Francouzské katedrály v plamenech - Poslední fáze dechristianizace?

31. července 2020

Překlad původního textu: France's Cathedrals on Fire: 'The Final Stage of De-Christianization'?

Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská

"Počet případů znesvěcení křesťanských památek v Evropě stále roste. Nedávné útoky na sochy Panny Marie ve francouzských kostelech ukazují, do jaké míry jsou tato gesta důsledkem barbarské nenávisti. Tyto vandalské činy volají po reakci. Katolíci již nemohou mlčet." — Kardinál Robert Sarah, 10. ledna 2020.

"Pokusme se zachránit naši civilizaci, dokud je to ještě možné. Naše civilizace vznikla na řecko-římských a židovsko-křesťanských základech." — Alain Finkielkraut, spisovatel, L'Opinion, 17. prosince 2013.

Pokud Francie přestane své křesťanské dědictví chránit, tak Francie, jak ji známe, přestane existovat. Nedávný požár v katedrále svatého Petra a Pavla v Nantes byl zřejmě založen úmyslně. 17. března 2019 vzplanul historický pařížský kostel svatého Sulpicia (Saint-Sulpice). 15. až 16. dubna 2019 zdevastoval masivní požár katedrálu Notre-Dame (chrám Matky Boží) v Paříži. Na snímku: Požárníci hasí 18. července 2020 požár v katedrále v Nantes. (Foto: Sebastien Salom-Gomis / AFP prostřednictvím Getty Images)

Významný kurátor Metropolitního muzea umění v New Yorku Keith Christiansen byl kritizován za to, že na Instagramu zveřejnil obraz Alexandra Lenoira, který¨ během Velké francouzské revoluce zachránil řadu francouzských památek před zničením. Keith Christiansen ve svém příspěvku napsal:

"Alexandre Lenoir bojoval s revolučními fanatiky usilujícími o zničení královských hrobek v bazilice Saint-Denis. Kolik velkých uměleckých děl bylo ztraceno díky touze zbavit se minulosti, která se nám teď nelíbí. A jak jsme vděční lidem jako Lenoir, kteří si uvědomili, že hodnota těchto uměleckých děl - umělecká i historická - přesahuje nějaký určující okamžik společenského a politického otřesu a změn."

Keith Christiansen kritizoval současné odstraňování a znesvěcování historických památek. Tehdy ještě nemohl vědět, že jen o několik týdnů později bude zdevastována další francouzská katedrála a že starodávné varhany, které přežily i fanatismus Velké francouzské revoluce, zničí požár.

Předpokládá se, že oheň v katedrále svatého Petra a Pavla v Nantes byl založen úmyslně. 17. března 2019 vzplanul historický pařížský kostel svatého Sulpicia (Saint-Sulpice). 15. až 16. dubna 2019 zdevastoval masivní požár katedrálu Notre-Dame (chrám Matky Boží) v Paříži.

Spisovatel a bývalý francouzský ministr Philippe de Villiers k požáru v Nantes poznamenal: "Požár katedrály v Nantes, následující po požáru katedrály Notre-Dame v Paříži, by měl přimět naše elity, aby přemýšlely o tomto chaosu, o této obrovské transformaci, a o destrukci naší civilizace, která je nyní v plném proudu."

"Ve Francii dochází potichu k likvidaci našich křesťanských kořenů," řekl filozof Michel Onfray. "Dennodenně ve Francii proběhnou jeden nebo dva protikřesťanské činy, ale dokud nevzplane slavná katedrála, tak se o tom vůbec nemluví."

Během posledního roku a půl se rozhořely požáry v šesti slavných francouzských katedrálách a kostelech: v katedrále Notre-Dame v Paříži, v katedrále v Nantes, v katedrále v Rennes, v kostele sv. Sulpicia, v katedrále v Lavauru a v katedrále v Pontoise. Možná proto označil historik Rémi Brague požár katedrály Notre-Dame za "naše 11. září". Observatoř náboženského dědictví (Observatoire du Patrimoine Religieux) zaznamenala celkem 20 francouzských kostelů podpálených za jeden jediný rok.

Útoky na křesťanské svatostánky ve Francii se nedostávají do médií a jsou jen zřídka odsouzeny. Jejich počet se přitom zvyšuje alarmujícím tempem. Požár katedrály v Nantes je pouze posledním z řady požárů chrámů a kostelů. Děje se to už léta a vypadá to, že to zatím nikoho nepohoršovalo.

Před čtyřmi lety byla v Nantes téměř zničena požárem krásně zrenovovaná bazilika sv. Mikuláše (Saint-Nicolas), jejíž rekonstrukce byla dokončena v roce 2014. První zprávy o vandalismu vůči kostelům byly ve francouzských médiích zveřejněny před deseti lety. V roce 2019 byly během jednoho týdne znesvěceny hned čtyři francouzské kostely.

Kardinál Robert Sarah, guinejský prelát Římskokatolické církve, napsal:

"Počet případů znesvěcení křesťanských památek v Evropě stále roste. Nedávné útoky na sochy Panny Marie ve francouzských kostelech ukazují, do jaké míry jsou tato gesta důsledkem barbarské nenávisti. Tyto vandalské činy volají po reakci. Katolíci již nemohou mlčet."

