Mediální manipulace kolem toho, co se děje (a neděje) v souvislosti s koronovirem, nabývá gigantických rozměrů. Titulky korporátních novin a časopisů vykřikují o dalších a dalších obětech koronaviru, ačkoli jde většinou o úmrtí na úplně jiné choroby typu rakoviny nebo selhání životně důležitých orgánů kvůli chronickým onemocněním. Techniky tohoto „fakeového“ vytváření zpráv ze všeho nejvíc připomínají vtip, který koluje na internetu. Je na něm vyobrazena lišta zpravodajství americké televize CNN a ruka držící pistoli, která vystřelila, a pod ní titulek: Muž, který byl střelen 33 ranami do hlavy, zemřel na Covid–19.

Je stále jasnější, že byl koronavirus účelově vytažen z klobouku plného infekcí dýchacích cest a byla mu věnována výjimečná marketingová pozornost, ačkoli byly vždy všechny podobné viry házeny do jednoho společného chřipkového pytle a nikdy se neprováděly testy na jeden typ viru, jako se to děje nyní. To budí falešný dojem, že je koronavirus nebezpečnější nebo se chová výrazně jinak než jiné viry z této skupiny.

Po počátečním šoku, kdy mnoha lidem po celém světě začalo postupně docházet, že se věci mají jinak, než se tváří, se začali osmělovat i lékaři a odborníci, kteří začali po vyhodnocování průběhu onemocnění a statistických dat uvádět věci na pravou míru. Tuto vlnu odstartoval německý lékař Wolfgang Wodarg, který dlouhá léta vedl coby plicní lékař a vrcholný politik za sociální demokracii (SPD) zdravotní výbor Rady Evropy. Doktor Wodarg shodou okolností před deseti lety jako první upozornil na podvodnou pandemii prasečí chřipky, která byla vyhlášena pouhé dva měsíce poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) změnila kritéria pro vyhlašování této výjimečné situace. Do té doby znamenala pandemie šíření zvlášť nebezpečné nemoci, která zabíjí velké množství lidí napříč kontinenty. WHO ale kritéria zmírnila tak, že dnes k vyhlášení pandemie stačí, aby se virus šířil napříč kontinenty. To ale dělá každý rok i obyčejná chřipka a desítky dalších virů. Kdyby se tedy podle těchto nových kritérií vyhlašovala pandemie automaticky, měli bychom ji minimálně jednou do roka, ne–li častěji.

Doktor Wodarg obvinil v roce 2010 WHO, že podlehla tlaku politiků a lobbistů farmaceutických společností, a zmínil i to, jak kolega lékař Klaus Stöhr, který ve WHO vedl program pro sledování chřipky ve světě a který v televizích často blábolil o tom, že je lidstvo vážně ohroženo virem H1N1, přestoupil po obchodně „úspěšné“ pandemii do farmaceutického gigantu Novartis, který na tom vydělal největší balík.

Tehdy to doktoru Wodargovi, který se perfektně vyzná ve fungování zdravotnických systémů a zná na rozdíl od běžných doktorů všechny důležité mechanismy, ještě prošlo. Jakmile ale prohlásil, že koronavirové šílenství bylo vytvořeno podle stejného mustru (podle původních kritérií by nikdy nemohla být vyhlášena pandemie koronaviru, a co víc, SARS–CoV–2 by měl problém dostat se se svými chabými čísly i do některých statistik), korporátní média a úřady proti doktoru Wodargovi spustily prudkou očerňovací a dezinformační kampaň. Stejně tak se do problémů dostávali i ti, kteří slova doktora Wodarga o tom, jak se dělá pandemie, šířili.

Potíž byla v tom, že doktor Wodarg popsal situaci velmi erudovaně a brzy již v době, kdy to chápalo teprve málo lidí a byl tak trochu osamocen. Dnes už o tom, že jde o obrovskou mediální bublinu (která odvedla pozornost od toho, že se pod rouškou koronaviru řešilo – a vyřešilo – utlumení přehřáté globální ekonomiky, pozn. Šifry), mluví otevřeně mnoho lékařů a expertů. Těch, kteří nemají osobní zájem na tom, aby šířili paniku a vezli se na vlně, jež by pro ně mohla být výhodná obchodně či politicky, na rozdíl od mnoha jejich kolegů. Ale tak už to bývá…

