Je bezpečnost a budoucnost občanů a jejich rodin zajištěna účastí České republiky v NATO?
Bohumil Svoboda
22. 3. 2020
Je bezpečnost a budoucnost občanů a jejich rodin zajištěna účastí České republiky v NATO? Na tuto zásadní otázku bych, po dlouholetých životních zkušenostech, mohl odpovědět už nyní, ale myslím si, že by to nebyl ten nejvhodnější způsob. Pokusím se proto dojít k odpovědi až po velmi zjednodušené systémové analýze celé problematiky
Vznik a cíle NATO
Rozhodující podíl Sovětského svazu na porážce Hitlerovského Německa vyvolal rozpory mezi vítěznými mocnostmi ještě před ukončením druhé světové války.
Vzniku NATO předcházelo vyhlášení tzv. „Studené války“ kterou odstartoval Fultonský projev, přednesený bývalým britským premiérem Winstonem Churchillem 5. března 1946 na univerzitě ve Fultonu v USA. Vyzval v něm k úzké spolupráci USA a Velké Británie. a kritizoval Sovětský svaz za politiku vůči zemím východní Evropy. Následně byla uzavřena ve dvou etapách tzv. Severoatlantická smlouva.
První etapou bylo rozhodnutí pěti států – (Belgie, Francie, Lucemburska, Nizozemska a Spojeného království) – vytvořit systém společné obrany, proti ideologickému, politickému a vojenskému ohrožení jejich bezpečnosti, podpisem tzv. „Bruselské smlouvy“ v březnu 1948.
Druhá etapa byla zahájena podpisem tzv. Severoatlantické smlouvy dne 4. dubna 1949 ve Washingtonu. Podle ní se aliance rozšířila o další země (Dánsko, Island, Itálií, Kanadu, Norsko, Portugalsko a USA) na 12 členů. Vznikla tak Severoatlantická aliance – NATO
Od té doby proběhlo, celkem šest kol rozšíření, bez ohledu na skutečnost, že Varšavská smlouva neexistovala. Během nich se aliance rozrostla na 28 členů. 6.května 1955 se NATO rozšířilo o Spolkovou republiku Německo. Tím bývalí spojenci Sovětského svazu v boji proti fašismu ve druhé světové válce zahodily jako cár papíru své usnesení z Postupimi o demilitarizaci, denacifikaci, demokratizaci a demonopolizaci, známé také jako program 4D a zradili tak i svůj vlastní lid.
Proto po šesti létech od vytvoření NATO, 14.5.1955 vytvořil Sovětský svaz a jeho spojenci ve Varšavě „Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci“, tzv. Varšavskou smlouvu. Ta byla po tzv. sametové revoluci zrušena.
12. března 1999 do NATO přistoupila České republika, Maďarsko a Polsko. Tak došlo k prvnímu k jejímu rozšíření po studené válce, kdy se k alianci připojili bývalí členové Varšavské smlouvy, v rozporu s hlasitými proklamacemi jejich tehdejších vlád, že do žádné vojenské aliance nevstoupí.
Poválečná a současná činnost NATO a její důsledky
Vojenské agresivní aktivity NATO byly z počátku, už od r.1949 vedeny navenek samostatně jednotlivými velmocemi především Francií, Anglií a Spojenými státy. V posledních létech po rozpadu bipolárního rozdělení světa je stav úplně jiný. Pod různými i smyšlenými záminkami, je soustavně udržována psychóza strachu z „nových rizik, hrozeb a výzev“. Požadavek USA na účast svých satelitů v ozbrojených intervencích vůči suverénním státům není z vojenského hlediska podstatný a má jenom podřadnou úlohu. Spojené státy tím ale cíleně přenáší politickou odpovědnost za své zločinecké akce, které jsou v rozporu s mezinárodním právem nejen na všechny účastnické státy, ale na všechny členy NATO, tedy i Českou republiku. Dnes je zřejmé, že členové NATO jsou využíváni k operacím, jejichž obranný charakter je jim cizí.
