K moci přišla ta nejhorší frakce vládnoucí světové třídy
Andrej Fursov 15.01.2021
Operace „Anulování“
Na mém chatu se v posledních dnech intenzivně posuzují materiály jako poznámka o Mayském kalendáři a zprávy z informovaného zdroje k falzifikaci během voleb v USA. Někoho to překvapilo. Proč Mayský kalendář? Jde o to, že vyvěšuji především to, co zajímá mě samotného a o co se chci podělit. Mayský kalendář, jakož sami Mayové mě vždycky zajímali, stejně jako vše, co souvisí se starými kalendáři. A třebaže se výchozí bod mayského kalendáře podstatně liší od kalendáře indického, ten startoval před 11 653 lety, babylonský před 11 543, zatímco mayský v roce 8 498-9, jsou to cifry solidní. Divit se tomu číslu mayského kalendáře není proč, protože rok 8 400 je podle Vatikánského kodexu rok konce vulkanických explozí. Krom toho má mayský kalendář mnoho zajímavých charakteristik – mj. přesnost (tady nemám na mysli všecky ty hlouposti spojené s předpovědí konce světa). Takže jsem se domníval, že pro někoho to může být zajímavé.
Pokud jde o několik materiálů, souvisejících s falzifikací v průběhu voleb v USA, tak moje pozice je tato: Vyvěšuji ty materiály, které se mi zdají být důležité a zajímavé, ale hlavně pocházejí od informovaných a neangažovaných lidí. Informovaný zdroj materiálu, u kterého je pochybnost o rozsahu falzifikací při amerických volbách patří člověku neangažovanému, který přezírá jak západní, tak ruskou propagandu a pokouší se v těchto procesech sám vyznat.
Pokud jde o můj názor na falzifikace, domnívám se, že k nim došlo, ale jejich rozsah Trump a jeho stoupenci poněkud nafoukli z čistě politických důvodů. Trump se, upřímně řečeno, ukázal být slabým politikem a k volbám se špatně připravil. V zájmu objektivity je ale třeba říci, že inkasoval dva silné údery – koronašílenství a BLM. Tyto věci jsou podstatně závažnější než falzifikace. Byly to dva knokautující údery, ze kterých se nevzpamatoval, a posledním úderem bylo, jako třešinka na dortu, dobývání Kapitolu. Trump slutečně říkal, že je třeba jít ke Kapitolu, ale celá ta situace mi silně připomíná historii s GKČP*) – jakési spiknutí uvnitř spiknutí, což je klasické schéma práce britské rozvědky, a je to jejich rukopis – práce pod cizí vlajkou. Poprvé byla použita během Velké francouzské revolucе. Zajímavě o ní píše historik Blanc v knihách „Lidé z Londýna“ a „Lidé ze stínu“. Je tu velmi pěkně popsáno, jak pod maskou Jakobínů pracovali agenti britské rozvědky. Později bylo toto schéma Brity použito při proniknutí jejich rozvědky do národně-osvobozeneckého hnutí v Indii – počátkem minulého století byla skoro polovina vedení Indického národního kongresu tak či onak napojena na britskou rozvědku. A od 30. let začala britská rozvědka vytvářet islamistické hnutí – rovněž práce pod cizí vlajkou.
Dobývání Kapitolu, podle mého názoru, byl klasický „špek“. Nejspíš někdo z Trumpova štábu aktivně pracoval proti němu – myšlenka byla podána a poté ji převzali a rozvinuli provokatéři. Výsledkem je Bidenovo vítězství nikoli na body, ale K.O., protože dobývání zmařilo slyšení o falzifikaci a legitimitě Bidena. Krom toho se Bidenovu týmu naskytla dobrá příležitost k čistce samých USA a realizaci toho, co oni nazývají „Great Reset“. Tady bych ale chtěl říci velmi důležitou věc: Termín „Great Reset“ u nás chybně překládali (včetně mě samotného) jako „Velká přestavba, nebo nový start“. Jeden z mých korespondentů mě ale počátkem roku upozornil, že slovo „reset“ se správně v tomto případě přeloží jak „anulování“. Jde tedy o velké anulování celé předchozí historie, což přesně ukazuje na plány těchto lidí.
V osobě Bidena a Harrisové, těchto úředníků, se k moci dostala ta nejhorší frakce vládnoucí světové třídy, jejímž úkolem je úplné přeformátování dosavadní historie. Nejzajímavější je, že oni potřebují odklidit beneficianty této historie posledních dvou století – bílé obyvatelstvo, střední třídu. Biden, nikoli náhodou, řekl, že prioritou jeho administrativy budou Afroameričané, Asiaté, Indové a Latinos.
V USA se rozjíždí stejný proces, jaký vidíme v Německu, Francii, Británii, kde se státní moc v případě konfliktu bílého obyvatelstva s barevnými staví na stranu barevných. To v žádném případě neznamená, že tento konflikt má rasově-etnický charakter – to je jen forma, ale ve skutečnosti jde o konflikt sociální. To, že tato frakce využívá „levicový“ projekt, je rovněž zajímavé. Oni především definitivně kompromitují levicový projekt a za druhé se schovávají za cizí vlajkou. Je naprosto zřejmé, že tato provokace – jejich „GKČP“ – jim umožní rozvinout ofenzívu proti svým protivníkům v USA a současně vyvolat odpor. Svět nejspíš vstupuje do rekonfigurace základních sociálně-politických sil. Domnívám se, že v nejbližších 10 až 20 letech se ve světě objeví nová sociálně-politická hnutí a skupiny, vnějškově se nebudou blížit ničemu podobnému – reakcionáři budou ve skutečnosti revolucionáři, za levicí se budou skrývat pravičáci. V tomto smyslu začíná doba, podobající se nikoli tenisu, ale squashi. A v takových obdobích je velmi důležité analyzovat alternativní úhly pohledu. Opakuji myšlenku jednoho mého kolegy, že „právě nesouhlas činí život cenným“…
Andrej Iljič Fursov (1951) je autor více než 200 vědeckých prací, včetně devíti monografií, ruský historik, publicista, sociolog
GKČP – „Státní výbor pro mimořádný stav“ – mocenský orgán v SSSR, existující 18. až 21. srpna 1991, sdružujících řadu vysoce postavených osob sovětské vlády. Členové GKČP vystoupili proti politice perestrojky, prováděné prezidentem SSSR Gorbačovem, i proti nové svazové smlouvě, měnící SSSR v konfederaci jen 9 z 15 svazových republik. Hlavními oponenty výboru byli přívrženci B.Jelcina. Po porážce a rozpuštění GKČP dostaly události 18.-21. srpna název „Srpnový puč“
Doplním jen jednu z reakcí v internetové diskusi k tématu:
„To není jen třídní a politický boj, v němž využívají barevné. To je čistka bílého obyvatelstva planety. A Rusko zůstává jedinou relativně samostatnou zemí s bílým obyvatelstvem…“
Překlad: st.hroch 20210115
outsidermedia.cz