Je to na nás

Je to na nás!

Jaroslav Tichý

6. února 2021

Vracím se tímto článkem k nedávnému zasedání Davoského fóra Agenda 2021 a zejména pak k zásadnímu vystoupení prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina. Nechci se přitom pouštět do jeho celkového hodnocení, to učinili již jiní, kvalifikovanější. Chtěl bych však upozornit na několik konstatování Vl. Putina, která je třeba chápat v diplomatické řeči, v celkovém kontextu nadnárodní či dokonce globální politiky, a to s přihlédnutím k ekonomické, sociální a politické situaci v současném světě, kterou Vl. Putin ve svém projevu popisuje. Mají totiž zásadní význam i pro nás, jako občany ČR, ač to mnozí z nás dosud nepostřehli.

Úvod

Davoské fórum se tentokrát konalo v situaci, kterou jsem v podstatě v předstihu již popisoval v mém článku https://outsidermedia.cz/doba-osudoveho-rozhodnuti-nastala/ ze dne 17.12.2020, aniž jsem v té době tušil, že Vl. Putin se letošního Davoského fóra zúčastní.

Zúčastnil se totiž podobné akce poprvé od r. 2009, kdy byl naposledy přítomen na tomto fóru poté, kdy jeho návrhy na spolupráci v Evropě od Vladivostoku do Lisabonu, byly na setkání v Mnichově v r. 2007 Západem odmítnuty.

Následný vývoj však ukázal, nakolik se Západ se svojí neoliberální politikou mýlil a do jakých problémů se svým lpěním na této neoliberální politice a na ustanoveních Washingtonského konsenzu dostal. Tedy do problémů tímto způsobem již dále neřešitelných.

Z projevu prezidenta Putina

Prezident Ruské federace Vladimír Putin ve svém projevu především vyjmenoval 3 základní okruhy problémů, jejichž výsledkem je současný stav ekonomiky, sociálního a politického napětí ve světě. Jedná se o:

1. problémy v oblasti socioekonomické

2. problémy v oblasti společensko-politické a

3. zhoršení celého komplexu mezinárodních vztahů.

K jednotlivým okruhům problémů dále uvedl:

1. ekonomika finančního globalismu, jehož ideologií je liberalismus a související ekonomický mechanismus vč. emise peněz, jsou vyčerpány.

(O tom nakonec hovořili nezávisle na sobě i prezidenti Číny, Ruské federace a USA již na závěr summitu G-20 v Ósace v polovině r. 2019. Západ na to ale nereagoval).

Jak prezident Putin v této souvislosti připomněl:

. od r. 1980 se světový HDP v přepočtu na paritu kupní síly zdvojnásobil. Pozitivně to pocítily zejména rozvojové země a umožnilo to jejich vzestup na cestě z chudoby. Snížil se též značně počet osob s příjmy pod 5,5 dolaru na osobu a den v Číně (z 1.1 mld. v r. 1990 na 300 mil. v současnosti) a v Rusku (z 64 mil. v r. 1999 na 5 mil. v současnosti).

. přesto však za posledních 30 let příjmy více než poloviny občanů v reálném vyjádření v řadě vyspělých zemí stagnovaly, nerostly. Podle údajů Světové banky došlo ale ke zvýšení počtu obyvatel USA s příjmy pod 5,5 dolaru na osobu/den (v r. 2000 3,6 mil., osob zatímco v r. 2016 již 5,6 mil. osob). Podobný trend existuje též v Evropě. Avšak náklady na školství, zdravotnictví se přitom zvýšily, a to trojnásobně;

. Zisk byl přesměrován ve prospěch 1 % bohatých na této planetě, zatímco střední třída je postupně likvidována.

