Figaro - Zřejmě končí francouzsko-německé spojenectví!

Odmítnutí Angely Merkelové podporovat Francii a Řecko v konfliktu s Tureckem ve Středomoří naznačuje, že francouzsko-německé partnerství již neexistuje, napsal publicista Le Figaro Jean-Loup Bonnamy.

Emmanuel Macron a Angela Merkelová

24. srpna 2020 - 04:20

Podle něj Berlín po mnoho let sleduje sobeckou politiku a nezohledňuje zájmy svých spojenců. Avšak šetřením Erdogana Německo ohrožuje bezpečnost celé Evropy.

Napětí ve východním Středomoří v poslední době svědčí o hluboké krizi ve francouzsko-německém tandemu, uvedl publicista Le Figaro Jean-Loup Bonnamy. Podle něj, zatímco Paříž je v napjaté konfrontaci s prezidentem Erdoganem, Německo staví na stejnou úroveň na jedné straně Řeky, kteří se stali oběťmi agrese, a jejich francouzské spojence, a na druhé straně Turecko, a naléhá na všechny strany, aby „se vyhnuly eskalaci ".

„Pokud bychom skutečně měli privilegovaný vztah s Německem, pak nás kancléřka měla plně podpořit proti agresivitě a islamistickému expanzionismu Turecka," poznamenal autor. Na rozdíl od názoru francouzských elit však mezi Paříží a Berlínem již neexistuje privilegovaný vztah, tvrdí Bonnamy.

Již v roce 1963 byl de Gaulle zklamán postojem Německa, protože si uvědomil, že SRN bude vždy dávat svou účast v NATO nad spojenectví s Francií, připomněl pozorovatel. Německé sjednocení situaci ještě zhoršilo přesunutím těžiště na východ. Pokud se bývalé hlavní město Německa, Bonn, nacházelo 250 km od francouzského Štrasburku, pak se jeho současné hlavní město Berlín nachází jen několik desítek kilometrů od hranice s Polskem, kde Německo převedlo část své výroby. Užší vazby na střední Evropu umožňují také Berlínu vytvářet dumping v zemědělství, a to díky masivnímu přílivu sezónních pracovníků, což staví francouzské zemědělce do obtížné pozice.

Co je to za alianci? Turecká fregata zastavila francouzskou válečnou loď

„Německo již patnáct let sleduje tvrdě sobeckou politiku,“ zdůraznil autor článku a připomněl řadu jednostranných rozhodnutí Berlína, od opuštění jaderné energie až po přijetí milionu migrantů v roce 2015. Existence eura těží z Německa, které brání jiným zemím znehodnocovat své měny a snižovat náklady na pracovní sílu. Nejvyšší obchodní přebytek Německa na světě (ze 7% na 9% HDP ročně) je podle názoru Evropské komise „nadměrný a destabilizující“. Současně činí obchodní deficit Francie ve vztahu k Německu jednu třetinu celkového obchodního schodku Francie.

V zájmu zachování tohoto přebytku se Německo rozhodně staví proti projevům protekcionismu v Evropě, uvedl pozorovatel. Ilustrativním příkladem je případ německého výrobce solárních panelů Solar World, který podal stížnost u Evropské komise ohledně dumpingových politik čínských konkurentů. Po rozhodnutí Komise o nutnosti vytvořit protekcionistické bariéry proti čínským výrobcům se Německo obávalo odvetných opatření ze strany ČLR a vyvíjelo tlak na evropský regulační orgán, a dosáhlo zrušení opatření na ochranu evropských výrobců, včetně německých.

„V evropském týmu je Německo kapitánem i hráčem, který si přál vstřelit svůj vlastní gól, když to bylo v jeho zájmu," napsal Bonnamy. To je přesně to, co dělá, a šetří Erdogana, je jistý pozorovatel. Zdá se však, že Berlín nevidí, že tímto jednáním ohrožuje bezpečnost celé Evropy. Jak autor připomněl, turecký prezident podporoval, financoval a vyzbrojoval džihádisty v Sýrii a dnes je posílá do Libye. Kromě toho naléhá na Turky žijící v Evropě, aby se neintegrovali do evropské společnosti, ale tím, že z dnešní Hagia Sophia udělá mešitu, jasně „hraje na rétoriku o střetu civilizací“.

Pro uskutečnění svého „neoosmanského projektu“, jehož cílem je maskovat zhoršující se ekonomickou situaci v Turecku symbolickými úspěchy, využívá Erdogan slabiny Západu. Příkladem těchto slabostí je strach z vydírání přistěhovalců a „zrada“ Kurdů.

Bonnamy uvedl, že na rozdíl od Vladimira Putina Evropané stále nechápou, že turecký vůdce „respektuje pouze sílu“. Podle jeho názoru by Evropská unie měla přijmout rozhodná opatření proti Turecku. Mezi ně patří: plná podpora Řecka, podpora francouzské přítomnosti ve východním Středomoří, vyloučení Dělnické strany Kurdistánu ze seznamu teroristických organizací a hospodářské sankce, které podkopají tureckou liru. Pokud Německo proti těmto opatřením protestuje, Francie by z toho měla vyvodit všechny nezbytné závěry a ukončit existenci francouzsko-německého tandemu, zdůraznil Bonnamy.

(kou, prvnizpravy.cz, lefigaro.fr, foto: arch.)