"V některých zemích vzrostl počet nakažených za poslední dva týdny tisíckrát... Pokud tyto země nezapojí své občany do boje proti této nemoci a nezavedou řadu opatření sociálního distancování, tak další expanzi viru nic nezabrání... Musíme změnit své chování a musíme to udělat hned teď. Naše chování musí být takové, aby se především snížilo riziko přenosu viru..." — Dr. Richard Hatchett, generální ředitel Koalice pro inovace a přípravu na epidemie.

"Myslím, že musíme vzít do úvahy také společenská rizika. Pokud jsem nachlazený, a přesto jdu do práce a tam si podám ruku se starším kolegou, který může trpět nějakými chronickými zdravotními problémy, tak bych během současné epidemie mohl způsobit jeho smrt. Všichni musíme přemýšlet o své vlastní odpovědnosti vůči sobě navzájem a podle toho se musíme chovat. Nemůžeme nahlížet na tuto epidemii jen z hlediska svého osobního rizika, musíme jednat kolektivně a spolupracovat..." — Dr. Richard Hatchett, generální ředitel Koalice pro inovace a přípravu na epidemie.

Po měsících nečinnosti si evropští lídři konečně uvědomili závažnost a rozsah této rozvíjející se krize. Počet nových případů se v průměru za každých 72 hodin zdvojnásobil. Ke 12. březnu 2020 bylo toto onemocnění v Evropě prokázáno již u 30 000 lidí, z nichž 4 % lidí zemřeli. Na snímku: Lékařský stan u vchodu do nemocnice v Cremoně určený k předběžnému třídění pacientů. (Foto: Miguel Medina, AFP via Getty Images)

Gatestone Institute informuje, že podle výpočtů ministerstev zdravotnictví jednotlivých evropských zemí epidemie COVID–19 (z anglického spojení coronavirus disease 2019) zasáhla již více než 45 zemí v Evropě, a ke 12. březnu 2020 bylo toto onemocnění prokázáno již u 30 000 lidí.

Toto onemocnění se šíří velice rychle: Jen během prvních dvanácti dnů března 2020 bylo potvrzeno více než 28 000 případů nákazy koronavirem, což bylo v tom okamžiku 93 % všech případů v Evropě. Počet nových případů se v průměru za každých 72 hodin zdvojnásobil.

Podle nejnovějších zpráv je nejhůře postiženou zemí Evropy Itálie, následovaná Španělskem, Francií a Německem. Dvanáct dalších evropských zemí zaznamenalo počet případů nákazy koronavirem v řádu stovek případů: Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Spojené království, Belgie, Rakousko, Řecko, Česká republika, Finsko a Island.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve svém vyhodnocení tohoto rizika varovalo, že skutečný počet případů nákazy COVIDem–19 v Evropě je kvůli nedostatečné detekci zřejmě daleko vyšší – řada pacientů s mírným nebo asymptomatickým průběhem nemoci totiž vůbec nepřijde do nemocnice.

V rozhovoru pro britskou televizní stanici Channel 4 vysvětlil Dr. Richard Hatchett, generální ředitel Koalice pro inovace a přípravu na epidemie, což je mezinárodní aliance pro vývoj očkovacích látek proti infekčním chorobám se sídlem v Norsku, dlouhodobá nebezpečí COVIDu–19, nejen pro Evropu, ale i pro celý svět takto:

"Je důležité si uvědomit, že tento virus je již zde a může mít obrovský všeobecný rušivý dopad, může způsobit vysokou míru nemocnosti a dokonce i vysokou míru smrtnosti..."

"Zdaleka si nemyslím, že toto je jen obyčejná chřipka... tento virus se nyní vyskytuje v populaci, která proti němu nemá absolutně žádnou imunitu... A míra nakažlivosti je přitom asi třikrát vyšší než u sezónní chřipky. Míra smrtnosti COVIDu–19 je až desetkrát vyšší než smrtnost chřipky."

"Nejvíce znepokojující věcí na tomto viru je kombinace nakažlivosti a schopnosti způsobit závažné onemocnění nebo smrt. Od roku 1918, to znamená od pandemie španělské chřipky, jsme se nesetkali s virem, který by tyto dvě vlastnosti kombinoval takovým způsobem. Setkali jsme se s úžasně smrtícími viry, například smrtnost u Eboly je v některých případech vyšší než 80 %, ale tyto viry nemají infekčnost, kterou disponuje COVID–19. Viry, jako například Ebola, nemají potenciál explodovat a šířit se globálně..."