Za dobu své existence NATO uskutečnilo řádově stovky operací, jejichž charakter měl téměř vždy agresivní podstatu. Uvedu jenom některé z nich.
Válka ve Vietnamu byla ve skutečnosti vedena od r. 1945 až do r. 1975. Za 10let Francouzi ztratili 58 tisíc mrtvých, zahynulo také 250 tisíc jižních a přes milion severních Vietnamců. Američané po nich na Vietnam svrhli 45 milionů tun bomb, rozprášili 72 milionů litrů herbicidů. Od roku 1975 do dnes „zapomenuté“ miny a bomby zabily více než 42 000 lidí. Vyvraždili a zničili mnoho měst a vesnic, z nichž nejznámější je masakr malé vesnice My Lay. Její téměř 600 civilních obyvatel převážně žen, starců a dětí překonalo vyvraždění Lidic německými nacisty. Armáda USA provedla 527 000 bombových náletů, při kterých použila přes 6 milionů tun trhavin. Sami Američané uvádějí ztráty „nepřítele“ zhruba na 900 000 zabitých vietnamských vojáků, přitom zahynulo pře 360 000 civilistů. Jiné statistiky uvádějí ztráty 1,5 milionů vojáků a přes dva miliony civilistů převážně žen, starců a dětí.
Agrese proti Jugoslávii – byla nazvána jako „Operace Spojenecká síla“. Během bombardování, kterého se zúčastnila Německá Luftwaffe, byly ničeny mosty, továrny, elektráreny, telekomunikačních zařízení, také 9 nemocnic a 300 základních nebo středních škol. Usmrceno bylo téměř 4000 osob a více než 10000 osob zraněno. Ztráty NATO byly zanedbatelné.
Agrese NATO v Afghánistánu – je probíhající konflikt, který začal 7. října 2001 jako součást Operace Trvalá svoboda. Zúčastnilo se jí také 300 vojáků ČR a r. 2014 jich 5 padlo. V r. 2009 tam bylo téměř 65000 vojáků ze 42 zemí. Agrese byla celkově neúspěšná.
Agrese NATO v Iráku – jejím hnacím motorem byly americké výpravy proti Saddámovi, který usiloval o dosažení nezávislosti a ukončení jakékoli podřízenosti cizí mocnosti. V provinciích Bagdád, Anbár a Saláh ad Dín zahynulo 73 – 80% populace více než 1 milion převážně civilistů. Ztráty Američanů nejsou známy, protože je Bush zakázal publikovat.
Válka v Sýrii – je svým rozsahem a důsledky jedním z nejkrvavějších a nejničivějších konfliktů, který se kdy Američanům a jejich satelitům, podařilo vyvolat. Od roku 2012 investovala CIA přibližně 1 miliardu dolarů do výcviku a výzbroje asi 10 000 protivládních povstalců. Řádění povstalců a americké bombardování přeměnily řadu měst a kulturních památek v měsíční krajinu a jiné jsou jak po zemětřesení. V důsledku toho opustily své domovy řádově miliony občanů.
Uzavření vzdušného prostoru nad zeměmi severní Afriky, blízkého a středního východu – je relativně samostatnou kapitolou bezprecedentního vměšování NATO a jejich satelitů do života zemí severní Afriky, blízkého a středního východu. Po zavraždění a mučednické smrti Kadáfiho došlo k rychlému rozvrácení Libyjské infrastruktury, anarchii v řízení země, která se rozpadla tak jako v Sýrii na řadu oblastí a měst, kde se rychle zformulovaly a chopily moci skupiny násilníků a bezcharakterní spodiny společnosti, kterým se dostalo nezištné pomoci NATO a jeho satelitů. Počet obětí vojenských útoků provedených Spojenými státy a jejich spojenci po 11.9.2001 proti Iráku, Afganistánu a Pakistánu dosáhl výše 1,3 milionu z toho na Irák připadlo více než 1 milion. Spolu s agresí proti Libyi, Somálsku, Sýrii či Jemenu se faktický počet zabitých odhaduje na dva miliony.
