropě“ pod německou nadvládou.

Blíží se 21. výročí vzniku ČSR. Okupovaný národ mlčí, ale pod povrchem to doutná. Scházejí se ilegální odbojové skupiny, šíří se ilegální tiskoviny. V Praze i na venkově se množí letáky, svolávající na 28. říjen velkou manifestaci za národ, za osvobození. Ten den je pracovní, ale lidé se strojí svátečně a připínají si na oděv národní stužky /trikolory/ a černé pásky. Pražští vysokoškoláci vycházejí ze svých seřadišť do ulic a provolávají slávu 28. říjnu, symbolu naší svobody a samostatnosti, Československé republice, oběma presidentům-zakladatelům. Přidávají se desetitisíce lidí. Tehdy se ozvou německé zbraně. Česká policie nezakročila, a tak jednotky SS za pomoci ostré střelby nemilosrdně dav rozhánějí. Asi 400 lidí zatýkají. V 18.30 klesá na křižovatce ulice Žitné a Mezibranské na dlažbu medik Jan Opletal. Přes všechnu péči lékařů svému zranění 11.listopadu podlehl. Pohřeb byl stanoven na 15.listopad. Stal se tichou, žalující manifestací studentstva. Všichni to vědí a všichni to cítí. Smrt Jana Opletala není věc jednoho medika. Není to ani věc všeho studentstva. Je to věc celého národa.

Gestapo si tehdy vyžádalo revers od studentské samosprávy Hlávkovy koleje, že zaručí klidný průběh pohřbu. Vystavení rakve a smuteční obřady proběhly za naprostého klidu, až při ukládání rakve do pohřebního vozu zazpívali přítomní celou československou hymnu, nikoli jen povolenou část „Kde domov můj.“ Vůz s rakví pak odjel na nádraží a odtud byla rakev převezena do Nákla na Moravě, rodiště Jana Opletala. Rodinný pohřeb se neobešel bez velkých bezpečnostních opatření. Po odjezdu vlaku s rakví z Prahy studenti postávali v hloučcích na Karlově a na Václavském náměstí, zpívali (celou) hymnu, provolávali slávu presidentům Masarykovi a Benešovi, hanbu Hitlerovi. Došlo k srážkám s policií a s muži SS, bylo zatčeno asi 20 studentů.

Den po pohřbu se konala v sídle nacistické vlády v Berlíně mimořádná porada o pražských událostech. Nahněvaný Hitler nařídil: „ Uzavřít české vysoké školy na tři roky. Jakékoli demonstrace ihned potlačit. Neostýchat se do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, bude Praha srovnána se zemí…“ Ukázalo se, že Opletalův pohřeb a manifestace po něm jsou vítanou příležitostí pro okupační moc, aby důrazně zakročila a české obyvatelstvo zastrašila. První rozsáhlá masová akce německého vyhlazovacího boje proti českému národu zasáhla studenty jako nejradikálnější jeho složku a příští vedoucí intelektuální sílu. Stalo se to 2 dny po Opletalově pohřbu, 17.listopadu. Už v noci se začaly ku Praze stahovat německé oddíly a brzy po půlnoci obsadilo gestapo budovu Vysokého učení technického na Karlově náměstí. Před čtvrtou hodinou ranní obklíčila německá policie s puškami a kulomety Masarykovu kolej a bez výstrahy začala střílet do otevřených oken. Hlávkova kolej byla přepadena o čtvrté hodině, o půl šesté byla obsazena kolej na Letné a v sedm hodin Švehlova kolej na Žižkově. Gestapo a muži SS do dveří stříleli, rozbíjeli je pažbami, studenty vyvlékali za vlasy, políčkovali je a kopali cestou k nákladním autům, jež je odvezla do dělostřeleckých kasáren v Ruzyni. Odvlečených bylo 1850. V Ruzyni byli studenti mladší 21 let a příslušníci cizích států vyhnáni na dvůr, museli sborově poděkovat a za hrozeb a nadávek byli propuštěni. V kasárnách zůstalo 1200 vysokoškoláků, kteří byli odvlečeni na Ruzyňské nádraží, aby byli transportováni do koncentračních táborů v Sachsenhausenu a v Oranienburgu. ( Nebyly to přímo vyhlazovací tábory, ale byla to místa nevýslovných útrap a mučení.) Před odjezdem jim bylo oznámeno, že jejich vůdcové byli zastřeleni pro smyšlené „spojení s židem Benešem“. Skutečně proběhla surová poprava devíti funkcionářů studentských spolků, bez viny, bez soudu. Jen pro zastrašení ostatních. Básník Viktor Fischl, tehdy v exilu v Londýně, na ně vzpomněl svým „ Rekviem nad devíti chlapci“.(„Těch devět chlapců, devět listů lip, krvavých listů, zrudlých od plamene. A lípa stojí dál a každá větev šíp, šíp vámi kalený, vy ohně neproměnné.“)