"Podle mě vidíme na jedné straně virus, který je mnohokrát smrtelnější než chřipka, a na druhé straně populaci, která je vůči němu celkem bezbranná. COVID–19 je schopný naprosto explozivně expandovat. V některých zemích vzrostl počet nakažených za poslední dva týdny tisíckrát a v mnoha zemích jsme svědky desetinásobného až stonásobného nárůstu. Pokud tyto země nezapojí své občany do boje proti této nemoci a nezavedou řadu opatření sociálního distancování, tak další expanzi viru nic nezabrání..."

"Musíme změnit své chování a musíme to udělat hned teď. Naše chování musí být takové, aby se především snížilo riziko přenosu viru... Jednou z výzev, kterým čelíme, je to, že lidé, kteří jsou mladí a zdraví, nevnímají tuto epidemii pro sebe jako rizikovou a chovají se proto bezstarostně. Myslím, že musíme vzít do úvahy také společenská rizika. Pokud jsem nachlazený, a přesto jdu do práce a tam si podám ruku se starším kolegou, který může trpět nějakými chronickými zdravotními problémy, tak bych během současné epidemie mohl způsobit jeho smrt. Všichni musíme přemýšlet o své vlastní odpovědnosti vůči sobě navzájem a podle toho se musíme chovat. Nemůžeme nahlížet na tuto epidemii jen z hlediska svého osobního rizika, musíme jednat kolektivně a spolupracovat..."

"Nemyslím si, že je přirovnání dnešní situace ke 2. světové válce bláznivé... Podle mě je to docela vhodná analogie a lidé by měli přijmout tento postoj k současné krizi za svůj..."

"Nevidíme žádný způsob, jak by mohla být vakcína dostupná dříve než za 12 až 18 měsíců. Byl by to nevídaný světový rekord. A kromě toho nejsme za 12 měsíců schopni vyrobit sedm miliard dávek takové vakcíny."

"Je to virus, který tu s námi zřejmě bude nějakou dobu. Mnoho epidemiologů je přesvědčeno, že tento virus se rozšíří globálně a bude nás ohrožovat trvale... Myslím, že se jedná o virus, se kterým se budeme potýkat celá léta."

"Je to ta nejděsivější nemoc, s jakou jsem se během své kariéry setkal. A to jsem měl co do činění i s Ebolou a viry MERS a SARS. Obávám se kombinace vysoké nakažlivosti a vysoké smrtnosti tohoto viru, které jsou u COVIDu–19 mnohokrát vyšší než u chřipky."

V Německu, nejlidnatější zemi EU, varovala kancléřka Angela Merkelová ve svém prvním veřejném projevu k epidemii koronaviru, že by se mohly nakazit více než dvě třetiny německé populace, tedy přibližně 58 milionů lidí. Během tiskové konference 11. března 2020, téměř tři týdny po vypuknutí této zdravotní krize v Německu, Merkelová konečně připustila:

"COVID–19 dorazil do Evropy, je zde, a všichni si to musíme uvědomit. Dokud nebude v populaci imunita a dokud nebudeme mít vakcíny a léky, tak se tímto virem podle expertů nakazí 60 až 70 % populace."

Merkelová uvedla, že hlavní prioritou její vlády je epidemii zpomalit, a tím předejít zhroucení německého zdravotnického systému. Německo přesto zatím nepřijalo opatření sociálního distancování, tak jako ostatní evropské země – např. Itálie, Španělsko a Francie.

Vládní zpráva, která unikla do médií v Británii, odhaduje, že v nejhorším případě by se mohlo koronavirem nakazit až 80 % populace, to je 53 milionů lidí, až půl milionu Britů by na COVID–19 mohlo zemřít. Průzkum provedený organizací The Doctors' Association UK, profesní asociací britských lékařů, zjistil, že se pouze 1 % lékařů v Británii domnívá, že Národní zdravotnická služba (NHS) je na všeobecnou epidemii koronaviru připravena.

V Irsku, jedné z menších evropských zemí s pouhými 4,8 milionu obyvatel, zdravotníci uvedli, že koronavirem se téměř jistě nakazí 40 % populace – to je 1,9 milionu lidí. Většina z nich zřejmě onemocní během třítýdenního soustředěného propuknutí epidemie, což na zdravotnický systém vyvine "intenzivní tlak". Tyto údaje potvrdil Paul Reid, generální ředitel Health Service Executive (HSE), organizace která řídí poskytování všech veřejných zdravotnických služeb v Irsku.