. miliony lidí i v bohatých zemích tudíž ztratily vyhlídky na zvýšení svých příjmů. Tito lidé přitom čelí rostoucím problémům, jak udržet zdraví svoje, svých rodin a svých rodičů, jak zajistit kvalitní vzdělání dětem;

. hromadí se i obrovská masa lidí, kteří se ve skutečnosti ocitnou bez nároku na honorář. To je dáno jednak počty mladých lidí ve světě, kteří nikdy nestudovali a nepracovali (podle odhadů Mezinárodní organizace práce v roce 2019 šlo o 267 milionů neboli o 21 % mladých lidí). Krom toho mezi pracujícími 30 procent žije s příjmem pod 3,2 dolaru na den v paritě kupní síly;

. tento globální ekonomický vývoj s promítnutím do sociální sféry je přímým důsledkem ekonomické politiky založeném na tzv. Washingtonském konsenzu (soubor neoliberálních ekonomických pravidel nastavených počátkem 90. let pro tzv. ekonomicky se rozvíjející země /dříve socialistické země/ na základě dohody MMF, amerického ministerstva financí a Světové banky. Podobná pravidla byla již dříve nastavena těmito institucemi latinsko-americkým zemím, které se z toho dodnes ekonomicky ani sociálně nevzpamatovaly);

. podstatou tohoto konsenzu (byť se jeho projednávání paradoxně vůbec neúčastnili ti, o které se jedná – podobně jako tomu bylo v případě Mnichovské dohody) byl ekonomický růst založený na soukromém dluhu v deregulaci a v nízkých daních pro bohaté, likvidaci sociálního státu, totální privatizaci, uvolnění přístupu zahraničním firmám k výrobním prostředkům a k dalším aktivům příslušné země atd. (Známe to sami z naší nedávné praxe, byli jsme přitom velmi snaživým žákem);

2. Důsledkem toho jsou či budou následující dopady:

a/ dopady v oblasti finanční, ekonomické, sociálně-politické a geopolitické ve vztazích mezi státy

Jde o to, že:

. Probíhají zásadní transformace v globální ekonomice, politice, společenském životě a v technologiích. (souvisí s opožděným náběhem 5. Kondratěvovy vlny ve vazbě na postupující vědecko-technický pokrok, který si vynucuje současně ekonomické, společenské a politické změny. V minulosti byly přechody na každou z předchozích K-vln vždy spojeny s válkami či jiným násilným řešením situace (viz např. Velká francouzská revoluce), neboť tyto transformace si současně vyžadovaly systémovou změnu, jejíž náběh nebyl nikdy bezproblémový. Na toto téma jsem psal několik článků, např. https://outsidermedia.cz/neni-nac-cekat-2-dil/ z 28.12.2020). Pandemie koronaviru tyto strukturální změny nezpůsobila, pouze je urychlila.

. V roce 2020 tak ztratilo práci cca 500 mil. lidí, do konce roku se podařilo obnovit jen polovinu z nich. Jen za prvních 9 měsíců loňského roku ztráty pracovních příjmů činily 3,5 bil. USD. Tento ukazatel stále roste a vyvolává tak narůstající sociální napětí ve společnosti.

. Způsobuje to krizi dřívějších modelů a nástrojů ekonomického rozvoje, což nutně ovlivňuje stabilitu mezinárodních vztahů, ubírá jim na stabilitě a předvídatelnosti.

. Stále větším problémem je i neustále rostoucí úloha moderních technologických a digitálních gigantů, které se postupně mění v monopoly. Je otázkou, do jaké míry je monopolismus v zájmu společnosti a státu, do jejichž zájmů pak často tito giganti zasahují;

. Neschopnost a neochota řešit podobné problémy se staly příčinou vzniku 2. světové války. I dnes se nacházíme v podobné situaci. Doufejme však, že takový globální „horký konflikt“ je dnes v zásadě nemožný, neboť by znamenal zánik lidské civilizace. Situace se přesto může vyvíjet nepředvídatelně a nekontrolovaně, pokud se tomu nebudeme snažit předejít.

. V současném světovém vývoji se setkáváme s nezdarem takového záměru, který se projevuje v tendencích boje „všech proti všem“, v dozrávání rozporu pomocí hledání „vnitřních a vnějších nepřátel“ a s ničením tradičních hodnot. Mezi ně patří rodina, základní svobody, vč. práva na výběr a soukromí, které jsou v Rusku považovány za poklad.

