František Josef I. do Pantheonu Národního muzea nepatří!

Nelze souhlasit s tím, aby do Pantheonu Národního muzea byla začleněna i bysta Františka Josefa I. a jeho manželky, zatímco bysty K. Čapka a básníka Bezruče by měly být odstraněny.

Nějaké povídání o tom, že Franta Procházka věnoval velký finanční dar na vybudování muzea jsou mimo širší realitu. Položme si otázku, kolik mrtvých českých vojáků stála první světová válka, na jejímž vzniku měl značný podíl právě jmenovaný císař.

Kolik lidí za války hladovělo, kolik dětí zemřelo? Koho to byla vina. Celé "slavné" monarchie. Kdo nesl odpovědnost za to, že čeští vojáci, kteří bojovali jako legionáři proti Rakousko-Uhersku za samostatný čs. stát, byli po zajetí věšeni jako zrádci? Kolik takových našich vlastenců zahynulo?

Pokud někdo z Národního muzea nám bude vyprávět o velkých darech na stavbu muzea a nevezme uvedené skutečnosti na vědomí, pak si nevidí ani na špičku nosu a v Národním muzeu by proto neměl dále být zaměstnaný, aby nezpůsobil další škody.

Jestliže je pravda, že pan Herman jako ministr kultury souhlasil s touto změnou, pak si nezaslouží nic jiného, aby také odešel do výslužby. Jen tak nám nemohou vzniknout i další a další škody. Pan Herman v nedávných volbách propadl a tak již není veřejným nebezpečím

Ostatně byl to on, kdo položil kytici na hrob Františka Josefa I. ve Vídni, jak jsme byli v nepříliš dávné době informováni.

Nezdá se vám, vážení přátelé, že se připravují nám na naše náměstí, domy, muzea strkat stále více svých „svatých“, počínaje Marií Terezií a maršálem Radeckým, a to již ani nemluvíme o Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, a konče různými deskami „sudetomanů“, zatím co desky a bysty českých představitelů se ztrácejí? Ale nejen to! Vzpomeňte si na obrovské protesty v delším čase probíhající proti pomníkům dr. E. Beneše? Byli to sudeti, kterým se nelíbila, ani bysta prezidenta Beneše v Českém Krumlově, byli to oni, co dělali vše možné, aby Benešovi nebyl stavěn žádný pomník. Co je jim do toho, jaké pomníky a komu si stavíme v našem státě? Nic jim není ani do pamětník desek, které instalujeme. Svoje desky na památku odsunu německého obyvatelstva z Československa instalují a jistě budou v tom pokračovat. A my to mlčky trpíme. A to je ostudné!

Jak je to možné, že někde jsou pamětní desky sudetů, ale naše deska na památku Čechoslováků vyhnaných z našeho pohraničí v r. 1938 jaksi chybí. Tak tomu je např. v Liberci. Teprve nedávno, a to přes odpor liberecké radnice, člověk se až nestačí tomu divit, byla instalovaná deska na památku vyhnaných Čechů a antifašistů z pohraničí.

Zdá se, že opět jsme my, Češi, utiskovaní Němci, a to v České republice, která je našim domovem. A už toho máme dost!

Red. ČNL