Ve Španělsku, kde v posledních dnech vzrostl počet potvrzených případů koronaviru exponenciálně, jsou nemocnice zahlceny a zdravotní služba je v nejvíce postižených regionech na pokraji kolapsu. V Andalusii a Baskicku jsou stovky lékařů a zdravotních sester v karanténě, aby se nemocnice nestaly epicentry infekce.

Šéfka vlády autonomního regionu Madrid Isabel Díaz Ayuso uvedla, že experti očekávají výrazný nárůst počtu případů nákazy koronavirem během víkendu 14 –15. března 2020 a že šíření viru by mělo kulminovat v příštích třech týdnech.

Ve Francii řekl prezident Emmanuel Macron, že epidemie koronaviru je nejhorší zdravotní krizí v zemi za poslední století a oznámil, že školy po celé zemi budou od 16. března 2020 až do odvolání zavřeny. "Jsme teprve na začátku této krize," řekl Macron. "Navzdory všem našim snahám se šíření tohoto viru stále zrychluje."

V Itálii je koronavirem infikováno více než 12 000 lidí. 9. března 2020 nařídil premiér Giuseppe Conte celostátní karanténu. V třetí nejlidnatější zemi EU se 60 miliony obyvatel je mimo naprosto nezbytných cest zakázáno veškeré cestování uvnitř země a samozřejmě také přes italské hranice. Všechny veřejné akce jsou zakázány a doporučuje se, aby si lidé mezi sebou udržovali odstup alespoň jednoho metru. Dále bylo nařízeno zavřít všechny restaurace, bary a obchody, s výjimkou obchodů s potravinami a lékáren.

Dr. Daniele Macchini [1], který pracuje v nemocnici Humanitas Gavazzeni v Bergamu – v italském epicentru koronavirové epidemie, varoval před nebezpečím samolibosti:

"Dlouho jsem uvažoval, co vlastně napsat o tom, co se tu děje, a jestli to vůbec napsat. Nakonec jsem usoudil, že nezodpovědné by bylo mlčet. Pokusím se tedy sdělit lidem, kteří žijí v určitém odstupu od naší reality, co se teď během epidemie COVIDu–19 děje v Bergamu."

"Minulý týden jsem byl překvapen reorganizacemi, které v celé nemocnici proběhly, zatímco náš současný nepřítel se ještě skrýval ve stínu: Oddělení se vyprázdnila, výkony, které nebyly akutní, byly odloženy, jednotka intenzivní péče byla vyprázdněna a rozšířena o tolik lůžek, kolik jen šlo. Všechny tyto změny vytvořily na chodbách nemocnice atmosféru přízračného ticha a prázdnoty. Bylo to jako čekání na válku, která ještě nezačala, a o které jsme si mnozí (včetně mě) nebyli jistí, zda vůbec vypukne."

"Ale dočkali jsme se, situace je teď už velice dramatická. Jiné slovo mě nenapadá. Válka vypukla a bitvy zuří nonstop celé dny a noci. Na pohotovost přicházejí jeden za druhým nemocní lidé. Mají daleko horší příznaky, než kdyby měli chřipku. Neříkejte už prosím, že je to jen těžká chřipka."

"A teď máme ještě ke všemu dramatický nedostatek nemocničních lůžek. Vyprázdněná oddělení naší nemocnice se rychle zaplnila. Na cedulích se jmény pacientů a označením oddělení je teď jen červeně napsána diagnóza, která je u všech pacientů stejná: oboustranný intersticiální zápal plic. A teď mi řekněte, který chřipkový virus způsobuje takovou tragédii?"

"Toto je úplná epidemiologická katastrofa. Už nejsme chirurgové, urologové, ortopedi, jsme jen lékaři, jeden velký tým čelící vlně tsunami, která nás zavalila."

11. března 2020 zakázal americký prezident Donald J. Trump Evropanům ze Schengenského prostoru cestovat do Spojených států po dobu 30 dnů. "Evropská unie selhala a nepřijala bezpečnostní opatření a neomezila cestování z Číny a dalších zemí zasažených epidemií koronaviru," řekl Donald Trump. "V důsledku toho cestující z EU zaseli ve Spojených státech mnoho nových ohnisek této nemoci." Tento zákaz začal platit o půlnoci 13. března a občané USA se ovšem mohou vrátit domů. "Toto je nejsmělejší a největší obrana proti novému viru v moderní historii," řekl Donald Trump.