Co to vlastně znamená? Po staletích německé nadvlády obnovil český moderní národ svůj samostatný stát a čeští Němci v něm ztratili své nadřazené postavení. Po celých dvacet let první republiky se snažili získat je zpět, což se jim nemohlo podařit. Když se však z většiny sudetských Němců (SN) stali nacisté, podařilo se jim český stát zničit. Než k tomu došlo, podařilo se Čechům vytvořit z Československa příkladnou demokracii. Tím prokázali svoji suverenitu. Prezident Beneš udržel kontinuitu ČSR přes období protektorátu.

Češi ji potvrdili svým domácím i zahraničním odbojem. Za minulými ději mezi Čechy a Němci je nutno udělat tu proklamovanou tlustou čáru. Neboť ani odsun po druhé světové válce nebyl bilaterální otázkou, nýbrž součástí mezinárodního práva, nastoleného Spojenci Postupimskou dohodou po totální porážce po staletí agresivního Německa!

Do Česko – německé deklarace z r. 1997 se neměl dostat silnějším Německem prosazovaný text, že „česká strana lituje, že poválečným vyháněním sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny“. Alexandr Vondra asi byl špatný vyjednávač, ale pravděpodobně s obsahem rád souhlasil. Bude dnes jako ministr lepší? Pochybuji.

Otázkou ovšem je, zda muselo dojít k deklaraci. Domnívám se, že základní chyba se stala v r. 1990, na konferenci „4 + 2, která ukončila válku bez uzavření mírových smluv. Československo tehdy mělo požádat o vtělení svých požadavků do závěrečného dokumentu a s obtěžováním naší republiky landsmanšaftem by bylo jednou provždy skončeno.

Ve SRN už šest desetiletí z popudu SN probíhá velmi nebezpečná protičeská politika, kterou finančně masivně podporují vláda spolková i vlády zemské. Tato objektivní skutečnost dlouhodobě narušuje dobré vztahy mezi oběma našimi národy i státy. Přesto se současné vztahy mezi oběma našimi zeměmi oficiálně prohlašují za „nejlepší v historii“. Tato teze vznikla po listopadu 1989, ale skutečnost je jiná.Narušuje ji protičeská politika SRN.

Vláda SRN samozřejmě nemůže „zakázat“ lživé štvanice sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) proti nám. Vláda Anděly Merklové přece podporuje celostátní „Svaz vyhnanců“ a výstavbu „Centra proti vyhánění“. Druhý důvod je snaha po „očištění Německa od viny za rozpoutání a kruté vedení druhé světové války“.

Protičeskou agresivitu SL proti nám lze odstranit nejméně dvěma způsoby: 1. V sudetoněmecké radě je 10 politiků určených státem a 10 členů SL.Obě skupiny určují po pěti dalších členech. Takže 15 politiků jistě může zásadně ovlivnit politické zaměření ostatních funkcionářů SL. 2. Vládní dotace SL jsou vysoké. Mohou však být poskytnuty jen na základě stanovených podmínek. Záměrně poukazuji na jádro problému. Politici SRN mají možnost ovlivnit politickou linii SL. Čemu dají přednost, to záleží na jejich rozhodnutí: klidným mezinárodním vztahům nebo militantním cílům SL!

Český národ nemá důvod bičovat se, omlouvat nebo stydět se za své dějiny. Dnes nejde jen o několik historických pojmů z doby druhé světové války, ale je nutno odmítnout zpochybňování platnosti nového poválečného světového řádu, mezinárodního práva. Odsun německých menšin posílil státy sousedící s Německem. Jakékoliv landsmanšaftem zpochybňování rozhodnutí Spojenců je nepřátelský čin, který nemá nic společného s právem na svobodné hlásání názorů (např. „osvětimská lež“ je trestná.) Proto jsou stejně nebezpečné i názory a požadavky SL! Tato organizace ohrožuje suverenitu České republiky, kterou musí naši politici důsledně hájit!

Je hodné podivu, že někteří politici ODS používají pojmy z nacistické doby: „noc dlouhých nožů“ nebo „Es kommt der Tag“. Svědčí to o jejich nevzdělanosti – ale také o jejich podprahově nízké politické kultuře.

Něco jiného ovšem je, když český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberk – který ani nemá české státní občanství, jen rakouské a švýcarské a neumí ani dobře česky – použije v Německu pojem „vyhnání“ místo oficiálně přeloženého „odsun“. Vždyť je to nebezpečné zpochybňování platnosti poválečného mezinárodního práva. Ministr tím podkopává státní zájmy ČR a nadržuje Německu i SL. Dokázal tím, že neumí ani česky myslet!

České suverenity se ovšem netýká jen vztah k Německu. S ohledem na české národní zájmy má jednat naše vláda i jinde: odmítnout veřejné mínění Rakouska, které svým odporem k Temelínu řeší své vnitřní spory – ale nám blokují hraniční přejezdy. A americký radar v Brdech, zřetelně namířený proti Rusku, musíme odmítnout proto, aby se Čechy nestaly cílem preventivního útoku před vypuknutím války velmocí.

Je mimo diskusi, že sudetoněmecký landsmanšaft svou činností narušuje hojení česko – německých vztahů, že znemožňuje, aby tyto vztahy byly alespoň dobré. I letos o jeho sjezdu přineseme nejzákladnější údaje.

V této destruktivní činnosti však landsmanšaft není sám. Velmi účinně v tomto smyslu působí i tzv. Svaz vyhnanců, v čele s paní dr. E. Steibachovou. Dny vlasti, které zmíněná revanšistická organizace každoročně pořádá, my o nich informujeme, jsou hitparádou útoků proti některým našim dřívějším, zejména proti prezidentovi dr. E. Benešovi, i současným politikům, jsou zasahováním do našich vnitřních záležitostí, hrubým vměšováním, které je v rozporu se zásadami mezinárodního práva.

Ani zdůrazňováním práva na vlast nelze zvrátit rozhodnutí Spojenců o odsunu Němců zejména z Polska a Československa. Nechť se pan dr. Hans–Gert Pöttering ve svých projevech vrhne na vítězné spojenecké mocnosti a prohlásí jejich rozhodnutí za neplatné. Udělá to? Jistěže ne! Raději bude plakat nad nesprávným hrobem a spílat těm, kteří byli nacisty vyvražďováni nejen po statisích, ale po milionech. Pan Pöttering, je předsedou jednoho poslaneckého klubu v Evropském parlamentu (v současnosti je dokonce předsedou EP). Jeho členy jsou i někteří čeští evroposlaci. Jak ještě dlouho v tomto klubu zůstanou, pokud nemohou zvolit jiného předsedu? Rádi jsme zaznamenali, že proti aktivitám pana Pötteringa již protestoval evroposlanec dr. J. Zahradil. Budou ještě další? Budeme jejich počínání sledovat. Stále platí, že kdo mlčí souhlasí. (Výňatky ze štvavého projevu H.G. Pötteringa, který pronesl na tzv. Dnu vlasti, přineseme bohužel až v listopadu.) – red.

Článek vyvěšujeme v upomínku na českého vlastence PhDr. Pavla Macháčka, koncentráčníka a tajemníka Kruhu občanů ČR vyhnaných z pohraničí v r. 1938. Vzpomeňme na něj s úctou a vděčností! –red. ČNL