A přepsala je zgruntu. Čili tak, že z dějin předešlých nezůstal kámen na kameni. A víte, co ten výbuch, který staré dějiny rozmetal a vystavěl dějiny nové, moderní a pro současnou EU jedině upotřebitelné, způsobilo?

Pouhých 85 řádků tzv. Usnesení o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy, které na podnět nejvyšších hlav EU (a možná ještě kohosi ještě vyššího), sepsala česká komisařka Věra Jourová, a Evropský parlament toto Usnesení dne 18. 9. t.r. schválil. Čímž se Usnesení stalo právně závazným pro všechny země EU od Španělska až po Estonsko, podle něj budou vypracovány nové evropské učební školní osnovy a sepsány nové evropské učebnice dějepisu a všechny historické názory, které nebudou s názory v Usnesení uvedenými budou posuzovány jako neevropské a sjednocené Evropě tudíž nepřátelské.

Příklad: Usnesení ruší starý názor, že 2. světová válka vznikla jako důsledek rozpínavosti a dobyvačných choutek nacistického Německa a konkrétně tedy napadením Polska německým wehrmachtem, a stanoví názor zcela nový, podle něhož byl příčinou války a vůbec původcem všeho pozdějšího zla pakt Molotov–Ribbentrop z 23. srpna 1939.

Viníkem všech pozdějších hrůz války nebyl podle tohoto nového výkladu dějin tedy jen jeden stát (Německo), ale viníci byli dva (Německo a SSSR). Viník první, tedy Německo, už bylo potrestáno porážkou ve válce, ale viník druhý, tedy Rusko jako nástupnický stát bývalého SSSR, za svou vinu dosud ještě nezaplatilo, takže (třebaže to není v Usnesení výslovně uvedeno, ale logicky to z něj vyplývá), musí svoji vinu za vznik 2. světové války ještě dodatečně zaplatit. A to tím, že bude od dalších evropských států přísně izolováno, budou na něj uvalovány sankce a pak další a ještě tvrdší sankce, bude vyřazeno z účasti na nejrůznějších mezinárodních akcích včetně olympijských her i mistrovství světa, a povšechně bude označováno za skvrnu a kazimíra lidstva, se kterým další evropští kluci prostě nemluví.

Kterýžto trest v současnosti probíhá a podle všeho se zdá, že půjde o trest věčný. Dotýkající se ovšem i nás Čechů. Jestliže totiž příčinou poslední války a počátkem všeho zla byl podle Usnesení až pakt Molototov–Ribbentrop ze srpna 1939, pak vše co tomuto paktu předcházelo, to je anšlus Rakouska hitlerovským Německem v březnu 1938, Mnichovská dohoda na úkor Československa ze září téhož roku a hitlerovská okupace zbytku Československa 15. března 1939 bylo (třebaže to není v Usnesení výslovně uvedeno, ale z mlčení o těchto událostech to vyplývá), v naprostém pořádku.

A co to znamená pro nás Čechy? Nic jiného než to, že současná EU zcela zřejmě považuje Mnichovskou dohodu (termín Mnichovský diktát se už napříště nebude smět ve státech EU používat), kterou jsme ztratili téměř třetinu území a pět milionu lidí, za řešení spravedlivé – a nic povážlivého se podle EU zřejmě nestalo (jinak by přece, propánakrále, o tom musela být v Usnesení řeč), ani když za sněhové chumelenice vpochodoval do Prahy wehrmacht a jedno křídlo Pražského hradu okupoval Hitler.

Jaké naděje se s takovýmto novým výkladem dějin otevírají sudetským Němcům a jaké problémy se otevírají nám Čechům, není asi třeba ani hloupému dvakrát vysvětlovat.