. Současná sociální a hodnotová krize (viz např. situace v USA) hrozí negativními demografickými důsledky a ztrátou celých civilizačních a kulturních kontinentů pro lidstvo.

b/ dochází k postupné likvidaci střední třídy jako základu ekonomiky a rozvoje společnosti jako takové;

3. Další zhoršení celého komplexu mezinárodních vztahů

Nevyřešené a rostoucí vnitřní socioekonomické problémy obvykle vyvolávají potřebu hledat a nalézat viníka jejich vzniku. Zpravidla jinde, než by se mělo, krom toho tyto problémy jsou vesměs personifikovány. Na takové osoby je pak přesměrována pozornost a podrážděnost občanů. S tím graduje i zahraničně-politická, resp. propagandistická rétorika. Charakter praktických aktivit takových zemí se stává agresivnějším, zejména pak vůči zemím, které nesouhlasí s rolí poslušných satelitů takových zemí. To se pak projevuje v různých sankcích, obchodních a celních bariérách, omezení v oblasti technologické, finanční, a v dalších.

Dochází tak ke hře bez pravidel, jež kriticky zvyšuje nebezpečí jednostranného použití vojenské síly pod vesměs uměle vytvořenou záminkou. To vše zapříčiňuje vznik nových ohnisek napětí na naší planetě.

Vladimír Putin přitom zdůraznil svoji tézi, že zásadním důvodem nestability globálního vývoje jsou do značné míry nahromaděné socioekonomické problémy.

Jak dále?

Popsaný stav a problémy existují za situace, kdy dosavadní model společnosti končí.

Prezident Putin přitom popsal a vysvětlil další sociálně-politické důsledky v případě jeho dalšího pokračování s odkazem na situaci s prezidentskými volbami a po volbách ve Spojených státech.

Je zřejmé, že globalisté na rozdíl od r. 2007 si nyní tuto svoji situaci již uvědomují. Nejsou však schopni přemýšlet jinak než neoliberálním globalistickým způsobem, v němž byli vychování a v jehož intencích jednají po celý život. Na jedné straně se chtějí zachránit, na druhé straně stále ještě vychvalují liberální přístupy. Nic jiného totiž neumějí, provádět přestavbu sami nejsou schopni. To byl i hlavní důvod pro pozvání prezidenta Putina do Davosu.

Vladimír Putin si je vědom této situace, a proto přijel. Ne však proto, aby jim nějaký jiný model vnucoval, nýbrž aby zdůraznil, že má řešení k záchraně planety a jejích obyvatel.

Je si totiž vědom hrozby zániku civilizace na naší planetě, ať již v důsledku rozpoutání světové války ze strany Západu či v důsledku realizace projektu NWO a s tím spojené redukce lidstva na „zlatou miliardu“, pak na „zlatý milion“, později na „zlatý tisíc“.

V současné době dochází k vyvrcholení dlouhodobého střetu 2 různých koncepcí, tj.:

- globální politiky Západu pracující ve prospěch 1 % nejbohatších, která dosud využívala vybudované americké impérium jako svého dozorčího a četnického nástroje a

- ruského projektu globalizace, jež odpovídá zájmům zbývajících 99 % obyvatel celého světa, a to na základě konceptuální moci Ruska, často označovaného jako Ruský svět.

Za situace, kdy se dnes globalisté potřebují zbavit obrovsky přebujelé administrativy amerického státního aparátu, navyklého na dobrou životní úroveň financovanou z dlouhodobého vysávání jiných zemí v rámci americké zahraniční politiky Pax americana a na svoji vysokou spotřebu, hrozí globalistům, že při uvolňování těchto sil budou jimi doslova roztrháni. (To se týká i uvolňovaných sil z obrovské americké armády).

Jak dále Vl. Putin uvedl, on plán na záchranu má. Zachránit se však mohou pouze ti, kteří přijdou, budou Rusku pomáhat a s ním spolupracovat.

Ti, kteří naopak zůstanou v zajetí svých neoliberálních představ a liberálního světa, nemají šanci uniknout a zahynou v hrozné agonii.

