Great Reset - GR

4. průmyslová revoluce

Zd. Chytra a Jří Froněk

Zpracováno dle rozhlasové relace Studia Berlin-SR ze dne 14.03.02021

Dlouhodobá ekonomická krize nemá pohodlné řešení. Čeká nás buď nová socialistická normalita, nebo hyperlinflace?

Ekonomiky globálního světa jsou na vrcholu krize. Státní zadluženost v globálním světě dosáhla takových rozměrů, že se jakákoliv možnost řešení bez drtivého dopadu zdá nereálná. Současný systém je naprosto neudržitelný díky elitám, které dosáhly nebývalého bohatství zrušením segregovaného bankovního systému.

Začalo to za vlády Billa Clintona, a to prostřednictvím politiky levných peněz centrálních bank. Kupní síla občanů a jejich standardy se neustále snižovaly a společnost se stále více štěpila. Zrušením segregovaného bankovního systému mohly finanční instituce globalistické elity nakupovat úvěrové banky a sloučit je se svými finančními institucemi, což bylo dříve zakázáno. Prostřednictvím těchto úvěrových bank dokázaly získat od centrálních bank téměř nekonečné prostředky ve formě půjček na nákup finančních produktů a spekulací. Jedná se nejen o podvod, ale zejména o kriminální a korupční čin, který přivedl západní svět v podstatě do úplného bankrotu. Doba, kdy obyčejní občané měli šance bohatnout a zvyšovat si svoji životní úroveň, skončila. Nyní nás bude čekat jen chudnutí a snižování životní úrovně. Otázkou je, zda nám zůstanou zachována alespoň naše práva a svobody, anebo se jich vzdáme.

Řešení současné ekonomické krize je několik. O spravedlivých řešeních, která by měla na obyvatelstvo mírnější dopad, se však nemluví. Pokud ano, tak jsou jejich podporovatelé umlčováni.

První řešení přináší WEF v podobě právě zmiňovaného Velkého resetu. Hlavní myšlenkou VR je odpuštění dluhů. Svět se podle Klause Schwaba zbaví dluhů tak, že je jednoduše škrtne. To prý nám umožní vybudovat ekologičtější, digitální a rovnější společnost. S tím by ale museli souhlasit věřitelé, což se jim pochopitelně moc nechce. Půjčovat peníze a zadlužovat dále státy je pro ně prozatím výhodné. Česká republika je příkladem státu, kde je zatím pro takové zadlužování prostor. Stačí si podívat do minulosti na to, jaký byl státní dluh před „koronakrizí“ a jak vysoký je teď a najdeme tam důkaz. Zřejmě jen rozsáhlá a dlouhodobá krize by věřitele donutila k tomu, aby dluhy odpustili. Ekonomiky národních států se řítí do totálního bankrotu. Pokud bude scénář VR realizován, nastoupí davoská nová normalita, přeměna ekonomiky a společnosti podle vizí novodobých neomarxistů bez osobního vlastnictví, práv a svobod.

Čína by údajně měla vyhlašovat svoji kryptoměnu a ještě více ji zoficiálnit. Přijíma kryptoměnu jako svoje oficiální platidlo. Pro nákup a marketing nové měny je zřízena společnost, která by měla suplovat práci Alibaby. Jako první celebrita, která se k tomu vyjádřila je např. George Soros, který uvedl:

„Pokaždé , když velká korporace ohlásí i malé partnerství s kryptoměnou, hodnota této mince prudce stoupá. Nemůžu se dočkat, až uvidím, co se stane, když vlády oficiálně přijmou kryptoměny.“

Shrnutí: Centrální bankéři se snaží zavést nový systém. Musejí zavést nový systém zahrnující mnoho nových systémů ekonomiky, aniž by si někdo uvědomil, co se vlastně děje. Nezavádějí novou měnu nebo náhražku, ale zavádějí nový globální transakční systém, který bude digitální a spravovaný soukromým subjektem. Konkrétně v Číně spravuje tyto prostředky již zmíněná Alibaba a další bude možná Amazon. V Číně již tento systém funguje v podobě aplikace sociálního kreditu, tedy na bázi aplikace elektronické občanky, kdy za řádné fungování náleží jejímu majiteli odměna. Jde v podstatě o novodobý otrokářský systém.