Nelze se divit, že důsledkem jejich zvěrstev byl exodus milionů obyvatel nejen Libye ale i dalších zmiňovaných zemí. Ten si vyžádal desetitisíce mrtvých uprchlíků, kteří se na území Evropy už nestačili dostat. Celkem se utopilo asi 1 200 lidí. Tehdy se začalo uvažovat o zavedení systému přerozdělování uprchlíků. V roce 2015 členské státy EU přijaly dle údajů Eurostatu celkem 1 256 000 žádostí o azyl. To byl mimo jiné důsledek nesmyslného a neuváženého prohlášení Německé kancléřky Merkelové, že Německo přijme na svém území libovolný počet uprchlíků. Od okamžiku, kdy si uvědomila, že jimi je Německo zahlceno tak se snaží tíhu tohoto nesmyslu přehodit na ostatní státy evropské unie a docela vážně se touto myšlenkou zabývá a prosazuje ji sveřepě dodnes
Je zcela zřejmé, že mezi miliony migrantů proniká do Evropy také řada teroristů. První teroristické útoky uskutečnili tito zločinci v Paříži v listopadu 2015 a následně také v Bruselu v březnu 2016. Teprve tehdy se začalo uvažovat vážně o bezpečnostních rizicích, které s masovou migrací souvisí.
Naše účast a propojeni s NATO
Vstupem do Severoatlantické aliance a do Evropské unie na sebe Česká republika převzala závazek, že se její armáda bude v zájmu udržení mezinárodní bezpečnosti zúčastňovat zahraničních misí. Do současné doby působilo přibližně 3000 příslušníků Armády České republiky ve více než 30 takových misích OSN. Nyní působíme v různých částech světa asi 16 mírových operací OSN.
Vstup naší republiky do NATO byl cílevědomě připravován americkými stratégy velmi důmyslně. Prvním úkolem naší popřevratové reakce bylo armádu Československé republiky rozložit a podstatně zredukovat. Cílem tohoto snažení bylo
- zlikvidovat ji tak, aby se nemohla vzepřít novým pánům a pořádkům a nestala se překážkou pro záměry NATO,
dosáhnout její naprosté neschopnosti republiku bránit v případných konfliktech
připravit půdu k následnému budování nové armády poslušné plnit pokyny nového tentokrát Aamerického spojence.Jaké finanční prostředky jsou spojeny s našim vstupem do NATO?
Už likvidační etapa naší armády si vyžádala náklady v řádu desítek miliard Kč., které nebyly nikde publikovány a kterými se naše pravicové vlády nikdy nechlubily. Navíc byli naši vojáci a civilní občané zapojeni velmi brzy do zahraničních misí a operací ve prospěch NATO. Je třeba zdůrazni, že všechny vojenské mise jsou placeny z daní českých občanů a ne americkými válečnými zločinci, v jejichž prospěch se uskutečňují. Všechny výdaje byly a jsou schvalovány vládami a parlamentem, který si naivní národ volí jedenkrát za 4 roky ale který své sliby a vůli národa mezi volbami neplní.
Výdaje „na obranu“ ve státním rozpočtu byly v r.1993 24 miliard (mld) Kč. Do roku 1998 se každoročně zvyšovaly v průměru o 2 mld. a v r. 1998 dosáhly výše 34,06 mld.Kč.
Rokem 1999 kdy jsme se stali členy NATO se výdaje na „obranu“ „skokově“ zvýšily o více než 10 mld. (téměř o 30%), takže v roce 2000 dosáhly hodnoty 45 mld Kč. Na této výši se náklady na obranu nezastavily, jak by se dalo očekávat, ale naopak se zvýšily o dalších více než 10 mld. Kč. V těchto nákladech není započten finanční příspěvek do NATO v každoroční průměrné výši 365 milionů Kč a to je za posledních 10 let více než 3,65 mld. Není to však stále dost. Všichni víme, že prezident USA dnes požaduje po každé členské zemi v NATO zvýšit výdaje na obranu minimálně na 2%HDP. Domnívají se snad občané, že tato politika je v našem zájmu? Dalo by se očekávat, že za vyšší finanční náklady se úměrně tomu zvýší i kvalita naší armády a úměrně s tím i bezpečnost republiky.
