Třicet let od mocenského převratu, který nový režim urputně a nepravdivě nazývá "sametovou revolucí", se spojily všechny staré i některé nové síly, aby zničily nejen český stát, ale i český národ. A to na dobu velmi dlouhou. Tak, jak se to zdařilo Habsburkům na tři století.

Od Bílé Hory nikdy neměly takový majetkový prospěch z převratu 89 jako nyní. Převrat jim uzákonil i to,co jim nikdy ani ze zákona nepatřilo, čeho byli pouzí správcové a ne majitelé. Nyní slyším hlasy odpůrců – církve jsou přece potřebné pro morálku a charitu! To je kutý bolševismus, co hlásám! Pak by za prvního bolševika museli prohlásit Josefa II., jenž zrušil řády žebravé a mystické, a určil, že fungovat budou pouze řády nemocniční a školské.

Co vidíme dnes, na to si odpověz čtenáři sám. Divák britského seriálu by si připomenul "manažery v slušivých šatech", co se starají v první řadě ne o víru a věřící, ale o majetky, počínaje pivovary a konče lesy. A někdy i vyhánějí ven důchodce z restituovaných starobinců...(když jako kulisu zřídí něco málo jiných). Tím neurážím slušné kněze v církvích, co jako šafrán se obětují pro věřící. Jako šafrán.

Další takový rentiér je již dávno před sto lety zákonem u nás zrušená šlechta. TGM i Beneš se obracejí v hrobech jako turbiny. Nemyslitelné se stalo myslitelným úkazem, který prosadili především lidovci, zákonem o vracení především pozemkového (tzv. zemědělského) majetku, de facto proti dekretům. Tak se tu strhl třicet let trvající boj o miliardové majetky, které za protektorátu patřily nepřátelům republiky. Nejhroznější případ uhájený jen stěží, byl argentinský Ulrich Franz Kinsky, na Moravě zatím Dietrichsteinová – a na obzoru vyvstávají Liechtensteinové a němečtí rytíři. Pokud stát selže a zahodí důkazy, pak Liechtensteinové seberou "tři čtvrtiny země moravské". A řada dalších případů, se soudy trvajícím skoro třicet let. A ty soudy drží meč nad hlavami českých občanů, kteří nemají jistotu, zda nepřijdou o pozemky, o majetky a o práci. Stát tak přestává být státem a stává se soudním protektorem.

Teprve na tomto místě nastupují tzv.privatizátoři. Proč? Protože média oblbující národ na první místo kladou tyto kauzy, zatímco předchozí dva případy lživé předkládají veřejnosti k věření jako jakousi "nápravu křivd bolševismu" (pěkná hloupost – majetky církvi sebralo už Rakousko a šlechtě zhusta I. republika, páni neznalci dějin!). Zde je ovšem pěkná řádka příkladů počínaje Koženým a jeho ukradeným loďstvem republiky, a konče Bakalou a oloupenými horníky OKD. Všichni se tvářili málem jako dobrodinci státu a výsledkem byla nejrychlejší akumulace kapitálu – loupež. Takové, že si toho všimla někdy i vláda. Pouze všimla – a proto byl vybrán obětní beran zřizovatel Čapího hnízda k odvrácení pozornosti na kauzy daleko závažnější.

K nejzuřivějším likvidátorům republiky ze zahraničí patří tzv. Sudetoněmci, neustále bažící po třech věcech. První věc je pomsta za odsun. Druhá věc je navrácení konfiskátů – majetků. Třetí věc je usurpování pozice druhého státního "národa" v republice. Zatímco pro národ jsou tyto věci zničující a nepřijatelné, pro pátou kolonu zrádců kolaborantů (Bělobrádků, Hermanů, Sobotků, Roučků, Marksových–Tominových a dalších) přijatelné jsou.

K ničitelům státu, jež na první pohled vyhlížejí jako "přátelé lidu a přírody", patří strany jako Piráti a Zelení, monarchisté i anarchisté všech typů. Dále tzv. demytizátoři dějin státu. ( Páni Pithartové, Peheové, Krystlíci, atd.) Ne nadarmo pan president svého času hovořil o ekoteroristech, kteří pro své ideologické mýty neváhají ničit celé pralesy kůrovcem, kteří zakazují výstavby přehrad a zdymadel, zaplavili by zemi solárem a jiným zdroji a po vypnutí atomových elektráren by zemi ponořili do jeskynní tmy s výhradou draze placených dodávek do bohatých čtvrtí ze zahraničí...To jsou ti, kteří kulturní krajinu pokládají za škudcovství a divočinu za pravý ráj (protože v ní nebydlí). A radovali by se tu, jaká je tu konečně pěkná tma k pozorování hvězd... Některé osobnosti naší politiky toto vše slučují v jedné osobě, pan kníže jasným příkladem. Hnutí chvilkařů je pak názorným příkladem vzpomínek na III. reich a na vznik hord SAmanů, jež rozbily výmarskou republiku.

Všechny tyto skupiny vedou již tři desetiletí urputný boj s republikou a o republiku. Boj o to,kdo zde bude mít moc a vládu nad občanstvem, kdo toto občanstvo konečně opět jako za starého mocnářství porobí do podřízeného postavení a učiní z českého národa druhořadé obyvatele jako za protektorátu. Některé skupiny ovšem se tváří jako "správní hospodáři a ochránci práv a svobod" – a přitom činí vše, aby tato práva a svobody potlačili na minimum.

Druhé dva body se již téměř zdařilo naplnit. Bojuje se tedy o ten bod první – aby republika skončila i státoprávně, aby zrušila svůj právní řád, především dekrety, a aby se konečně jako protektorát začlenila bezvýhradně pod novou vládu evropské vrchnosti.

Musí volit tak, aby z řízení státu a společnosti – a to i v komunální politice! – vyloučili ty strany a hnutí, které usiluji o zbourání republiky a její poddání se cizí moci. V opačném případě se dokonce i "řeporyjci" mohou propracovat k vedení měst a nakonec i státu.