Plán na záchranu

Plán na záchranu spočívá podle prezidenta Putina především v těchto opatřeních:

· postkrizová obnova nebude snadná, v současnosti ji již nelze řešit stimulační makroekonomickou politikou, jak se to dělalo dosud, neboť tyto mechanismy nefungují, jejich zdroje byly již vyčerpány (podle odhadů MMF se úroveň celkového dluhu veřejného a soukromého sektoru přiblížila hranici 200 % globálního HDP a v mnohých ekonomikách překročil úroveň 300 % národního HDP. Ve vyspělých zemích jsou přitom úrokové míry vesměs na nule, v klíčových rozvojových zemích pak na historicky minimální úrovni.

Stimulace ekonomiky pomocí tradičního nástroje, tj. soukromých půjček tedy není již dost dobře možná. Podobně je tomu u metody kvantitativního uvolňování za pomoci státu, která jen nafoukne hodnotu finančních aktiv, způsobí další rozvrstvení společnosti a další prohlubování propasti mezi virtuální a skutečnou ekonomikou.

Určitou naději na restart růstového modelu ekonomiky představuje technologický vývoj spojený se čtvrtou průmyslovou revolucí založenou na aplikaci umělé inteligence, automatizovaných a robotických postupů. (o projektu GESARA/NESARA Vl. Putin se ve svém projevu nezmiňoval);

· v této souvislosti bude třeba zaměřit se na nové strukturální změny, a to především na trhu práce. Bez efektivních opatřeních států hrozí, že značné množství lidí zůstane bez práce. Vesměs se přitom jedná o příslušníky tzv. střední třídy, která je základem každé moderní společnosti;

· založení dalšího rozvoje ekonomiky na rozpočtové pobídce, kdy klíčovou roli budou hrát státní rozpočty a centrální banky jednotlivých národních států;

· zvyšování role států v socioekonomické sféře na národní úrovni, což si vyžádá i větší odpovědnost, úzkou mezistátní interakci, a to i v záležitostech globální agendy;

· zachraňovat se je třeba v místech, kde budou vytvořena regionální centra (lokalizace výroby, omezení často nesmyslné přepravy polotovarů, potravin a zboží po celém světě);

· vytýčit směry, které mají být podporovány, aby zajistily společnosti přežití v rámci přicházejících globálních otřesů (např. medicína, vzdělání a některé další);

· svět nemůže jít cestou budování ekonomiky pracující pro „zlatou miliardu“ či jen pro milion lidí. Je to jen destruktivní model, který je ze své podstaty neudržitelný;

· snížení sociální nerovnosti uvnitř jednotlivých zemí, jakož i postupné přibližování se úrovni hospodářského rozvoje různých zemí a regionů planety. Pak nebude ani migrační krize;

· Rusko má konkrétní představu o krocích vedoucích k záchraně.

· Má-li být zajištěn udržitelný a harmonický rozvoj na planetě, je nutné vytvořit nové příležitosti pro každého, podmínky pro rozvoj potenciálu a realizaci člověka, bez ohledu na to, kde se narodil a žije. Vladimír Putin uvedl v této souvislosti 4 hlavní priority:

1. Člověk musí mít pohodlné prostředí pro život. Jedná se o bydlení a dostupnou infrastrukturu: dopravní, energetické, komunální. A samozřejmě ekologický blahobyt, na to by se nikdy nemělo zapomínat.

2. Člověk si musí být jistý, že bude mít práci, která přinese trvale rostoucí příjem a tím i slušnou životní úroveň. Musí mít přístup k efektivním mechanismům učení v průběhu celého svého života, dnes je to nezbytně nutné, což umožňuje mu rozvíjet a budovat svou kariéru, a po jeho dokončení se dostat slušný důchod a sociální balíček.

3. Člověk musí být jistý, že dostane kvalitní a efektivní zdravotní pomoc, když je to nutné, že systém zdravotní péče v každém případě zajišťuje mu přístup k modernímu úroveň služeb.

4. Bez ohledu na příjem rodiny by děti měly mít možnost získat slušné vzdělání a realizovat svůj potenciál. Takový potenciál má každé dítě.

Jedině tak bude možné zaručit co nejefektivnější vývoj moderní ekonomiky, kde lidé nejsou prostředkem, ale cílem. A pouze ty země, které budou moci dosáhnout pokroku alespoň v těchto čtyřech oblastech, zajistí si stabilní a komplexní rozvoj.

