Ivan David 1.6. 2021
Poslankyně Die Linke Sevim Dagdelen ( na obr.) mluví v Bundestagu o hluboce rozvrácených vztazích mezi Německem a Ruskem. Mluví otevřeně o věcech, která jsou u nás už tabu.
„Rusko – německé vztahy
dosáhly téměř bodu mrazu, což je fatální“, říká na úvod
svého vystoupení. Tento bod mrazu je podle ní politováníhodný
zejména vzhledem k historii minulého století a dvěma světovým
válkám, které Německo rozpoutalo. Proto by německá spolková
vláda měla využít nadcházející 80leté výročí plánu
Barbarossa, tedy přepadení Sovětského svazu nacistickým
Německem, aby se pokusila vrátit německo-ruské vztahy na
odpovídající úroveň.
„V časných ranních hodinách
22. června 1941 nastartovalo nacistické Německo plán Barbarossa,
tedy přepadení Sovětského svazu, v rozporu s mezinárodním
právem. V tzv. Blitzkriegu mělo Německo dobýt a obsadit sovětské
území až po Ural. Tažení bylo od samého začátku doprovázeno
barbarskými zločiny vůči civilnímu obyvatelstvu. Jedním z
největších válečných zločinů Wehrmachtu byla blokáda města
Leningradu od 8. září 1941 až do 27. ledna 1944. Podle odhadů
zemřelo během blokády hladem přibližně 1 milion obyvatel
Leningradu“, říká Dagdelen doslova a pokračuje:
„Z rasového hlediska mělo
tažení proti Sovětskému svazu zredukovat počet tamních obyvatel
o 30 až 50%. Přepadením Sovětského svazu také pokračovalo
vyhlazování evropských Židů. Celkově měla německá okupace
Sovětského svazu za následek smrt 27 milionů sovětských občanů
různých národností. Třetina území okupovaných německou
armádou nebyla zprvu po osvobození Rudou armádou obyvatelná.
Zničeno bylo 1 710 měst, 70 000 vesnic, 32 000 továren, 2 766
kostelů a klášterů, 4 000 knihoven a 427 muzeí. Skláním se
před oběťmi a jejich pozůstalými,“ řekla Dagdelen doslova.
Po tomto zdrcujícím výčtu
válečných zločinů nacistického Německa vyzvala Dagdelen
německou vládu a parlament, aby neblahého výročí přepadení
Sovětského svazu využili k restartu vzájemných vztahů, stejně
jako to udělali v případě Francie, se kterou po většinu
historie rovněž válčili. Doslova vyzvala k usmíření, ba
dokonce ke smlouvě o přátelství s Ruskem: „Německá vláda a
německý parlament mají velkou zodpovědnost. A byla by chyba se
této zodpovědnosti vyhýbat a zdůvodňovat to politickými
rozpory. Stejně jako spolková vláda neargumentovala politickými
diferencemi v roce 1963 v případě Francie a prezidenta Charlese de
Gaulla, neměla by jimi argumentovat ani dnes v případě Ruska. V
Německu se šíří nepřátelství a nenávist k Rusku a jeho
obyvatelům. To musí být překonáno v zájmu zachování míru.“
Dále Sevim Dagdelen připomněla
smlouvu o přátelství, dobrých vztazích a vzájemné spolupráci,
kterou Německo a Sovětský svaz podepsali v roce 1990. Rusko je
nástupnickým státem Sovětského svazu a tudíž by měla podobná
smlouva být podepsána i s ním. Cílem musí být přátelství s
Ruskem. Die Linke požaduje, aby 80. výročí zahájení plánu
Barbarossa bylo podnětem pro začátek jednání o nové smlouvě
mezi Ruskem a Německem. Doufá, že ostatní frakce a spolková
vláda se k této iniciativě připojí. Tolik Sevim Dagdelen.
Tato poslankyně Bundestagu je
původem Kurdka. Dobře tedy ví, co znamená genocidní válka.
Protože stejné metody jako nacistické Německo v minulém století
používaly a používají v tomto století Islámský stát a
džihádistické milice s významnou podporou Turecka. Tedy metody
„redukce obyvatelstva“, ničení měst, vesnic a kulturních
památek na územích, která chtěli obsadit a v případě Turecka
také obsadili. A také ví, že zatímco Rusko je nepřítel a
„nedodržuje lidská práva“, Turecku coby partnerovi v NATO
německá vláda nevytýká takřka nic. Zřejmě mezi německou a
tureckou politikou není tolik diferencí jako mezi německou a
ruskou.
novarepublika.cz