Kardinál Robert Sarah dodal:

"Akty znesvěcení a vandalismu v kostelech jsou smutným odrazem nemocné civilizace, která je uvězněna v síti zla. Biskupové, kněží a věřící si musí udržet svoji sílu a odvahu."

Proti těmto útokům se vyslovilo několik světských osobností. "Ruce pryč od mého kostela!" je název petice, ve které francouzští spisovatelé, novináři, politici a univerzitní profesoři požadují ochranu kostelů.

Expertka na náboženské záležitosti Nina Shea napsala, že pachateli jsou anarchisté, zloději, militantní levičáci, satanisté a islamisté, kteří společně sdílejí stejnou nenávist k Francii a k západní civilizaci. Navíc se zdá, že ruku v ruce s protikřesťanským sentimentem jde antisemitismus. Ve Francii jsou synagogy chráněny "jako pevnosti". Židovské školy se staly terčem teroristických útoků a Židům bylo v zájmu jejich vlastní bezpečnosti doporučeno nenosit jakékoliv náboženské symboly.

Počet protikřesťanských incidentů vzrostl od roku 2008 do roku 2019 o 285 %.

Časopis Reveue des deux mondes označil tyto útoky za "tragédii francouzských kostelů". Více než 5 000 francouzských kostelů je přitom v dezolátním stavu. Jen v roce 2018 bylo zpustošeno 875 francouzských kostelů. V roce 2019 bylo zaznamenáno 1 052 protikřesťanských činů.

"Myslím si, že ve Francii vzrůstá nevraživost vůči křesťanství a křesťanským symbolům," uvedla Ellen Fantini, ředitelka vídeňské Observatoře nesnášenlivosti a diskriminace vůči křesťanům v Evropě (Observatory of Intolerance and Discrimination Against Christians in Europe).

Poslankyně francouzského Národního shromáždění Valerie Boyer řekla deníku The Sun: "Každý den jsou ve Francii znesvěceny nejméně dva kostely."

Gilbert Collard, poslanec Národního shromáždění ze strany Národní sdružení Marine Le Pen, srovnal požár katedrály v Nantes s nedávným rozhodnutím tureckých úřadů přeměnit bývalý chrám Hagia Sophia (Boží Moudrosti) na mešitu a řekl: "Naše symboly mizí v plamenech."

V posledních letech se francouzské kostely staly také cílem řady provokací a útoků islamistů. Dalil Boubakeur, rektor Velké mešity v Paříži a prezident Francouzské rady muslimské víry (Le Conseil français du culte musulman, CFCM), navrhl, aby Francie dovolila prázdné kostely přeměnit na mešity. 26. července 2016 v Saint-Étienne-du-Rouvray, v severní Francii, dva teroristé Islámského státu zavraždili kněze Jacquese Hamela v kostele během ranní mše. Tento zločin vyvolal po celé zemi okamžitý a obrovský šok. Jiní islamisté plánovali zaútočit na katedrálu Notre-Dame v Paříži. 11. prosince 2018 byl proveden teroristický útok na vánoční trh ve Štrasburku, který byl přímo inspirovaný Islámským státem.

Boubakeurův návrh odráží jeho realistické chápání současného stavu francouzského křesťanského dědictví. Novinářka Marie de Greef-Madelin v časopise Valeurs Actuelles poznamenala: "Všechny opuštěné a znesvěcené kostely, které jen tak tak uniknou demolici, jsou proměňovány na koncertní a divadelní sály, diskotéky, restaurace a vinné sklepy..." O těchto přestavbách se někdy hovoří jako o "druhém životě francouzských kostelů". "Při současném tempu přijde Francie do roku 2030 o 10 % svých kostelů a kaplí," předpovídá prezident Observatoře náboženského dědictví Édouard de Lamaze. "Buď budou prodány, nebo budou zbořeny."

Bazilika Saint-Denis, pohřební místo francouzských králů, je již dávno křesťanským muzeem na islamizovaném předměstí Paříže a katedrála Notre-Dame byla již před požárem jen muzeem pro turisty. "Dostali jsme se do poslední fáze dechristianizace (odkřesťanštění)," řekl politický analytik Jerome Fourquet, jako by požáry slavných francouzských katedrál byly symbolem toho, že Francie ztrácí své území, historii a identitu.

"Jak daleko to ještě zajde, záleží na tom, jak daleko zajdou aktivisté," řekla ředitelka vídeňské Observatoře nesnášenlivosti a diskriminace vůči křesťanům v Evropě Ellen Fantini. "Zastaví se u podpálení prázdného kostela? Zastaví se u stínání hlav sochám?"

"Jsme na křižovatce," řekl již v roce 2013 francouzský spisovatel Alain Finkielkraut. "Pokusme se zachránit naši civilizaci, dokud je to ještě možné. Naše civilizace vznikla na řecko-římských a židovsko-křesťanských základech."

Evropa není abstraktní konstrukt a k její identitě přispívá mnoho pramenů, z nichž nejdůležitějším je křesťanství. Pokud Francie přestane své křesťanské dědictví chránit, tak Francie, jak ji známe, přestane existovat a stane se úplně jinou zemí.

Giulio Meotti je kulturní redaktor deníku Il Foglio, italský novinář a spisovatel.