Je útok proti premiéru Babišovi koordinovaný nebo jde o souhru náhod?

Z EU přišlo vyrozumění o tom, že A. Babiš je dále ve střetu zájmu. Téměř současně Pavel Zeman, nejvyšší státní zastupitel, obnovil stíhání Babiše ve věci Čapího hnízda.

Krátce nato miliónchvilkaři informovali o tom, že uskuteční v Praze i na jiných místech republiky demonstrace proti Babišovi.

Po celou uvedenou dobu opodemkraté útočí proti Babišovi a vyzývají ho, snad již posté, aby odstoupil z funkce předsedy vlády. V parlamentě na toto téma se vedou bouřlivé diskuse. Tzv. Demokratický blok se činí, jak může. Cítí určitou možnost, jak povalit současnou vládu, a uchopit státní moc. Ale nezůstalo jenom u toho. Někteří funkcionáři hnutí ANO, opustili jeho řady, jiní se jali kritizovat svého předsedu. Destrukce ANO, tolik žádoucí pro opozici, se však nekoná.

Když se nad tím vším zamyslíme, těžko můžeme s čistým svědomím tvrdit, že jde o souhru náhod. Na druhé straně však ani takové tvrzení nemůžeme vyvrátit. Pravděpodobnější se nám však zdá, že v současné době, kdy útoky proti Babišovi gradují, blíží se ke svému vyvrcholení, někdo, nemusí jít jen o několik jednotlivců, koordinuje „spontánní“ hnutí proti Babišovi s cílem vypudit ho z funkce předsedy vlády. Otázkou však je, kdo z opozice by ho mohl nahradit? Takový možný kandidát zřejmě neexistuje. Vzpomeneme–li na P. Fialu jako na možného premiéra, zjistíme, že takovou změnu bychom ani nechtěli. Byl by to jen krok k horšímu. Nadto ODS po vzniku Trikolory začíná tát.

Babiš je však tvrdý protivník. Všem jasně říká, že boj nevzdá. Brání i své právo. Jako předseda nejsilnější strany je povolán zastávat funkci předsedy vlády. Průzkumy volebních preferencí opět ukazují, že strany „Demokratického bloku“, kromě ODS, jsou těsně na hranici volitelnosti nebo pod ní. Takže jejich sestup do řad mimoparlamentní opozice je pravděpodobný. Z jejich hlediska jsou předčasné volby hrozbou. Otázkou však je, proč by mělo vůbec dojít k předčasným volbám, když preference ANO jsou pravidelně vyšší než součet hlasů, jež by dostaly následující dvě strany, a vláda se opírá o většinu hlasů v Poslanecké sněmovně PČR. Je pravděpodobné, pokud do probíhajících střetů nezasáhnou nějaké vlivné zahraniční síly, že A. Babiš funkci předsedy vlády uhájí. Politici, kteří jezdí do Bruselu žalovat, v očích veřejnosti ztrácejí důvěru. I to je voda na Babišův mlýn.

Chceme–li po pravdě stručně odpovědět na položenou otázku, tak musíme říci, že jsme přesvědčeni, že útok na Babiše je zřejmě koordinovaný. Parlamentní a mimoparlamentní opozice postupuje ruku v ruce. Jejím cílem je donutit A. Babiše, kombinací parlamentních i mimoparlamentních prostředků, aby opustil funkci předsedy vlády. Opozice chce uchopit vládní moc a vtlačit ANO i Babiše do opozice. O to usiluje již delší dobu. Neúspěšně však.

J. Kovář