Dýka do zad slovanské vzájemnosti

Jiří Jaroš Nickelli, Spol. L. Svobody Brno

Minimálně od  manifestační cesty českých politiků do Moskvy po takzvaném austrohungarském vyrovnání v habsburské říši, které definitivně porobilo Slovany v zájmu uherské a rakouské nobility, v česko ruských a slovanských vztazích nebylo takové perfidní podlosti a zrady českých politiků ve vztahu k Rusku.

Po rozbití společného státu zradila Česká republika Slovany již v roce 1999, když povolila přelety vražedných bombardérů NATO na Srbsko - kdy to neutrální Rakousko nepovolilo.

Poté republika zničila pomník maršála Osvoboditele Koněva a uvrhla jej do jakéhosi depozita.

Nyní zradu slovanské vzájemnosti opakuje bezprecedentním útokem na česko ruské vztahy, které vypovězením diplomatů a obviněním Ruské federace z jakési organizace bájných agentů na muniční objekt republiky byly téměř zničeny. Bez ohledu na množství protichůdných výkladů o této kauze lze ukázat pouze na jednu zásadní věc, kterou staří římští právníci nazvali CUI BONO PRODEST - Komu jde prospěch?

Na tuto otázku lze dát jednoznačnou odpověď již nyní - bez ohledu na různá "vyšetřování", "tajné zprávy zpravodajců" a jiné okolnosti. Prospívá to jedině válečným štváčům NATO, momentálním zájmům vládnoucí administrativy zámořské velmoci a všem nepřátelům Slovanstva a naší republiky.

Kdo je tu nepřítel a univerzální viník? Ruská federace, nebo ti, kdož na ni bez přestání útočí a vymýšlejí jednu kauzu její "viny" za druhou? Přitom nikdy ve všech kauzách, které se Ruské federaci přičítají, NIKDY nebyla její vina prokázána. Byly předvedeny jen spekulace typu "vysoce pravděpodobné", "téměř jisté" atd.

Naše vláda a orgány pokud je známo ani v případě posledním neprokázaly před veřejnosti a vlastním lidem žádné přímé a nezpochybnitelné důkazy činnosti nějakých ruských agentů.

Pokud to mají ve svých sejfech, proč to nepředloží objektivnímu mezinárodnímu fóru vyšetřovatelů? Nikoli nějakému ad hoc sestavenému pronatovskému tribunálu, jako tomu bylo ve vyšetřováních  podjatého haagského soudu proti nebohé Jugoslavii, který dostal posměšný název "klokaní soud" - "The Cangaroo Court". 

Nově zveřejněné informace o požáru před výbuchem ve Vrběticích a prohlášení činovníka organizace odpovědné za vedení skladu, že v návštěvních knihách neexistují doklady o přítomnosti ruských návštěvníků atd. vrhají nové světlo do dokonale zatemněného případu. Otázkou zůstává, zdali k nim kompetenti vůbec přihlédnou.

Ale to vše je vedlejší ve stínu inkvisičních opatření republiky proti zemi jejich osvoboditelů z nacistického jha. Taková hanebnost z české strany se ještě v dějinách česko-ruských vztahů nestala, a jedině díky velkomyslnosti ruské strany zatím neeskaluje.

 Pouze naše skupina politických kolaborantů a válečných štváčů brojí proti Ruské federaci, přesně proti hlasu českého národa. Co sledují tito politikové. Chtějí dohnat republiku do casu belli s Ruskou federací, podobni "myši, která řvala"? Kdyby to nebylo tragické pro český národ, dodnes vděčný osvoboditelům SSSR za vymanění z nacistického chřtánu, byla by to fraška.

Je zapotřebí zdůraznit, že Česká republika nejsou jen vláda a kolaborantští politikové.

Je to také 360 tisíc pozůstalých rodin po bojovnících a obětech nacismu, je tu 700 tisíc rodin po obětech otrockých prací v reichu, je tu 350 tisíc rodin vyhnaných sudety a říšskými Němci z pohraničí a vnitrozemí, jsou tu desetitisíce potomků obětí pochodů smrti, koncentráků a věznic. Ti všichni - a nejen oni - nikdy nemohou zapomenout na ruské a sovětské národy, které je zachránily před zničením a které paradoxně zachránily i rodiny dnešních kolaborantů a zrádců, řvoucích proti Ruské federaci. A jejich hlas musí zaznít a zabránit skupině vrážející dýku do zad česko ruské a slovanské vzájemnosti svou dýku, zasviněnou lží a nenávistí.

Nelze, než tvrdě odsoudit vládu a její náhončí ze zrady slovanské vzájemnosti.

Je jasné, komu to slouží. Slouží to všem nepřátelům Slovanstva, slouží to všem pohrobkům nacistů, sudetů, banderovců, ustašů, gardistů a dalších, kteří po desetiletích vylezli ze svých kanálů, aby škodili vztahům všech Slovanů s Rusy a verbovali do vzájemného bratrovražedného boje. Slouží to zájmům těch velmocí, které by rády viděly Ruskou federaci na kolenou, a jako zdroj otroků a surovin pro panské národy. V dějinách se to opakovalo mnohokrát, vždy, když západní velmoci útočily tu na západní Slovany, tu na jižní Slovany, ale vždy především na Rusy. Na záštitu všech slovanských národů a na civilizaci odlišnou svým bytem a morálkou od západních vládních modelů. Pro nás je to poučení o prutech knížete Svatopluka. Když budou Slované v jednotě s Ruskem, vždy vydrží. Když se nechají rozeštvat, jeden po druhém zahynou. Takové je varování dějin.