Lidem se dávají jakési body, které si promění na elektronické peníze, ze kterých potom čerpají různé benefity. Ti, kteří se nechovají ekologicky, jezdí autem a nikoliv sdílenou nebo hromadnou dopravou, nakupují více než by měli a správně politicky se nevzdělávají, tak ti nejenže nemají body a nemohou čerpat státní benefity, ale také nemohou být pojištěni, nemohou cestovat a nemohou si koupit ani nemovitost. Dovedeno do krajnosti se tak může stát, že státním benefitem, kterým je u nás zdravotní pojištění, může být pro některé nedostupným nadstandardem. Není to daleko od reality. V Číně to začalo tak, že lidé nejprve nosili roušky, pak nastoupil covidpass a dnes je to již sociální aplikace. V Evropě jde o naprosto stejný trend a postup. Čínský virus, čínské respirátory, čínské aplikace. Máme E-roušku, připravujeme se na covidpass, který byl nejprve hoaxem, dneska je realitou a sociální aplikace k nám přijde asi také. Budeme tak kompletně ovládání systémem umělé inteligence, který bude řízen největšími korporacemi a systémy. Nikdy ovšem nezjistíme, kdo se na té druhé straně „dívá“ a kdo to vše řídí. Všechna zaváděná opatření spojí systém vždy s bezpečnostní hrozbou, s pandémií či krizí ve zdravotnictví. V podstatě jde o vždy o to, vyvolat strach. Vyděšené obyvatelstvo přijme pro pocit bezpečí ze strany systému jakýkoliv nesmysl.

Historické zkušenosti, př. čarodějnické procesy

Lidé mají strach, že je kdosi uhrane, že se neurodilo díky čárům a kouzlům, nikoliv kvůli tomu, že panovník udělal řadu chyb. Následně systém pod rouškou ochrany najde způsob, jak takovou čarodějnici rozeznat a najít. Potom ji upálí bez spravedlivého soudu a lidé jsou šťastní, že je systém ochránil. Pokud přesto zůstane problém nevyřešen, systém najde další a další „čarodějnice“ (dnes to může být uvědomělý občan, tradiční rodina). Díky vyvolávání strachu a digitalizaci je možné zavést jakékoliv možné šílené kontrolní mechanismy, a to od sledování všeho a všech až po nastolení nového ekonomického systému zúčastněných stran. Hovoří se o popandemickém modelu nebo též o restartu. Jedno mají společné, je to konec měn, hotovosti, konec soukromého vlastnictví a svobody, konec ekonomiky tak, jak ji známe. Vše se ekonomicky i politicky centralizuje, aby centrální páka měla veškerou sílu. Jde o upevnění moci nejbohatších zemí G7 a Číny. Elity chtějí restart a pokud by nebyl koronavirus, byla by zde taková ekonomická krize, kterou ještě lidstvo nepoznalo .

Great reset není jedinou možností, jak neudržitelnou globální situaci vyřešit. Druhým devastujícím a nefunkčním řešením je masívní podpora státu centrálními bankami. S tím je spojeno riziko hyperinflace. Již bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Dragi, vedl pracovní skupinu států G 30, která hledala řešení současné ekonomické krize. Předpokladem tohoto řešení bylo, že masívní státní podpora skryla skutečný ekonomický rozsah krize.

