Nezávislá Ukrajina se úsilím kyjevské vlády rychle mění v největší východoevropský polygon na cvičení armád zemí NATO. Pouze v letošním roce se tam má konat sedm mezinárodních cvičení za účasti 11 tisíc zahraničních vojáků, což jsou v mírové době bezprecedentní aktivity. Pro koho je to výhodné a čím to všechno může skončit?

Společná vojenská cvičení s USA (Rapid Trident 2021 a Sea Breeze 2021), Velkou Británií (Kozak Mace 2021 a Warrior Watcher 2021), Polskem (Tři meče 2021a Silver Saber 2021) a Rumunskem (Riverine 2021). Podle mínění expertů otevřel Volodymyr Zelenskyj, který podepsal zákon o schválení rozhodnutí prezidenta Ukrajiny o povolení vstupu jednotek ozbrojených sil jiných států na území Ukrajiny v roce 2021 kvůli účasti v mezinárodních cvičeních, Pandořinu skříňku. V budoucnu to může mít nejsmutnější následky pro samotnou Ukrajinu.

„ na Ukrajině hrozí, a to je snad nejhroznější scénář, rozpadem státu,“ vysvětlil v rozhovoru pro Sputnik dopisující člen Ruské akademie přírodních věd Konstantin Sokolov. „Víme, že sousední státy mají územní nároky vůči Kyjevu, jak Polsko, tak Maďarsko, které určitě podpoří svoji etnickou menšinu kompaktně obývající Zakarpatskou oblast Ukrajiny. Navíc bylo před několika lety v Izraeli vážně projednáváno obrození Chazarského státu s obsazením pěti jižních ukrajinských oblastí. Je jasné, že když si Západ bude přát vsadit na tuto kartu, přemění se ukrajinské území v nepředvídatelný zdroj chaosu, který se rozšíří na sousední regiony. Včetně Ruska.“

Jak je však vidět z posledních událostí a prohlášení, nemá kyjevská vláda prostě čas na rozbor podobných rizik, je příliš zaujata umělým stupňováním hysterie ohledně domnělé ruské hrozby, a pokusy vyprosit pod touto záminkou nové milodary od zaoceánských ochránců, kteří se ale o Ukrajinu a její národní zájmy zajímají v poslední řadě.

USA jsou maximálně ochotny zajistit si tam vojenskou přítomnost a dopravit tam pod záminkou cvičení zbraně, munici a vojenskou techniku. A také vycvičit bojovníky různých nestátních struktur jako třeba batalion Azov.

Současně USA spolu s dalšími zeměmi NATO na Ukrajině zřizují systém stanovišť, která bude pak možné snadno změnit na opravdové vojenské základny (což je z právního hlediska nelegitimní, poněvadž je to v přímém rozporu s ukrajinskou ústavou). Zvýšení protiruského vojenského potenciálu v blízkosti hranic nemůže Moskvu neznepokojit.

Vojenští experti dotázáni Sputnikem se shodli na tom, že bude nejspíš mít dost rozumu, aby nedospěl k přímému ozbrojenému konfliktu s Ruskem, jehož výsledek je jasný.

„Vojenské a ekonomické potenciály máme nesrovnatelné,“ řekl Sokolov. „Ukrajinská armáda prostě nemá čím způsobit Rusku příliš velké škody. Na toto téma může být spousta spekulací, ale reálně si myslím, že i u těch nejzarytějších nacionalistů, a těch, koho koupil Západ, zvítězí pud sebezáchovy dřív, než se k podobnému kroku odváží.“

Pokud jde o Američany, ti vůbec nepotřebují válku s Ruskem, v Pentagonu si výborně uvědomují, že přímý vpád do jaderné mocnosti, dokonce z takového dobrého nástupního prostoru jako Ukrajina, bude mít za následek 3. světovou válku, ve které již nebude ani vítěz, ani poražený.

„Biden se k tomu určitě neodváží, přinejmenším v dohledné budoucnosti,“ je přesvědčen dopisující člen Akademie vojenských věd Sergej Sudakov. „Ale využívat Ukrajinu ve vlastních zájmech budou Američané i nadále. Když vkládají peníze do nějaké země, ale nic z toho netěží, pak ji vydojí do konce. Myslím, že Washington zachová politiku konfrontace, ale nic víc. Vždyť vážné vyostření se rozšíří na Evropu, která ale již není taková jako ještě před pěti lety. Je méně ústupná. My ale musíme jednat v této situaci tvrdě, minimálně přesně vyznačit červenou linii, která se nesmí překročit.“

Evropa je již skutečně jiná. V mnoha zemích bývalé Varšavské smlouvy a dokonce v Pobaltí se postupně mění vztah obyvatel vůči Rusku, navzdory ujištěním jejich vlád, jež se chtějí zavděčit USA. Jejich obyvatelé ale již nechtějí považovat za reálnou hrozbu. Čas plyne, hysterie stoupá, ale „strašné ruské tanky“ stále nepospíchají s překročením hranic. Stará písnička nepůsobí tak jako dřív. Uvědomují si to také ve Washingtonu.

„Nadcházející schůzka Putina a Bidena symbolizuje mezník, na kterém si USA jako lídr západního světa uvědomily, že je třeba poněkud změnit politiku, poněvadž nynější nebyla platná, vysvětlil politolog. „Je jasné, že se Američané nevzdají svých cílů ohledně Ruska, ale začnou pravděpodobně zahrávat, navrhovat všelijaká zmírnění v ekonomice a mezinárodní spolupráci. Což umožní vydechnout také Evropě, která hodně ztratila kvůli konfrontaci s Ruskem vnucené USA. Pro Washington je dnes důležité neztratit spojence z aliance, která již praská ve švech.“