Právě tyto přístupy jsou základem strategie, kterou realizuje Rusko. Jeho priority jsou zaměřeny na člověka, jeho rodinu, na demografický vývoj, na úsporu práce lidí, na zvyšování jejich blahobytu, na ochranu jejich zdraví. Snaží se vytvořit podmínky pro důstojnou a efektivní práci a úspěšné podnikání, zajistit digitální transformaci jako základ technologického způsobu budoucnosti celé země, nikoliv úzké skupiny firem.

Zcela zásadní význam měla i odpověď Vladimíra Putina na otázku organizátora Davoského fóra Klause Schwaba na závěr Putinova vystoupení, a to zda je Rusko připraveno převzít odpovědnost za kontinentální Evropu.

Odpověď prezidenta Putina zněla: teoreticky jsme jedna civilizace, Rusko je země, jež patří do Evropy, ač její část je v Asii, a proto pokud Evropa změní své ideologické názory, je Rusko připraveno jí pomoci.

A co z toho vyplývá pro nás?

Globalizace jako řízený proces efektivního a hospodárného nakládání s přírodními zdroji je procesem objektivním, forma jeho realizace má však již charakter subjektivní. V tom se ruská koncepce zásadně odlišuje od projektu NWO. V přímém protikladu tak proti sobě stojí:

Ø koncepce prezentovaná Vladimírem Putinem na Davoském fóru (viz výše) a

Ø koncepce NWO spočívající v likvidaci více než 90 % obyvatelstva planety, v odebrání jejich majetku, v zotročení většiny z těch zbývajících zavedením fašistického řádu.

Prezident Putin při svém vystoupení účastníkům fóra přímo vysvětlil, jaké perspektivy čekají většinu z nich při jejich setrvání na cestě do NWO.

Stejně jako ostatní obyvatelé Země i oni jsou totiž na dějinné křižovatce, o níž jsem psal ve shora citovaném článku ze 17.12.2020. Dosud byli připraveni jít cestou globalizace až do Nového světového řádu, obětovat 6,5 mld. obyvatel této planty a později ještě dalších 500 mil.. Zbývající obyvatele planety až na úzkou špičku zotročit. To vše v představě, že jich samotných se to týkat nebude. Podobně přemýšlejí i vesměs zkorumpovaní politici většiny zemí světa, aniž by si uvědomili, že již nebudou zapotřebí a že i oni budou vesměs součástí depopulačního procesu či přinejmenším svého zotročení.

Nelze přitom zapomínat na očekávanou reakci uvolněných sil z početné americké byrokracie a armády, které ztrátu svého pracovního uplatnění a své zařazení do depopulačního procesu akceptovat nebudou.

Z výsledků Davoského fóra vyplývá, že představitelé západních průmyslových a finančních kruhů budou nuceni změnit svůj přístup či přinejmenším o jeho změně jednat, o čemž svědčí i jejich zájem o následná individuální setkání s prezidentem Putinem.

Přesto je zřejmé, že někteří z účastníků fóra nepřemohou svoji přirozenost a zůstanou ve skupině globalistů usilujících o převod světa do Nového světového řádu (NWO).

Z vyjádření prezidenta Putina je ale jasné, že:

· realizaci projektu „zlaté miliardy“, tj. snížení počtu obyvatel planety na necelých 10 % nepřipustí. Minimálně ne v těch zemích, kde budou mít zájem o spolupráci s Ruskou federací a kam bude zasahovat její vliv (šance na další životní perspektivu lidí);

· ruská koncepce je postavena na existenci národních států a klasické rodiny jako základního stavebního kamene společnosti a státu (udržení a podpora národního státu a tradiční rodiny);

· přichází na řadu navrácení centrálních bank pod jurisdikci příslušných států a jejich zapojení do hospodářské politiky států za účelem rozvoje jejich ekonomik (vytvoření možnosti demokratické kontroly ČNB v našem případě);

· limitování vlivu a činnosti zahraničních monopolních firem v jednotlivých státech (podřízení jejich činnosti v jednotlivých státech opět podmínkách příslušného státu);

· Ruská federace má alternativu k připravovanému NWO (máme tedy šanci vybrat si mezi životem či smrtí nás a našich rodin).