Persekuce českého vysokoškolského studentstva vyvolala v celém světě mocný ohlas. V Londýně byla utvořena Mezinárodní studentská rada, která vydala toto prohlášení: „ My studenti Velké Británie, všech jejích dominií a Indie, Severní a Jižní Ameriky, Sovětského svazu, Belgie, Československa, Francie, Řecka, Číny, Nizozemska, Norska, Polska, Jugoslávie a všech svobodných zemí, abychom uctili památku popravených a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 1939, prohlašujeme 17.listopad Mezinárodním dnem studentstva.“ A tak od r.1941 je den persekuce studentů uznáván a ctěn po celém světě, i jako památka na československé studenty.

Když nastoupil na Pražský hrad Reinhard Heydrich, oznámil českým představitelům, že české vysoké školy zůstanou uzavřeny již navždy. Vše, co bylo cenné, sbírky, přístroje, knihovny, laboratoře, bylo konfiskováno pro německé školy a instituce. Zmizely i drahé kovy, insignie a zakládací listiny. Také nejvzácnější umělecké památky byly dílem zničeny, dílem se ztratily. Popraveno bylo nebo útrapám věznění podlehlo 62 universitních profesorů a docentů.

Události 17. listopadu měly podstatný význam pro vztahy Čechů a Němců. V hlášeních domácího odboje se již dříve objevovaly názory, že soužití Čechů a Němců v jednom státě nebude možné. Po 17. listopadu domácí odboj s ohledem na smýšlení obyvatelstva možnost dalšího soužití zcela vyloučil.

Státem uznaný svátek 17. listopadu inspiroval manifestační hnutí studentů u nás znovu roku 1989. To však je jiná historie, v jiných historických souvislostech a s jinými cíli. Neměli bychom připustit, aby kvůli ní byl původní odkaz 17. listopadu překryt a zapomenut.

Nesouhlasíme s přítomností 28 amerických vojenských lékařů s mandátem NATO na našem území

Jirka Kobza, SPD, 26.10.2020, fb

Nesouhlasíme s přítomností 28 amerických vojenských lékařů s mandátem NATO na našem území. Navíc, podle návrhu vlády může být těch vojáků ze zemí NATO či EU až tři stovky. Každá ruka je v krizích dobrá a je potřeba za všechny nabídky pomoci poděkovat. Proč ale vojenští lékaři? To nemají v USA dostatek civilních, když už by nám chtěli pomoci? Hnutí SPD principiálně a trvale odmítá přítomnost jakékoliv cizí armády na území ČR. Není nám jasné, proč vláda ANO, ČSSD a KSČM toto hodlá ve Sněmovně prosadit. Nemáme informace, proč to neřeší standardní cestou pomoci civilních specialistů - odborníků.

Nemáme ani informace na základě jaké mezivládní smlouvy by zde američtí vojenští lékaři a popřípadě zdravotní personál z dalších zemí, měli působit, za jakých podmínek, komu budou podléhat velitelsky. Netušíme ani, jaké úkoly vlastně na našem území mají plnit. Je zde také jazyková bariéra. Vojenská záložní Polní nemocnice v Letňanech je zatím v pohotovostním režimu a bude aktivována pouze v případě, pokud kapacity v našich klasických nemocničních zařízeních již nebudou stačit na počty hospitalizovaných v souvislosti. Co zde budou do té doby američtí vojáci dělat? Celá akce budí dojem, že spíše než o pomoc se jedná především o sběr dat, jak virus funguje, jak se šíří, zda jsou účinná opatření vlády a také zda lze vládními opatřeními šíření Covidu vůbec zastavit. Klademe si otázku: Proč jim nevydá přímo Ministerstvo zahraničí krátkodobá víza? Hnutí SPD nebude souhlasit s návrhem tak, jak je předkládáno vládou, protože vláda to koncipuje jako souhlas s pobytem cizích vojsk na naše území, což je přímo proti programu SPD. Je to stejné, jako by u nás měla být americká základna, která ale podléhá americkému velení.

