Otevřel diskusi ohledně prodeje části budovy ČSBS a poukazoval na chyby ve způsobu hospodaření, na neochotu přistoupit na způsob hospodaření v úspornějším režimu, kdy důchodcům – zaměstnancům ÚV ČSBS se dávají platy ve snaze se aspoň trochu blížit pražským platům, a kdy ze státní dotace 6,3 milionu korun celých 80 % zůstává v Legerové 22 – v sídle ÚV ČSBS, a až zbytek 20 % jde do ostatních oblastí. Kdy tak důležitý prodej majetku svazu byl předem připraven a následně na rychlo schválen způsobem per-rollam. Poukazujeme na to, že náš ÚV ČSBS dotuje muzeum v Jaroměři, které mělo být původně dotováno z peněz Ministerstva kultury, a další a další, z našeho pohledu chyby a nedostatky.
Ostatní členové pléna, kromě nás několika z Platformy, nás osočovali, že rozbíjíme jednotu svazu, že do toho pouze ryjeme, takže to vypadá tak, že oni jsou úplně spokojeni se současným stavem… Až časem vyprchá ta jejich současná euforie vítězství nad námi – rebely, měli by se členové pléna podívat realitě do očí, protože takovéto prodeje se mohou realizovat už jen dvakrát – prodej čtvrtého a následně pátého poschodí – a může ÚV pak klidně stát na chodníku v Legerové ulici a bude tam stát na dešti…
Takže na podzim, až se sejde plénum OO ČSBS Plzeň, se dohodneme na řešení této situace z našeho pohledu, kdy několik našich větších základních organizací důrazně požaduje již dva roky odchod od Prahy a osamostatnění. Někdy v budoucnu a při jiném a lepším a hlavně rozumnějším složení vedení svazu může být uspořádána slučovací konference a opět budeme ochotni se připojit v jeden kvalitní celek a konečně v jednotě navrátit vážnost ČSBS oproti tomuto současnému stavu.
Plně si uvědomujeme, že naším hlavním cílem musí být boj za národní svobodu, a to v současnosti není málo, a měli bychom se proto umět energicky postavit proti současné a masivní reinterpretaci historie z doby druhé světové války, jak to jako jediný politik v naší republice, pojmenoval bývalý prezident Václav Klaus starší. Z pozice ČSBS žádný výrazný postoj – jde přece v prvé řadě o peníze, nikoliv o národní svobodu.
Skuteční bývalí bojovníci za národní svobodu – odbojáři, bývalí čeští vojáci z východní i západní fronty, partyzáni a bývalí političtí vězni z nacistických koncentračních táborů, se musí v hrobech obracet, když z pražských bojovníků za národní svobodu se stali pouze bojovníci za svoje prachy, když se masivně mění pohled na druhou světovou válku bez ohledu na historické skutečnosti, a kdy současní bojovníci raději mlčí.
Ing.
Jaroslav Bukovský, OO ČSBS Plzeň, člen VV ÚV ČSBS