Odpovězme si tedy na zásadní otázku: Je naše členství v NATO zárukou naší bezpečnosti? Není těžké odpovědět. Není a nikdy nebude! Stačí si uvědomit některé skutečnosti a paralely. V čele NATO stojí stejné mocnosti, které nás prodaly Hitlerovi, když podepsaly Mnichovskou zrádnou dohodu s pokryteckým zdůvodněním, že tak učinily proto, aby zabránily druhé světové válce a zachránili mír. Tím zcela uvolnili ruce Hitlerovi a dovolili, aby nás šest let fašistické Německo okupovalo a zdecimovalo celý národ. S čím se však zrádné mocnosti nechlubily, bylo to, že Německé rozpínavosti uvolnily záměrně cestu proti Sovětskému svazu. To, že budou jedny z prvních obětí fašistické rozpínavosti snad ani ve snu netušily.
Dnes je situace jiná s tím rozdílem, že naší bezpečnost a suverenitu cílevědomě likvidují naši vlastní zrádci a kolaboranti. Tento proces je před národem pečlivě utajován a lidem postupně servírován „post faktum“, kdy už jsou tajné smlouvy v podstatě neodvolatelné.
Ve skutečnosti je rozsah kolaborace naší vlády s USA a špičkami NATO mnohem závažnější. Jak zjistili reportéři časopisu TÝDEN, obě země podepsaly tajnou dohodu, která Američanům de facto darovala výcvikový prostor Brdy. V Česku podle ní vznikne první americká vojenská základna velká jak okresní město. Z Německa a přímo z USA sem má být převeleno na 12 tisíc vojáků. Na území, které česká armáda pro nadbytečnost opustila, vybudují Američané plnohodnotnou vojenskou základnu pod přímou správou amerického vojenského velení, a území bude vlastně také americké.
V únoru 2017 přinesl Německý list Frankfurter Allgemaine Zeitung článek o chystané nové dohodě, kterou podepsali ministři obrany jednotlivých zemí NATO v Bruselu. Německo by se tak mělo stát hlavní armádou v NATO Tomu odpovídají i kroky našeho ministra obrany, který jednal s Německým velením, podle kterého bude přidělena celá česká 4. Brigád rychlého nasazení ze Žatce pod centrální velení divizí německého Bundeswehru. Z hlediska národní obrany jde o krok, který balancuje na pokraji zrady národních mechanismů velení obrany, protože v případě jakéhokoliv konfliktu na evropském území by tato české brigáda spadala pod vrchní velení spolkových vojsk německého Bundeswehru, kde vrchním velitelem je německý prezident. Nepůjde tedy o zahraniční mise v nichž AČR působí v rámci NATO ale o převedení velení nad českou brigádou doma.
Je tedy zřejmé, že Berlín začal přebírat v Evropě iniciativu a odstavuje americké velení v Evropě od rozhodovacích procesů uvnitř NATO. Situace je kritická! Nelíbí se to především americkému Pentagonu, který začal v obavách narychlo stahovat své tanky a transportéry z Polska do „labilních zemí“ Maďarska, Rumunska a Bulharska náchylných k tomu, že by se mohly místo na USA začít více orientovat na Německo a jeho Bundeswehr. Tímto záchranným mechanismem chce Pentagon urychleně zastavit sbližování zmíněných zemí východní Evropy s německým Bundeswehrem. Američanům hrozí ztráta kontroly nad Severoatlantickou aliancí a to nechce Pentagon dopustit. Za pro–americkou považuje Pentagon i Prahu. Proto už v prosinci nabádal Trumpa, že USA by měly v ČR postavit ad–hoc radar a otevřít při něm US základnu, jinak hrozí nebezpečí, že ČR spadne v příštích 10 letech vojensky do mocenského vlivu Bundeswehru. Dá se proto očekávat, že generálové amerického Pentagonu budou brzy organizovat a uskutečňovat stále rozsáhlejší přesuny svých vojsk a cvičení do ČR. Jejich cílem nebude nás chránit, ale okupovat. Z toho všeho je naprosto evidentní, že se dostáváme mezi dva mlýnské kameny velmocenských zájmů – Německa versus USA.