· Vladimír Putin svojí odpovědí na poslední otázku Klause Schwaba ohledně Evropy v podstatě nastolil agendu připravovaného jednání Jalta 2021 a naznačil obsah jeho návrhů, s nímž na toto jednání přijede (to dává základní představu o budoucím uspořádání mapy Evropy a o reálnosti výše uvedených úvah pro nás).

Ano, stojíme na této dějinné křižovatce a musíme si vybrat jednu ze 2 cest, kterou budeme dále pokračovat.

Existují (a nejen u nás) někteří lidé, kteří se řídí heslem „raději se mýlit se Západem, než…“. I za situace, kdy část onoho Západu bude chodit pro radu k prezidentu Putinovi, budou se tito lidé upínat v marných nadějích naopak k té druhé části Západu tvrdohlavě směřující ke své vlastní zkáze do NWO se snahou vmanévrovat i nás ostatní na tuto cestu. Nejsou zrovna nejchytřejší.

Pokud se od těchto lidí a zejména od většiny našich současných politiků včas neoprostíme, mohli bychom díky jejich bezbřehé hlouposti, lokajství a zaslepenosti nakonec zůstat s globalisty v NWO téměř sami (spolu se Slováky, kde je situace obdobná jako u nás).

Je zřejmé, že převážná část světa se při výběru z těchto 2 alternativ vydá tou druhou cestou nazývanou „Ruský svět“. Tedy cestou života a mírové spolupráce. Podstatné jsou totiž cíle a náplň obou alternativ a nikoliv to, kdo jsou její autoři.

Jisté je, že s politiky, které dnes máme, se dopracujeme pouze k podpisu „poslední vůle“ (odevzdání veškerého majetku a očkování s následným oddlužením), které se bůhví proč říká Great reset, což není nic jiného než poslední předstupeň před nastolením Nového světového řádu (NWO). Tedy kombinace středověkého nevolnictví s fašistickým řádem pro několik procent lidstva, jež by mělo Great reset přežít. Zbytek lidí vč. Slovanů má být nahrazen roboty.

Můžeme (a musíme) nám setrvale vnucovanou cestu do NWO změnit. Se stávajícími politiky to ale nepůjde. Stačí připomenout p. Petříčka a jeho (ne)jednání s Ruskou federací k vypořádání problémů vyprovokovaných záměrně z české strany. Proč? No přece proto, abychom se „mohli mýlit se Západem“ a demonstrovali tak veřejně náš nezájem o záchranu společnosti, na jejíž recept budou přitom mnozí představitelé finančních a průmyslových kruhů ze Západu stát po Davoském fóru frontu před Kremlem.

Další diletanti financovaní z cizích peněz stojí přitom u nás již dnes v zástupu natěšeni na funkce v příští vládě, na jejichž výkon nemají sebemenší předpoklady. Ani vědomostní, ani praktické natož morální. Ani představu, jaké procesy na úrovni nadnárodního či dokonce globálního řízení v současnosti probíhají. Usilující ve své neznalosti o jediné, tj. o urychlení postupu našeho národa do NWO. Tedy o naši i svoji vlastní sebevraždu. A to v naději, že s pomocí cizích peněz, tuzemských masových propagandistických prostředků a zaplacených vlivových agentur pracujících na objednávku je naši občané zvolí. A bude-li zapotřebí, tak při sčítání voličských hlasů zase praskne na ČSÚ voda nebo tam vypnou elektrický proud. Už s tím máme u nás též určité zkušenosti, nemusíme pro ně chodit do USA.

Je to na nás, vážení spoluobčané. Záchrana tonoucího musí být především v jeho vlastním zájmu a jeho vlastní snahou. Pak lze doufat i v případnou pomoc. Pokud někteří z vás chtějí za každou cenu spáchat sebevraždu, nestahujte nás pod vodu s sebou.

Víme tedy, na čem jsme. Víme ale též, co uděláme? Pokud ne, měli bychom si to co nejdříve ujasnit. Je to přece na nás, především na nás. Tohle za nás nikdo neodpracuje a výmluvy se již nepřijímají.