Důležité je, že si člověk může tato data a vyjádření sám dohledat a rozhodnout se sám, jestli se se nechat děsit, nebo raději získá zdravý nadhled a bude přemýšlet bez emocí strachu a paniky, jež zásadně ovlivňují úsudek. Není proto od věci prostudovat si třeba tvrzení primářky antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Václavy Adámkové v rozhovoru, který s ní pořídil Pavel Štrunc na serveru Info.cz. Zásadní rozdíl mezi koronavirem a ostatními infekčními nemocemi v čele s chřipkou spočívá podle ní v tom, že koronavirus má nejlepší marketing ze všech nemocí. O důvodech, proč to tak je (více se dozvíte v dubnové Šifře), primářka raději nechce spekulovat, a tak jen řekla, že si to „nedovede vysvětlit“: „Děsí mě síla médií a co to dokáže s těmi lidmi udělat, když nemají dostatek informací a neumí si z nich vybrat. Reakce lidí je pochopitelná, ale mrzí mě ta prezentace. (…) Slovo pandemie působí katastrofickým scénářem, ale kdyby se stejně prezentovala data o ostatních infekčních onemocněních, tak jsou daleko horší. Třeba na tuberkulózu v roce 2018 zemřelo 1,5 milionu lidí.“

Důležitým dílkem do mozaiky přispěl i Martin Balík, vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF v Praze. V důležitém rozhovoru na Reflex.cz s Čestmírem Strakatým zpochybnil opatření, která jsou v Česku, údajně kvůli koronaviru, zavedena, a vysvětlil, proč zavření lidí do domácího vězení ničemu nepomůže. „S ohledem na počet nakažených lidí je možné si představit variantu, že virus postupně bude vakcinovat populaci. Tak jako jsme si zvykli na virus chřipky, tak si budeme muset zvyknout na koronavirus. Mysím si, že až se to sečte, dospějeme k podobným číslům jako země, které zvolily liberálnější přístup,“ naznačil lékař to, co je zřejmé ze statistik z jednotlivých zemích – a sice že je úplně jedno, jestli jsou lidi zavření doma jako v Itálii a Česku, nebo pobíhají volně jako ve Švédsku. S čísly se totiž beztak manipuluje tak, jak se jednotlivým vládám zrovna politicky a ekonomicky hodí. Ostatně těžko si představit, jak by mohl být virus v některých zemích zabijákem a jinde nevinným nachlazením… Promoření populace jakýmkoli virem je prostě normální, na rozdíl od nošení roušek a zastavení ekonomiky. „Přijímáme pacienty s koronavirem a propouštíme je vyléčené. Taky máme řadu lidí, u kterých se koronavirus nijak neprojevuje, a jsou to rizikoví kardiaci. K promořování už normálně dochází…“ řekl doktor Balík.

Když se moderátor Strakatý zeptal, co je tím faktorem, který činí z koronaviru něco nebezpečnějšího, respektive koho naopak virus neohrožuje, lékař jej svou odpovědí šokoval: „Většinu populace.“ A na doplňující otázku, zda jsou tedy všechny ty manévry na místě, odpověděl: „Máme data z Itálie, kde ten náraz infekce byl prudký. Ale pro 80 % nakažených pacientů to byla rýma, typické chřipkové příznaky, nic víc. 20 procent se dostalo do nemocnice a z nich 5 % se dostalo do intenzivní péče.“

Velmi zajímavý pohled nabídl i zkušený lékař Lukáš Pollert, který pracuje na kardiochirurgii a jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici Motol: „Hodně se akcentuje virová epidemie oproti jiným onemocněním. Teď má Covid–19 přednost před ostatním, ale je nutné si uvědomit, že je tady spousta jiných pacientů, kteří mají jiné choroby – a daleko závažnější. Těm by neměla být věnována menší pozornost. Tohle je můj apel, protože teď se opravdu všechno točí jenom okolo koronaviru. Přitom nám zatím nepřipravil tak strašný scénář, jaký nám každý rok představuje chřipka. (…) Ten průběh je úplně stejný u chřipky jako u Covidu. V obou případech dochází k těžkému oboustrannému zápalu plic, ale jenom u mála pacientů. (…) Já to nehodnotím z epidemiologického hlediska. Znám ale to, co Covid–19 způsobuje na plicích. A chřipka dělá zkrátka to samé. A mnoho mladých lidí nám tady na chřipku umřelo. Takže Covid–19 nám teď nijak nevybočuje z normálu. Zatím bych řekl, že Covid–19 funguje jako vedlejší onemocnění k jiným zásadním chorobám, na které ti lidé umírají.“ Média podle Lukáše Pollerta totálně přestřelila. Proč, to se dozvíte v dubnové Šifře.

