Byly jich tisíce, co zahynuly rukou německého kata. Další umírali v koncentračních táborech, kam byli „posláni na převýchovu“. Pro ně všechny, i pro ty, kteří přežili, byla jména R. Heydrich, zástupce říšského protektora, a K.H. Frank, přední činitel Sudetendeutsche Partei a později jeden z nejmocnějších mužů v tzv. protektorátu, spjata s masovými vraždami. Byli českými lidmi nepředstavitelně nenáviděni.

Když byl K.H. Frank chycen v blízkosti Rokycan v květnových dnech r.1945, Američané ho přivezli na náměstí a ukázali lidem. Ale to nebyl šťastný nápad. Ve chvíli na náměstí bylo jako v úlu. Plno lidí se tlačilo k Frankovi. Američané pochopili, že udělali chybu a za pomoci české policie se snažili Franka chránit, dostat do auta a odvést do bezpečí. To se jen o vlásek povedlo. Vážně hrozilo, že lidé Franka na místě roztrhají. Ale na štěstí se tak nestalo. Frank byl v Československu vyslýchán, souzen a na Pankráci popraven. O všech svých zločinech mluvil. Každý mohl se tak přesvědčit, že šlo o masového a zvrhlého zločince.

R. Heydrich se takovému osudu vyhnul. Byl popraven českými výsadkáři v květnu 1942. Na podzim roku 1941 ještě stačil rozvinout své plány, které měl s Čechy. Měl v úmyslu je vyhnat, některé poněmčit a ostatní vyvraždit. České země měli osídlit Němci. Čech, jak řekl, zde neměl co dělat.