Klidný život na planetě skončil před dvěma měsíci, 11. března 2020, když Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že epidemie koronaviru má vesmírný rozměr. Z epidemie je už pandemie a musí být přijata mimořádná opatření jak na úrovni států, tak v mezinárodním měřítku.

Ve snaze vypočítat očekávaná úmrtí se vycházelo z předpokladu, že se nakazí asi polovina obyvatel planety. Ze 7,8 miliard by to bylo 3,9 miliard nemocných. Kdyby se počítalo podle WHO koeficientu smrtnosti, zemřelo by 132,6 milionu osob. To je horší než pandemie španělské chřipky před sto lety, kdy podle různých odhadů přišlo o život mezi padesáti a sto miliony lidí. Za připomínku stojí, že za šest let 2. světové války ztratilo život (včetně civilního obyvatelstva) kolem 70 milionů lidí. A najednou za pár měsíců dvakrát více obětí než za celou 2. světovou válku. Je nad čím se plašit! Strach rychle ovládl svět, jak šéfy mnoha států, tak prosté lidi, kteří se nevyznají ve virologii.

Dnes jsou to dva měsíce od hrůzostrašných informací z WHO. Za účelem sledování dynamiky šíření infekce a efektivnosti boje s ní se vytvořily zdravotnické statistiky. Především tam, kde je infekce významná. Existuje souhrnná tabulka, v níž jsou statistické údaje. K dnešnímu dni obsahuje údaje z 53 studií v různých zemích. Jde o celé země, například Itálii, Švýcarsko, Německo, Nizozemsko, ČR, Slovinsko, Island a další, tak o regiony v jednotlivých zemích, třeba Idaho, New York a provincii Gílán v Íránu a rovněž o jednotlivá města, jako New York, Moskvu, Helsinky, Stockholm, Miami, Ženevu a další.

Jsou i užší studie týkající se jednotlivých speciálních skupin, například městského obyvatelstva, zdravotnických pracovníků Londýna, dárců krve v Dánsku, vězňů v Ohiu, těhotných žen v New Yorku a Švédsku, atd. V tabulce nejsou některé země, v nichž je problém s koronaviry vážný. Především Čína.

Ukazatelé nákazy jsou velmi rozdílné. Jeden z nejnižších je v České republice, a to 5 %. U jiných průzkumů je naopak velmi vysoký. Kobe v Japonsku vykazuje 627 %, studenti vysokých škol v severní Francii 582 %, provincie Gílán v Íránu 543 %. Ukazatelé nad 100 % znamenají, že byli několikrát testovaní stejní lidé.

Silně kolísá i druhý ukazatel. Nejmenší procento zjištěných jednotlivců během testování bylo v ČR – 0,4 %. nejvyšší pak mezi vězni věznic v Idahu – 73 %. Co se týká zemí, byla nejvyšší Itálie – 67 % (mezi městskými obyvateli Itálie 70 %). Z měst vynikl New York s 13,9 %. Mimochodem v Moskvě byl ukazatel 10 %.

Třetí ukazatel se v anglicky mluvících zemích nazývá infection fatality ratio (IFR) – poměr smrtnosti na infekce. Někde je nulový, třeba ve městech v Coloradu. Největší byl u vězňů ve věznici v Ohiu – 1,44 %. Další je městské obyvatelstvo v Itálii – 1 %, Nizozemsko – 0,67 %, ČR – 0,59 %, Německo – 0,36 %. Mezi městy byl rekordmanem New York – 0,77 %.

Takže dokonce ve věznicích v Ohiu byla rekordní smrtnost skoro dva a půl krát menší než v březnu předpovídala WHO. Autoři souhrnné tabulky COVID–19 počítají vážený průměr IFR pro všechna statistická sledování. V dubnu byl něco nad 0,20 %. S ohledem na poslední čerstvá data to bylo 0,28 procent. Mírně rostl, ale nebyly žádné kvalitativní skoky. Takže WHO přecenila hodnotu ukazatele IFR dvanáctkrát.

Pár čerstvých údajů z webu Preprint Server for Health Sciences. Nový výzkum protilátek u dárců krve v Dánsku ukázal velmi nízkou letalitu na COVID–19 (IFR) u osob do 70 let věku – 0,08 %. Nový výzkum protilátek v Íránu rovněž ukázal velmi nízkou smrtnost, a to mezi 0,08 a 0,12 %. Je to nesrovnatelně menší, než jsou hrozivá čísla smrtnosti předpovězená WHO před dvěma měsíci.

Jak se k tomu staví profesionální zdravotníci. Dne 5. května prohlásil německý virolog Streeck, že horní hranice letality na COVID–19 je 0,36 %, nejčastěji mezi 0,24 a 0,26 %, přičemž téměř všechna úmrtí připadají na staré lidi, průměrného věku asi 81 let.

Německý epidemiolog Wittkowski řekl koncem dubna, že koeficient smrtnosti na COVID–19 je srovnatelný s chřipkou a na vrcholu byl ve většině zemí ještě před zavedením karantény. Blokování společnosti bylo „katastrofálním rozhodnutím“ bez nějakého přínosu, naopak způsobilo ohromné škody.

Švýcarský hlavní odborník v oboru infekcí Vernazza v polovině dubna objasnil, že nemoc COVID–19 je „pro velkou většinu lidí lehká“. Zvaní k dalším testům „moc nepomáhá“. U většiny lidí zahrnutých do statistiky letality nebyl nemocí jen COVID–19, měli i další nemoci.

V USA zjistili, že je těžké oddělit úmrtí na COVID–19 od ostatních příčin a že je obtížné stanovit přesnou příčinu smrti. Proto nyní americká střediska pro kontrolu a prevenci nemocí sestavují statistiky celkové smrtnosti na zápal plic, chřipku a COVID–19 (PIC). Podíl úmrtí ve skupině PIC od 26. dubna do 2. května byl z celkového počtu úmrtí 10,6 %. V předešlém týdnu to bylo 21 %. Nyní je úroveň smrtnosti na PIC blízká obvyklé hodnotě z předešlých roků.

Stanfordský profesor Scott Atlas tvrdí, že je nemoc COVID–19 srovnatelná s chřipkou a že není „absolutně žádný důvod“ k hromadnému testování obyvatel. To má smysl jen v nemocnicích a domovech důchodců. Napsal článek, v němž konstatuje s použitím faktů a statistiky, že není žádná pandemie a smrtnost od 0,1 do 0,2 % je zcela neporovnatelná s tím, co uvádí WHO. Údaje z New Yorku, které Atlas použil, představují jednu třetinu úmrtí na COVID–19 zaznamenaných v USA. Ve věkové kategorii do 18 let – 0, od 18 do 45 let –0,01 (10 lidí na 100 tisíc), nad 75 let – 800 osob na 100 tisíc.

Vážený profesor mikrobiologie Sucharit Bhakdi, thajské národnosti, pracující dlouho v německém zdravotnictví, logicky a tvrdě kritizuje současnou politiku Německa v oblasti boje s nemocí COVID–19. Virová krize byla organizována politicky, s virem má málo společného a vakcína proti němu je „nepotřebná a nebezpečná“, stejně jako tomu bylo u prasečí chřipky. Ohledně toho napsal otevřený dopis Merkelové. V jedné ze svých videonahrávek upozornil na rozvratnou roli WHO, když podtrhl, že „nikdy neodpovídala za svá chybná rozhodnutí“.