V podstatě hlavním podpůrným argumentem pro zavádění drastických omezování svobody v České republice a některých mírnějších omezení v jiných zemích se stala situace v Itálii, kterou nám velice barvitě popisovala korporátní média, jež obvykle sdělují pravdu jen v případě, že se spletou. Český epidemiolog a náměstek zdravotnictví Roman Prymula, který je v naší zemi považován většinou obyvatel málem za hrdinu, ačkoli si z Čechů dělá už víc než měsíc blázny (napřed je zavře doma, nutí nosit roušky a dělá z viru smrtelné nebezpečí, pak řekne, že virus stejně dostane většina lidí a že změnil názor a bude se „promořovat“…), před pár dny prohlásil – když vyšlo najevo, že počet nakažených v Česku klesá –, že po Velikonocích očekává nárůst infikovaných. To by znamenalo, že pro významnou část národa národa (od živnostníků po zaměstnance, kteří ještě nevědí, že budou po Velikonocích propuštěni z práce) likvidační opatření se nebudou moci jen tak uvolnit. Jakmile prý vzroste počet nakažených na zhruba čtyři sta za den (teď je to kolem 170), nechá nás zřejmě sedět doma, dokud všichni nezbankrotují. (Hobbymarkety, kde na sebe lidi celé Velikonoce prskali ve frontě, se ale na rozdíl od kostelů otevřely. Že by se virus šířil lépe venku než v nákupních halách? Asi těžko… Ale v kostele nemůžete vybrat DPH.)

K tomu, aby počet nakažených vzrostl na 400 denně, přitom stačí zvýšit počet testů. Jednou z největších manipulačních technik kolem koronavirových statistik je totiž fakt, že oficiální čísla neodrážejí skutečný počet nakažených (ten je v populaci několikanásobně vyšší, akorát to nikdo nepozná, protože má virus vesměs příznaky běžného nachlazení či chřipky). Udávaný počet prostě vzroste kdykoli, kdy se úměrně požadovanému výsledku zvýší počet testů. A naopak. Výpovědní hodnota tohoto přístupu je, jemně řečeno, velmi sporná.

Jestliže pak například Italové házejí do statistik úmrtnosti na koronavirus i lidi, kteří umřou stářím či na vážnou chronickou nemoc, a netestují ani plošně, je logické, že čísla prezentovaná manipulativním způsobem v médiích mohou veřejnost vyděsit. Naproti tomu v Německu je smrtnost minimální, protože Němci netestují umírající ani lidi, kteří zemřeli na jinou nemoc. Když měl pacient rakovinu, nezjišťují, jestli měl i koronavirus.

Pokud se ale člověk podívá na skutečná čísla v Itálii, nestačí se divit. V italském deníku Avvenire vyšel pozoruhodný rozhovor s ředitelem Italského statistického úřadu (ISTAT) Gian Carlem Blangiardem, o kterém informovala česká sekce vatikánského rozhlasu Rádia Vatikán. Šéf italských statistik v něm uvedl minimálně dvě nanejvýš zajímavé informace. „Tvrdíme–li, že během prvních 21 dnů března se na severu Itálie zdvojnásobila úmrtnost ve srovnání s lety 2015–2019, není to dojem, nýbrž faktický údaj. Když tvrdíme, že v Bergamu je úmrtnost čtyřnásobně vyšší a přechází od průměru 91 úmrtí v letech 2015–2019 ke 398 v roce 2020, referujeme o realitě. Stejně tak, když mluvíme o alarmující situaci v regionu Brescia anebo nárůstu úmrtí mezi lidmi od 74 let věku výše,“ řekl Blangiardo v rozhovoru.

Jenže pokud se podíváme, jak je to s úmrtími v Itálii na infekce dýchacích cest neboli respirační potíže způsobené viry v čele s populárním koronavirem, odpovídá předseda Italského statistického úřadu rovněž jednoznačně: „V březnu 2019 zemřelo na respirační obtíže 15 189 lidí, v březnu roku 2018 zemřelo na tytéž potíže 16 220 lidí. (…) Letos v březnu zemřelo na území Itálie na respirační onemocnění 12 352 lidí. V obou minulých letech bylo tedy v témže měsíci více úmrtí na respirační onemocnění, než jich bylo v důsledku Covid–19 letos v březnu.“

Co z toho vyplývá? Inu, nejspíš to, že ve zbytku Itálie nezemřel skoro nikdo na chřipku, koronavirus nebo zápal plic, a i přes zvýšený počet úmrtí na severu země tak celkově vyšlo nižší číslo než loni či předloni. Druhá možnost je, že někdo zfalšoval statistiky, a poslal například do ISTATu z inkriminovaných míst záměrně nadnesená data. Do třetice zde existuje varianta, že na severu Itálie skutečně umřelo dvojnásob lidí oproti předchozím letem, ale na něco úplně jiného. Že by za to mohla pouze stárnoucí populace? Nebo dává lidem někdo něco do jídla, spadl v Itálii meteorit, případně zavedli nedobrovolnou eutanazii? To se nezdá jako pravděpodobná varianta, ale čím si dnes člověk může být jist, že ano? Toto je míněno samozřejmě v nadsázce…

Ať už je to jakkoli, nemění to nic na faktu, že letos je chřipkovo–koronavirová epidemie mírnější než v předchozích letech a na Covid–19 zemřelo letos méně lidí než loni či předloni na chřipku a jiné infekce dýchacích cest. Jako trik k zastavení celosvětové ekonomiky posloužil Covid–19 ale dokonale. O tom, k čemu to povede, si můžete přečíst v dubnové Šifře.