© Foto : Facebook / Josef Skála
20:56 07.10.2020Získat krátkou URL
To, co se muselo stát, se stane v pátek, kdy na zasedání výkonného výboru KSČM dosavadní předseda Vojtěch Filip odstoupí. O svém úmyslu informoval ČTK. Příčina je jasná – dlouhodobý pokles voličské přízně byl potvrzen u krajských voleb. Co se děje v KSČM? Co se děje s komunistickou ideologií? Je možné, že ji společnost vnímá jako zastaralou?
„KSČM ztrácí voliče, protože je komunistická čím dál méně, a ne snad příliš moc,“ myslí si bývalý místopředseda KSČM Josef Skála, kterého Sputnik požádal o komentář.
Skála: Marxismus nezastaral, to jenom „katastrojka“ ho zmrzačila k nepoznání. Většina lidí ho vnímá až v podobě tohoto pahýlu. Dnešní garnitura KSČM pamatuje vlastně až ten. A navíc na úrovni provinčních školení - či v lepším případě i vysokoškolských zkoušek z „marxáku“ , zvládnutelných s pár listy taháků. Jiné už marxismus minul většinou úplně. Pak ovšem nejsou s to nabídnout víc, než lidé vědí i bez nás. Taková strana je jim k ničemu. První, co vyžaduje generální restart, je intelektuální převaha, zdobící naše hnutí i v dobách, kdy mu hrozila ztráta legálního statusu. Tedy schopnost vidět poměrům pod kůži mnohem hlouběji než všichni ostatní. Nahlížet až do jejich anatomie, jevící se na povrchu často vzhůru nohama. Jen tak lze dešifrovat i pravé pozadí cílů a hesel těch, kdo mají v rukou moc. Obnažit jejich skrývané achilovky - a soustředit údery právě na ně. Ne kdesi za sedmero západy, ale před zraky široké veřejnosti. Způsobem, jemuž porozumí a bude mít důvod ho živě podpořit. Tohle vše platí i v klidnějších dobách. O to víc ovšem za dnešní krize - a jejich geopolitických důsledků. Pro marxistu je to strhující terén. Šance dosáhnout i tam, kam ho jindy nepustí. Právě krize bude tím, co naše pozice a vliv může zmnohonásobit. Převezme-li se její výklad těmi, kdo ji zavinili. Spácháme rituální sebevraždu.
Neodebralo vaše voliče ANO, ve skutečnosti centristické hnutí, jehož popularita je stabilní a dokonce roste?
ANO to v mnohém dělá skutečně lépe než strany, střídající se u moci od počátku 90. let. Vznik vlády, v níž hraje dominantní roli, bylo třeba podpořit. Jinak se k moci vrátí subjekty, zodpovědné za loupež tisíciletí a proměnu naší země v cizí krmelec. Podpoří-li vznik vlády strana našeho typu, musí ji vystavit tím rozhodnějšímu tlaku zleva. Zašívá se však v jejím stínu. To proto nám ANO "luxuje" i statisíce voličů, na něž jsme se dřív mohli plně spolehnout.
Co by měla Komunistická strana podniknout, jaké iniciativy by měla vyzdvihnout, aby znovu získala masivní podporu voličů?
Dnešní krize není jen o nové nákaze. Ta sice hrotí i vše ostatní. Ekonomická krize, nevídaná už skoro sto let, však byla na spadnutí už dlouho před ní. Je o pasti kapitálu, který už nemá kam expandovat. A tak se ho stále víc množí zády k lidským potřebám, na cizí riziko a dluh. Právě tohle vše už dosáhlo stupně, jenž dusí nejen "lidské zdroje", ale i celou produktivní ekonomiku. "Elity", které to mají na povel, už vědí, že postaru mohou světu poroučet jen krátce. A tak rozjely bizarní reprízu "perestrojky". Své pravé cíle zatím tutlá stejně záludně, jako její premiéra z 80. let. Cílem je utáhnout dluhovou oprátku lidem, firmám i celým zemím. A pak je vyvlastnit a vyrabovat ještě víc, než "postsovětské oligarchie". Tím méně smíme zůstat jen cizím vlečňákem. Tím dřív se musíme stát duší a lokomotivou demokratického východiska. Řešení, které nedopustí vyprázdnění veřejných pokladen - a privatizaci státní moci cizími predátory. Postupu, který vytvoří nové zdroje ekonomické bezpečnosti - i důstojné práce pro statisíce těch, kdo o ni přijdou už velmi brzy. Programu přesvědčivého natolik, že ho podpoří většinová veřejnost - a zesabotovat ho nedokáží ani naši političtí odpůrci.
Komunistická strana je docela loajální k politice Ruska a často podporuje Vladimíra Putina. Jak si myslíte, že tento faktor ovlivňuje její popularitu?
Korektním vztahem k vaší zemi si "škodíme" jen tam, kde nenávidí i nás, komunisty. Jen tam zvedá adrenalin i pravda o našem osvobození. Tak, jako Rudá armáda, nám nepomohl ještě nikdo a nikdy. Jen cizím a velmi nebezpečným cílům slouží i sprosté lhaní, démonizující dnešní Rusko. Stále víc ohrožuje i naši suverenitu a bezpečnost. Tím rozhodněji, a ne vlažněji, se mu musíme postavit i my. Právě to od nás čeká levicová a širší vlastenecká veřejnost. A určitě nás za to odmění i v příštích volbách.
Kdo by dnes mohl stát v čele komunistické strany Čech a Moravy?
Pokud nás voliči trestají opakovaně a čím dál víc, volba by měla vyjít z kritérií, která jsou skutečně směrodatná. Tedy šíře a hloubky znalostí a celkového rozhledu. Kuráže a vůle vyhrávat politické souboje - a ne trapně blekotat a zbaběle kličkovat. Umění oslovit i širokou veřejnost, jejímž favoritem nejsme - a nacházet v tom, co je rozhodující, spojence napříč názorovým i zájmovým spektrem. Schopnost dávat lidi dohromady - a ne honit kariéru metodou "rozděl a panuj". Z komunistického lídra musí být vidět už na první pohled, že se pere o zájmy a práva lidí, s nimiž se doba nemazlí - a ne o vlastní prospěch a prebendy.
Dobře, zeptám se vás přímo. Nehodláte sám kandidovat na nejvyšší místo ve vedení strany?
Žádá to po mně spousta komunistů i lidí mimo stranu. Jedni pod příslibem, že pokud to vyjde, vrátí se k nám i jako voliči. Jiní mi dokonce říkají, volají a píší, že komunisty nikdy nevolili, ale rádi to udělají, budu-li zvolen předsedou. Kandidovat tak musím už kvůli nim všem. Pokud bych zvolil pohodlnější variantu, neodpustí mi to nadosmrti. Vyslyší-li jejich přání i listopadový sjezd, rád bych se obklopil hlavně mladšími talenty. A pomohl jim rychle dorůst natolik, aby byli s to převzít plnou odpovědnost už v nejbližších letech. V květnu tu budeme rovných sto let. S hazardem, jenž by nás vymetl z politické scény, si zahrávat nesmíme. O tom - a ne čemkoli banálnějším - se rozhodne už v nejbližších týdnech.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.