„Moskvě přitíží i pomoc Itálii a na Čínu lze plivat v jistých kruzích zcela hygienicky,“ stěžuje si ve sloupku v Právu sociolog a bývalý europoslanec Jan Keller. A doufá, že současná krize poskytne i příležitost k přehodnocení stereotypů. V rozhovoru s naším periodikem pak řekl, že nikdo nenutí nikoho čínské roušky používat a dotyční se mohou spolehnout na pomoc ze Západu.

Jan Keller tvrdí, že současné dění je příležitost k přehodnocení stereotypů. Zejména, pokud jde o pohled na ostatní země. „Možná si ani neuvědomujeme, jak velkou část planety jsme stihli očernit a odepsat, zejména během posledních dvaceti let,“ říká Keller v souvislosti s tím, kolik za posledních několik let proběhlo konfliktů. „V konfliktu na Balkánu koncem minulého století byly krví ušpiněny všechny zúčastněné strany. Proklínat se však smělo jen Srbsko, ti ostatní se postupně stávají našimi bratry ve zbrani a členy Evropské unie,“ ilustroval. Jako další příklady dal sociolog Irák, Libyi a Sýrii. A dále Severní Koreu, Venezuelu či Írán.

„Liberální vymítači ďábla“ podle něho studují dění v Maďarsku a Polsku tak bedlivě, že přehlížejí, jak se v Evropě postupuje proti Kataláncům a jak je na tom zdravotně „vězeň svědomí v Londýně“, tedy zakladatel WikiLeaks Julian Assange. „Hříchy spojenců a potenciálních spojenců se velkoryse a trpělivě přehlížejí, zato Moskvě přitíží i pomoc Itálii a na Čínu lze plivat v jistých kruzích zcela hygienicky díky tomu, že nám dodala roušky,“ stěžuje si Keller.

„Měřeno rozlohou i počtem obyvatel, stihli jsme tímto způsobem postupně odepsat už většinu planety. Třeba nad tím v karanténě začneme aspoň trochu uvažovat. Jinak hrozí, že za chvíli nebude už nikdo, koho jsme ještě nezatratili a neprokleli,“ varuje na závěr.