Ljubov Stěpušova
24. února 2021
Alexandr Lukašenko nebyl při jednání s Vladimirem Putinem úspěšný. Podle Andreje Suzdalceva, experta na Bělorusko, to znamená jeho brzké odstoupení.
Setkání Lukašenka s Vladimirem Putinem v Soči dne 22. února skončila bez závěrečné tiskové konference. Kreml uvedl, že beseda v letadle „v průběhu jednání“ vypadala zvláštně.
Podle běloruského Telegram-kanálu Пул Первого bylo posuzováno:
fungování daňového systému;
kooperace ve vojensko-průmyslovém komplexu;
posílení společných obranných systémů;
práce medií v současných podmínkách (informační vzdorování).
Schůzka v Soči trvala šest a půl hodiny, přičemž plánovaná schůzka s Medveděvem byla zrušena. Lukašenko okomentoval neformálnost setkání: „Důležitá jednání v běžném oblečení dávají vědět, že jsme blízké národy a státy. A my můžeme úplně, v libovolné formě, posuzovat naše důležité problémy.“ Podle něho nebylo ze 31 bodů realizace Svazového státu odsouhlaseno šest nebo sedm.
Očividně jde o problémy realizace plánu vybudování Svazového státu podle úmluvy podepsané v prosinci 1999 s jednotným, politickým, ekonomickým, vojenským, celním, finančním, právním, humanitárním a kulturním prostorem.
Neshody se objevily v roce 2018 po naléhavých žádostech Minsku o kompenzování škod od daňového manévru v ropném průmyslu RF (přechod na odebírání nadměrných zisků prostřednictvím daně z těžby nerostných surovin), s odstoupením od daně na export, kterou Bělorusko neplatilo. Podle Fitche ztratí Bělorusko k roku 2024 přibližně 10 miliard USD, protože přejde na nákupy ropy za světové ceny a jeho ropné rafinerie nebudou mít slevy, které Rusko poskytuje svým závodům ve formě nepřímých daní.
Poté, co Lukašenko žádal určit cenu plynu stejnou jakou má Smolensk, začala to Moskva vázat na integraci a také na přidělení půjček. Podstatou je buď zvýšení úrovně integrace na jeden prostor, anebo srovnání hospodářských podmínek.
Vlády obou zemí ustavily speciální pracovní skupinu v čele s ministrem hospodářského rozvoje RF Oreškinem a ministrem hospodářství Běloruska Dmitrijem Krutym. Pokrok nenastal, nato vypukla „blesková válka“, a tu úřady potlačily. Ale problémy běloruského konsensu ani integrace s RF nezmizely.
Profesor Andrej Suzdalcev řekl, že Lukašenko přijíždí k Putinovi vždy jen buď pro peníze, nebo pro suroviny, které může prodat, ale nikdy ne s návrhem na podporu jako spojenec. Podle jeho slov bylo dotací a preferencí Bělorusku za dvacet let, k 1. lednu 2021, 137 miliard USD.
Jedním z posledních požadavků Minsku bylo dostat 3,5 miliardy USD z úvěru 10 miliard určeného na výstavbu jaderné energetiky v Bělorusku, Rosatom s těmito penězi šetrně hospodařil. A. Suzdalcev řekl: Úvěr si vzala ruská organizace a je cílený. Tři a půl miliardy vraťte.
Expert je přesvědčen, že po srpnových událostech vyčleněná půjčka ve výši 1,5 miliardy se do Moskvy nikdy nevrátí. Důvodem je ustálená praxe přeúvěrovávání a naděje Běloruska, že Moskva dluhy odepíše tak, jako je odepsala Kubě.
Politolog sdělil, že od počátku roku 2018 měl Lukašenko problémy s „dobýváním peněz“ od Moskvy, přesto do Soči přišel sebevědomý. Na jaké projekty chce peníze?
K získání dalších peněz podle Suzdalceva upíná Lukašenko Putinovu pozornost na tyto body:
Bělorusko bude napadeno ze strany NATO a peníze budou potřeba na zvýšení obranyschopnosti. Tady není jasné proč Bělorusko odmítlo ruskou vojenskou základnu.
Do chemického podniku Grodno Azot se musí investovat 1 miliarda 200 milionů USD. Vyrábí hnojiva z ruského zemního plynu. Avšak podle Suzdalceva je pro Rusko „výhodnější postavit si nový závod, v pohodě si z něho čerpat daně a produkci vyvážet“.
Expert dále sdělil, že je v Bělorusku velmi vysoké mínění o hodnotě běloruských podniků, o samotném postavení Běloruska, a že se Rusko přímo dere o to, aby se u nich zbavovalo peněz. Tento mýtus sedí v hlavách běloruské elity.
Ke všemu ještě Lukašenko žádá peníze na zabezpečení rovných podmínek subjektů podnikání (hospodaření).
V podstatě tohoto přání je věta „Vám to je líto?“
Lukašenko chce tedy zachovat 18 bariér pro ruské zboží a přitom mít rovnoprávnost s ruskými spotřebiteli ve věci přístupu k ruské ropě za ruské domácí ceny a ještě s ní obchodovat. Putin o tom mluvil již loni v květnu. Řekl: „Přátelé, toto je ruský rozpočet. Dáváme velké peníze na vybavení nalezišť, na stavbu přístavů tam, atomových ponorek, atd. Naše společnosti platí daně, naši občané platí daně. Jestliže chcete být účastni na těchto věcech, investujte stejně jako Američané, Angličané a další.“ K tomu Suzdalcev říká: „Vykopete u chaty studnu, všechen materiál zaplatíte a když začne dávat dobrou vodu, přijde soused a řekne: ‘Načepuji si. Je vám to snad líto?’“
Moskva chce politické urovnání. Zato Lukašenko si přeje modernizovat staré postupy. Ale to je stará historie zdržování.
Andrej Suzdalcev si myslí, že Putin vyslechl Lukašenka v Soči vlídně, ale od září 2014 Moskvu zajímají politické otázky, vždyť Bělorusko se mění na faktor rozporů mezi Západem a Ruskem. Dále si myslí, že Moskva chce Bělorusku pomoci, ale jen bude-li nějaký pokrok a bude-li také nalezeno východisko z politické krize.
Režim závisí jen na podpoře silových struktur, a ty moc dobře vědí, že pokud Moskva za Lukašenkem stojí, mají naději, že veškeré zločiny, kterých se dopustili v srpnu a v září, zůstanou skryté. Nakonec je Moskva zamaskuje. Ale jakmile pocítí, že Moskva Lukašenka nepodporuje, je to pro něho katastrofa. Proto musel Lukašenko něco do Minsku přivézt.
Na závěr expert říká: „Chápu, že jednání v Soči byla zakončena tím, že Vladimir Vladimirovič zopakoval další přání Moskvy najít nějaký kompromis s lidem, se společností a zahájit ústavní reformu. To je vrátit se ke slibům ze Soči ze 14. prosince loňského roku.“
Pro Lukašenka jsou výsledky smutné. Nedokázal Moskvě naordinovat rozhodnutí Celoběloruského národního shromáždění a nepovedlo se mu dostat finanční podporu. Takže mu v průběhu několika měsíců hrozí „ztráta moci“.
Převzato z Pravda.ru
outsidermedia.cz