Ze zkušenosti s Annegret Kramp–Karrenbauer každý potenciální vůdce CDU ví, že vést stranu, zatímco je moc soustředěna do rukou kancléřky, je „pekelný“ úkol.

Podle korespondenta Frankfurter Allgemeine Eckarta Lohse by měla éra Merkelová brzy skončit, protože nejasnosti ve vládnoucích kruzích poškodí nejen CDU, ale také stabilitu Německa a celé Evropy.

Mnoho zástupců světových politických elit se sešla o víkendu v Mnichově, píše německý deník Frankfurter Allgemeine. Konference o bezpečnosti je pro Německo ozdobou, protože alespoň částečně odstraní pochybnosti o nárocích země na významnou roli ve světové komunitě, uvádí novinář Eckart Lohse.

Očekávalo se, že na konferenci vystoupí německý prezident Frank–Walter Steinmeier. Angela Merkelová se v Mnichově neobjeví – jednoduše proto, že se konference zúčastňuje každé dva roky, uvádí článek. Podle autora to bylo plánováno ještě předtím, než Annegret Kramp–Karrenbauerová oznámila svou rezignaci na funkci předsedy CDU, a přesto tato shoda okolností je plně v souladu se situací. Německo bude tedy na konferenci o bezpečnosti v Mnichově zastoupeno prezidentem, který má pouze autoritu, ale nemá v zemi významnou moc.

Naopak, kancléřka, vůči níž demokratické země po mnoho let vkládaly naděje, se konference nezúčastní, zdůrazňuje publikace. V Americe je excentrický prezident, Rusko podkopává evropský svět, Británie opouští EU, francouzský vůdce bojuje proti protestům „žlutých vest“, Itálie flirtuje s populisty, Maďarsko a Polsko podkopávají základy EU, Španělsko je zaneprázdněno problémy své vlastní vlády, jako by na světě žádné další problémy neexistovaly, vyčíslil autor.

V takovém prostředí je příjemné vědět, že i ekonomicky silné Německo zůstává „baštou politické stability uprostřed celosvětové bouře“, myslí si mnozí. Po mnoho let však byla tato stabilita spojována především v zahraničí, ale nejen tam, se stejným jménem, jako by to bylo zakotveno ve „věčném článku ústavy“, s Angelou Merkelovou, zdůraznil Eckart Lohse.

Tato důvěra však mizí rychleji, než by se dalo očekávat, poukazuje novinář a připomíná volby v Durynsku, ve kterých CDU a AfD podporovaly kandidaturu předsedy vlády Svobodných demokratů, jakož i prohlášení Kramp–Karrenbauera o rezignaci na post hlavy strany. Plán Merkelové byl nejprve zorganizovat klidné předání postu předsedkyně strany a poté spokojeně vládnout až do roku 2021, aby pak mohla post kancléřky převést na nástupkyni, nevyšel, uvádí autor.

Nyní každý možný nástupce Kramp–Karrenbauerové a kandidáti na kancléře ví, že je více či méně moudré se vypořádat s úkoly předsedy CDU pod vládnoucí Merkelovou – nejedná se pouze o riskantní krok, ale také o „pekelný skok“, který může zničit jakékoli myšlenky na pokračování kariéry.

Z pohledu německého novináře v této situaci mluvíme více než o nekontrolovaných volbách předsedů vlád federálních států, o otázce, kdo by se měl stát příštím předsedou CDU, nebo zda se příští volby do Bundestagu uskuteční předčasně. Nyní mluvíme o tom, zda Německo zůstane stejně stabilní a dobře řízené, jak to bylo 70 let, bez ohledu na to, kterou stranu zastupoval kancléř, která koalice vedla vládu a kdo ji vedl – muž nebo žena.

Podle Lohse nejzajímavějším personálním problémem v této souvislosti není to, kdo se připojí k novému vedení strany CDU nebo se stane kandidátem na kancléře, ale zda je Angela Merkelová připravena předčasně opustit svůj post tak, jako tomu bylo u funkce předsedkyně strany. Tehdy prohlašovala, že je připravena zůstat do konce funkčního období, ale dala jasně na vědomí, že je třeba jiné řešení.

Po krachu Kramp–Karrenbauerové v CDU je pravděpodobné, že přesvědčení, že by éra Merkelové měla skončit před rokem 2021, bude pravděpodobně posíleno, protože nejasnosti ve vedoucích kruzích poškodí nejen stranu, ale také stabilitu Německa – a tím i stabilitu Evropy, uzavírá novinář Frankfurter Allgemeine.