V polovině března proběhne v Moskvě dvoudenní odborná konference věnovaná vývoji v ČLR, organizovaná deníkem „Zavtra“ a celostátní televizí „NTV“. Vystoupí na ní přední ruští ekonomové, historici a sinologové – mj. Chazin, Děljagin, Fursov, Vavilov. Posledně jmenovaný informoval o akci krátkou upoutávkou, která, dle mého, stojí za zmínku…

Uvažujeme–li o Číně, musíme chápat, že je to nejen náš velký obchodní partner, zdroj turistiky, nejrychleji se rozvíjející dynamický trh… Ne, to není to nejdůležitější, co musíme v souvislosti s Čínou chápat. Rád bych připomenul Bismarcka, který řekl o Německu, že Německo nesmí bojovat nikdy na dvou frontách, a že to bude zhoubné pro Německo, dokonce i na jedné frontě, jestliže se na ní nachází Rusko.

Rusko se rovněž nemůže nacházet současně na dvou frontách – v Evropě s USA, se západním světem a současně s Čínou. Dokonce i jedna fronta s Čínou byla pro SSSR zhoubná, a v důsledcích vedla k rozpadu a izolaci SSSR, k rozpadu naší socialistické země a jejího sociálně politického systému.

Analogicky se utváří i současná naše situace ve vztazích s Čínou. Zvlášť citelné je to dnes, kdy Čínu zachvátila epidemie koronaviru, kdy se Čína ocitla na prahu hlubokých sociálně–ekonomických otřesů – na tom se shodují i velcí ekonomové světa. Proč je důležité studovat Čínu nejen jako to, co nám přinese nějaké hospodářské výhody ze sociálně–ekonomické a vědecké spolupráce? Důležitějším faktorem je existence Číny jako potenciální druhé fronty pro Ruskou Federaci, která bude ovlivňovat především její vnitřně–politickou část letošního roku. Před 70 lety byla zanedbána čínská skupina loajální k SSSR a osobně ke Stalinovi, a následně byla zlikvidována mj. rukama proamerických vlivových skupin v ČLR. Výsledkem takové situace byl výskyt silného nepřítele na jižním a jihovýchodním křídle sovětské hranice, což nakonec vedlo SSSR k odporu na dvou frontách, a nakonec k izolaci a ztrátě morálního ducha k odporu a k realizaci vytýčených plánů a, konec konců, k rozpadu SSSR a ostré sociálně–ekonomické krizi Ruské federace.

Dnes pozorujeme opakování této situace. Skupina Si Ťin–pchinga, loajální vůči Rusku, která v podstatě trhá vztahy se Západem, vyhlásila USA obchodní válku a odpor vůči nim v Jihočínském moři. Tato skupina je teď pod ostrými výpady proamerické liberální elity, zformované v Číně za posledních 15 let. Proto je velmi důležité sledovat situaci v Číně, chápat, co se děje, abychom na základě této přesvědčivé analýzy volili správné závěry pro ochranu našich zájmů v rusko–čínských vztazích a v podstatě pro zabezpečení klidu na našem jižním a východním křídle.

Nejde jen o obrat zboží, peníze, o bezpříkladné vědeckotechnické a vzdělávací kulturní součinnosti. Jde o existenci Ruské Federace jako uceleného státu, který od roku 2000 jde svou suverénní cestou rozvoje vlastního hospodářství a vlastní kultury, bez připoutání k jakýmkoli cizorodým hodnotám. Dnes je otázka suverenity, hospodářství a existence Číny, její sociálně–ekonomické stability a především zachování moci skupiny Si Ťin–pchinga, otázkou zachování existence nezávislého, suverénního kursu Ruské Federace.

Situace v Číně se dnes rychle vyvíjí a Čína se doslova před očima sesouvá do sociálně–ekonomické katastrofy. Je zastavena výroba, po ulicích měst nechodí lidé, zastavila se jakákoli meziměstská doprava. Čína je uvnitř rozpolcena a paralyzována. K této situaci se přidala vnější izolace se strany nepřátel Číny, ze kterých USA formují protičínskou koalici na jejích hranicích – z postsovětských republik, Indie a Tajwanu.

V této složité situaci, ve které se ocitla Čína, náš důležité geopolitický partner, je velmi důležité přijímat správná rozhodnutí na základě hlubokého pochopení historie rusko–čínských vztahů, starých vztahů, které se vytvořily ještě v dobách SSSR a potenciálu obsaženého v partnerských vztazích mezi oběma zeměmi. Dnes už Čína není velkou exotickou, vzdálenou zemí, jejíž studium je údělem marginálů, nebo milovníků exotiky. Dnešní Čína je věcí každého z nás, její studium je věcí každého z nás – každého, kdo rozhoduje v ekonomice, v politice a dokonce i v humanitárních sférách. Čína je důležitým směrem našeho života a naše budoucnost.