Bezpečnost republiky se dostává na katastrofální úroveň a zdá se, že předválečná situace, s tou dnešní, má svou analogii s novými tvářemi všehoschopných politiků. Závažné rozpory v nejvyšším vedení NATO jsou toho výmluvným důkazem.
Co dělat, abychom předešli naprosté ztrátě suverenity a bezpečnosti republiky
V závěru svého vystoupení se pokusím formulovat především to co proti cílevědomé expanzi a našemu členství v NATO, pod kuratelou amerických jestřábů je třeba dělat. Uvedu jenom v několika bodech náměty, které nebudu široce rozvíjet, protože to je téma, které by mělo být podkladem k diskusi, která by měla alespoň naznačit, jak je realizovat aby bylo dosažen efektivního boje proti válce a za naší bezpečnost, což bude mnohem obtížnější. ¨
Aby toho bylo možno dosáhnout je třeba:
1.Soustředit se už před volbami na pečlivý výběr kvalitních kandidátů z řad spolehlivých a čestných občanů.
2.Po svých kandidátech požadovat prosazení odvolatelnosti ze svých funkcí v případě, že se svým předvolebním slibům zpronevěří.
3.Po všech kandidátech požadovat závazek, že po svém zvolení budou žádat uzákonění všeobecného referenda o závažných problémech, jako rozhodujícího nástroje demokratického řízení společnosti.
4.Po kandidátech požadovat přijetí zákona o sdělovacích prostředcích, který by činil odpovědným za lživé informace a pomluvy redaktory a netolerovat jim výmluvu na utajované informátory.
5.Za hlavní cíl naší zahraniční politiky požadovat takovou, která povede k ukončení naší účasti v NATO a stanovit postupné kroky, jak toho dosáhnout i přesto, že Američané pro svou válečnou politiku udělají vše, aby takové úsilí znemožnili.
6.Požadovat stažení našich vojáků ze všech zahraničních misí a nedovolit jejich účast na podobných provokacích jako je např. mise našich letců s Gripeny v pobaltských republikách nebo jejich působení na Islandu a jinde. Jejich účast v pobaltských republikách a podobných misích považovat za hrubou a nebezpečnou provokaci proti Rusku, protože neexistují žádné důkazy o tom, že by tyto republiky Rusko vojensky ohrožovalo. (Naši letci by si snad také mohli uvědomit, že by v případě konfliktu v této oblasti byli zničeni, aniž by jediný ruský pilot přelétl do jejich vzdušného prostoru.)
7.Od poslanců žádat, aby proti účasti naší země v podobných akcích důrazně protestovali na půdě poslanecké sněmovny a v senátu. Dobře si pamatovat jaké stanovisko ten který zástupce lidu zaujímá.
8.Vyzývat občany na účasti v protestních akcích podobného druhu. Využít k tomu všech zákonných prostředků. i předvolebních kampaní do všech zastupitelských sborů a požádat občany, aby nedávali svůj hlas těm stranám a kandidátům, kteří tuto válečnou politiku podporují nebo s ní souhlasí.