A chceme ve Sněmovně vidět návrh usnesení, s precizně definovanými úkoly, komu budou podléhat cizí vojenští lékaři po velitelské stránce, od kdy a do kdy a kde budou vykonávat a jaké druhy činností. V rámci vládního návrhu usnesení totiž vznikají další možné výklady, které musí být přesně definovány v tzv. mezivládní dohodě, tzv. SOFA (Status of Force Arrangement), kterému by mělo předcházet MOU (Memorandum of Understanding) sjednané mezi vládami. Přišlo e-poštou

Vážení přátelé,

současná těžká doba se odráží i na dostupnosti našich FB stránek. Vrchnost jejich, zřejmě pomocí technických prostředků, omezuje značně přístup našich čtenářů k nim. Již delší dobu jejich návštěvnost je velmi nízká. Ve srovnání s dřívější dlouholetou návštěvností pohybuje se na méně než její dvacetině. Lajky nám mizí, zatím jich ubylo 12, již několik měsíců nové nedostáváme. Vytrváme však. Doufáme, že s vaší pomocí tento uměle nastavený proces alespoň zbrzdíme. Stačí zprvu, když občas na náš FB zavítáte. Děkujeme vám za pomoc.

Přes nepřízeň mocných však na našich médiích celkově nyní dosahujeme měsíčně návštěvnost kolem 23 tisíc. Náš web opět sledují lidé z USA, Kanady, Austrálie, Anglie, Ruska Německa a Rakouska, i z řady dalších států. Nejvíce „zahraničních“ návštěv máme ze Slovenska.

Jistě si jste si všimli, že nepatříme k těm, kteří občas vydají nějaké prohlášení, v řadě případů třeba dobré až vynikající, a pak čas kolem nich pádí jako splašený kůň, aniž by na většinu událostí nějak reagovali. My pracujeme každodenně, několik hodin. Kdo naše stránky navštěvuje pravidelně, se o tom může přesvědčit.

Máme však jeden dlouhodobý problém. Nemůžeme získat, přes již dlouhodobé úsilí, překladatele z němčiny. Prosíme vás o spolupráci v tomto směru. Pokud někoho získáme, budeme mít opět jako jediní nové informace o činnosti tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu a dalších profesionálních „vyhnanců“. Pomohou samozřejmě i k informovanosti dalších vlasteneckých subjektů. V této době, kdy řada velmi důležitých údajů je spíše utajována než uveřejňována, informace, které bychom získali z německého tisku, budou mimořádně cenné. Přesvědčujeme o tom subjekty, které mají nejen dostatek peněz, ale také i lidi, znalé cizích jazyků, zatím marně. Samozřejmě bychom potřebovali i překladatele z ruštiny. Prosíme moc, pomáhejte nám i v tomto směru. Musíme být úspěšní! Jde o celospolečenskou objednávku! Děkujeme vám za dosavadní spolupráci. Opět vás prosíme o finanční příspěvek na rok 2021. Poštovní poukázky přikládáme. Samozřejmě můžete nám poslat peníze i na účet, jehož číslo je na první stránce našeho webu. Děkujeme. Přejeme vám všem hezké Vánoce, zdraví, štěstí, pokoj a mír v roce 2021.

Redakce: J. Skalský Připravil: dr. O.Tuleškov

Vydává PÚV Křesťanskosociálního hnutí. Uzávěrka tohoto čísla byla 31.října 2020

Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz

Estránky: www.ceske-narodni-listy.estranky.cz

FB: https://www.facebook.com/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD-listy-107618950706191/?modal=admin_todo_tour