Pokud budeme chtít v  současném ekonomickém systému zůstat, budeme muset začít spořit a škrtat, a to zejména státní výdaje. Dá se zjednodušeně říci, že celý svět čeká řecký scénář a vlády celého světa budou donuceny omezit investice, což způsobí hlubokou sociální krizi. Fatální chybou lídrů EU bylo zavedení politické měny EURO v momentě, kdy tuto měnu přijaly jihoevropské státy jako právě třeba Řecko. Následovaly záchranné balíky pro krachující státy, půjčky se zápornými úroky ve formě dluhopisů, (v ČR např. rozprodej státního zlata). Bylo ho něco přes 100 tun na počátku devadesátých let, dnes máme pouze cca 4 tuny.

Takovéto kroky nás nejen posunuly hlouběji do krize, ale zavřely nám i dveře se z této krize dostat. Pokud trend masivní státní podpory od centrálních bank bude pokračovat, nezbude nic jiného, než nástup hyperinflace, protože tyto dluhy jsou dnes již v podstatě nesplatitelné.

Na nutnost splácet např. německý státní dluh, upozornila před více než 15 lety bývalá europoslankyně a poslankyně stávajícího parlamentu za AFD, Beatrix von Storch. Varovala tehdy před kroky ECB a možnou hyperinfalcí.

Špičkoví ekonomové před vážnou ekonomickou krizí varovali na setkání Světového ekonomického fóra v Davosu v lednu 2018. Již první den promluvilo několik velikánů z finančního světa, kteří potvrdili, že nová finanční krize je jen otázkou času. Pokud jsou lidé příliš spokojení, měli by být nervózni, toto řekl na jednání WEF David Rubenstein. O tři roky tuto krizi přinesla politická korornavirová krize . Již před dvěma lety panovaly v Davosu obavy z obrovského amerického dluhu. Rubenstein vyjádřil znepokojení nad obrovskou horou veřejného dluhu. Americký ekonom Kenneth Rogoff poukázal na to, že ceny akcií byly vedeny k rekordním hodnotám hlavně díky nízkým úrokovým sazbám. Díky tomu byly dluhopisy méně atraktivní např. pro investory. Co se stane, když úrokové sazby vzrostou? Dodal Rogoff. Politiku nízkých nebo záporných úrokových sazeb vede dlouhodobě i Evroská centrální banka-ECB.

Cesta GR nebo hyperinflace způsobená nekonečným pokrýváním státních dluhů dalšími půjčkami centrálních bank, toto jsou dva diskutované směry globální ekonomické krize. Ani jeden není nikterak pozitivní a uspokojivý. Dnes sledujeme hru na přetahovanou, v níž se má rozhodnout, kterou cestou se nakonec budeme nuceni vydat. Převažuje cesta GR. Podle volebních průzkumů v Německu začínají dotahovat unii CDU-CSU Zelení- Die Grunen. Dnes se dají označit za novodobé neomarxisty. Obhajují gender, multikulturalismus, ekofašismus a veškerou agendu, v níž si máme být všichni tzv. rovni (18%).

Co se stane, kam se vydáme, pokud se dostanou k moci takto silně levicově zaměřené strany jako jsou Zelení a u nás Piráti?

CNN Prima NEWS přinesla nedávno zprávu z Hamburku, kde Zelení zakázali výstavbu nových rodinných domů. Ve vícepodlažních domech prý lze nabídnut domov více rodinám nebo lidem, kteří domov hledají, na větší ploše než v rodinných domech. Na celospolkové úrovni by to znamenalo v podstatě konec výstavby rodinných domů v Německu.

6. března 2021 stejné médium přineslo další podobnou zprávu o negativním postupu tohoto politického subjektu. Tudíž Velký reset už není žádným tabu. Tento nový hybrid neomarxismu, fašismu, socialismu a všeho brutálně agresivně levicového je už tady. Píší o tom i mainstreamová média, která to léta popírala. Klause Schwaba si nikdo nikam nevolil, přesto má na globální ekonomiku zásadní vliv a „první střípky z Davosu“ se začínají zhmotňovat. Je nutné poukázat na skutečnost, že stejnou politiku jako v Německu Zelení, zastávají v ČR Piráti. Až si lidé uvědomí, že po koronavirové krizi nebude blahobyt pokračovat, bude již příliš pozdě. Němci měli znervóznět v okamžiku, kdy přijali Euro a kdy přišli v podstatě o polovinu svých peněz. Důsledkem je situace politická i ekonomická, v níž se všichni nacházíme dnes.