9. Sjednotit všechny mírové síly a organizace, k přípravě a realizaci rozsáhlých protestů proti válce před i v průběhu průjezdu cizích vojsk našim územím a leteckým cvičením v našem vzdušném prostoru tak, aby jejich mírové aktivity a úsilí měly podstatně vyšší účinnost. Dosud jsou tyto síly rozptýlené do celé řady organizací a iniciativ i přesto, že jejich cíle jsou si velmi blízké nebo totožné. (Podle mého názoru sjednocení úsilí a aktivit těchto organizací brání mnozí ambiciózní lidé v jejich vedoucích funkcích, kteří mají patologickou touhu i po bezvýznamných vedoucích postech. Myslím si, že možným vhodným sjednotitelem by mohla být Nová republika)
10.Bojovat za rovnoprávný přístup levicových poslanců a zastupitelů všech stupňů do televizního vysílání, a zakázat vlastnictví hromadných sdělovacích prostředků zahraničním vlastníkům.
11.Zvýšit účinnost protiválečné agitace a propagace. Využít k tomu všech dostupných zákonných metod a levicových informačních prostředků. Doporučuji, aby protiválečně zaměření novináři a analytici využívali k šíření protiválečných informací a článků širší prostor v Nové republice, Naší pravdě, Halo novinách a nebáli se v těchto zatím velmi omezovaných prostředcích vystupovat, psát, a to kdykoliv bude hodnotný protiválečný článek nebo projev připraven.
12Vyzývat všechny mírově orientované vojenské odborníky a vysokoškolské pedagogy, aby nestáli stranou mírového úsilí a bez ohledu na stranickou příslušnost využili možnost publikovat své protiválečné přesvědčení v levicových sdělovacích prostředcích, které jim jako jediné mohou poskytnout prostor.
13.Prosazovat a zabezpečovat, aby se pravdivé informace o nebezpečí válečné propagandy dostaly včas k co největšímu počtu občanů, včetně středoškolských a vysokoškolských studentů, kteří jsou lživou propagandou nejvíce zasaženi.
14.Vyzývat občany, aby své stanovisko zřetelně vyjádřili především ve volbách, aby se do zastupitelstev všech stupňů nedostali lidé, kteří tuto republiku nechají cizími vojenskými základnami obsadit.
15.Trpělivě vyzývat občany, aby konečně procitli a důsledně se proti válečné propagandě dokázali postavit, protože brzy může být už více než pět minut po dvanácté.
Na závěr chci zdůraznit, že ve svém článku jsem uvedl pouze kompilaci informací uvedených v řadě publikací, často protichůdných, jejichž obsah jsem se pokusil porovnat s realitou a vlastním názorem na stupňování mezinárodního napětí a jejich příčiny. Jejich autory neuvádím, protože většinou nejsou známi.
Snad ještě faktická poznámka na doplnění. Američané nehodlají v žádném případě respektovat krizová opatření naší vlády k zabránění šíření nebezpečné pandemie korona viru a rozhodli o rozsáhlém přesunu NATOvských vojsk z Ameriky a západních států, včetně Německa, přes území České republiky na východ k hranicím Ruska. Naše zkorumpovaná vláda proti tomu ani nepípla. Naštěstí i pro nás se proti tomu postavilo obyvatelstvo Německa, na jehož nátlak, vláda Merkelové, Američany přesvědčila, že to snad není vhodné, a Američané tuto bezprecedentní zločineckou provokaci odvolali. Věříte už tomu, že naše členství v NATO není zárukou naší bezpečnosti. Myslím, že to nechce pochopit jenom tupec a potencionální válečný zločinec.
Já jsem osobně přesvědčen o tom, že naše členství v NATO je neslučitelné s naší suverenitou a mělo by být co nejdříve ukončeno na základě všeobecného referenda. Budu za to bojovat, pokud mi síly a schopnosti stačí.
Žádám proto každého, kdo s tímto názorem souhlasí a má možnost článek rozšířit co největšímu počtu svých přátel a občanů, aby tak učinil.
Děkuji za pochopení.
Plk. v.v. Prof. Ing. Bohumil SVOBODA DrSc.,
člen asociace Vojáci proti válce.
Novarepublika.cz