K tomu druhému modelu lze řící, že dluhy mají být spláceny, ale ono už je splatit nejde. Hledá se cesta, jak se z toho dostat. Jednak to může být hyperinflace, ale dojde spíše k výraznému zvýšení daní. Díra do státní pokladny už je taková, že už v ní brzy nic nebude. Kdo jiný tu díru zaplní, než občan! Teď je třeba si uvědomit, že dneska je DPH 21 %, ale klidně může být 35%. Ceny tak raketově vzrostou, což může vytvořit onu hyperinflaci. Když se ptali Merkelové, jak chce nahradit ztráty při lockdownech, řekla jasně, že ze zvýšení daní a z daňových položek. Lidem budou nastaveny daně tak, že jim budou krvácet peněženky. Všechny země EU zaplatí za špatný krok jednoho, všichni se budou muset skládat na takového „nešťastníka“.

Evropská komise chce zavést uhlíkovou daň. Ta daň se ovšem týká i firem, exportu a importu mimo EU. Evropská unie to dělá v podstatě nelegálně, takže pokud toto bude vyžadovat po zahraničních firmách, dostane se do nebezpečné pozice. Firmy by se totiž mohly obrátit na soudy.

Směřujeme do hluboce levicově totalitního období. WEF si model ekonomiky sdílení naplánovalo na 150 let dopředu. Jsou tu ale další řešení. Ta však nejsou diskutována v Davosu mezi elitami, jsou pro ně irelevantní. Možnosti tedy jsou, ale není politická vůle o nich diskutovat. Tím nejhorším řešením je známé řešení - válka. Ta maže všechny dluhy. Tento způsob řešení krize je využíván, nelze jej tedy ignorovat. Schůdné řešení nabízel určitě Donald Trump. Proto musel být odstraněn. Chtěl totiž přesunout výrobu zpět z Číny do USA a poslat dolar ke dnu. Přitom měl v plánu povolat i elity, které se podílely na třicetiletém podvodu, ke zodpovědnosti, sebrat jim nakradené peníze a znovu nastartovat ekonomiku nabídky a poptávky. Řešení, které by se negativně nedotklo lidí, neexistuje. Dnes nikdo neví, jak se ta situace vyvine a jak dlouho budou věřitelé poskytovat půjčky. Ví se, že se nic neví. Toto je vysoce riziková situace. Podívejme se ale na Island. Ten vyhlásil bezdlužnost, pozavírali tam zkorumpované bankéře a lidi, kteří se podíleli na rozkrádání a podvodech, a tak se zbavili všech dluhů. Během asi 2 týdnů. Řešení jsou, ale musí být politická vůle k nim přistoupit.

(Zd.Chytra uvádí příklad studenta VŠ, který řekl, že se učí, že státní dluhy nikoho nezajímají, že dnešní ekonomika pracuje na úplně jiných principech, že je úplně jedno, jaký dluh daný stát má).

Je třeba všechny tyto informace dostat do povědomí lidí, politická strana jako zejména SPD by měla zasáhnout do tohoto dění, měla by sdělit lidem důležité informace, aby se zamysleli a aby bránili náš národ, naše svobody.

Volné zpracování dle relace Studia Berlín Svobodného rádia

Dagmar Tisovská, Táborští vlastenci

Za informace v tomto textu uvedené nenese zpracovatel žádnou odpovědnost. Čtenář si může informace v textu obsažené doplnit nebo ověřit sám z veřejně dostupných zdrojů.