Diplomatická aktivita Arménie a všeobecné znepokojení

foreign-minister-zohrab-mnatsakanyan-to-visit-artsakh-760x600

Ázerbájdžán nerespektuje dohodu o příměří, stále útočí na území Náhorního Karabachu a pokud jsou zprávy z našeho zdroje stále spolehlivé, obsadil na jihu až asi 15% území. V Náhorním Karabachu žijí velkou většinou Arméni už po staletí, proto měla v Sovětském svazu tato oblast autonomii v rámci Ázebájdánské sovětské socialistické republiky. Dynastie Alievů, která v zemi vládne, ovšem autonomii neuznává a opakovaně se snaží oblast vojensky dobýt. Je tedy pochopitelné, že Arménie usiluje o získání pomoci zejména ve významných zemích, v nichž žije početná komunita Arménů. Pro Evropskou unii je ovšem důležitější vojenská síla Turecka jako člena NATO, investice v něm a ropa a plyn v Ázerbájdžánu. Ázerbájdžánská armáda prokazatelně páchá válečné zločiny zejména přímými útoky na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, vražděním zajatců a používáním mezinárodně zakázané kazetové munice.

Arménský prezident Sarkisjan, který je v Bruselu na pracovní návštěvě, se v tomto týdnu setkal s Josepem Borrellem, vysokým představitelem EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Prezident Sarkisjan ho informoval o rozsáhlé vojenské agresi, kterou Ázerbájdžán rozpoutal proti Arcašské republice od 27. září s vojensko-politickou podporou Turecka, které také dováží islamistické militanty, což představuje vážnou hrozbu pro regionální a mezinárodní stabilitu a bezpečnost. Josep Borrell vyjádřil "hluboké znepokojení". Zdůraznil potřebu zmírnit napětí, zastavit palbu a vrátit se k jednacímu stolu, kterému společně předsedá Minská skupina OBSE.

Dále se v tomto týdnu prezident Arménské republiky Armen Sarkisjan setkal za poct příslušných hlavě státu v Elysejském paláci s prezidentem Francouzské republiky Emmanuelem Macronem. Také on "vyjádřil znepokojení" nad situací v Náhorním Karabachu. V oficiální zprávě se uvádí, že: "Prezident Sarkisjan vyjádřil vděčnost prezidentu Macronovi a poznamenal, že Arménie si vysoce cení úsilí Francie jako spolupředsedy Minské skupiny OBSE a osobního úsilí prezidenta Macrona při řešení konfliktu." Uvedl, že islámští teroristé transportovaní Tureckem do Ázerbájdžánu a zařazení do ozbrojených sil této země představují pro region zvláštní hrozbu a později mohou objevit v jiných zemích včetně Evropy. "Prezidenti Sarkisjan a Macron se shodli, že k mírovému řešení neexistuje žádná alternativa, a zdůraznili význam provádění dohod o příměří." Ve Francii žije nejméně půl miliónu etnických Arménů.

"Prezidenti Arménie a Francie také s uspokojením prohlásili, že privilegované arménsko-francouzské vztahy založené na staletých vazbách a přátelství obou národů se nadále rozvíjejí v duchu přátelství a vzájemného porozumění."

Prezident Armen Sarkisjan přijel do Paříže z Bruselu, kde se setkal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, vysokým představitelem Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

22. října byla zahájena pracovní návštěva ministra zahraničí Arménie Zohraba Mnatsakanjana ve Spojených státech. Ministr zahraničí Zohrab Mnatsakanjan se setkal s úřadujícím náměstkem ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti Phillipem Reekerem (22.10.2020)

Zohrab Mnatsakanjan vyzdvihl skutečnost přímého zapojení Turecka do ázerbájdžánské agrese, která se projevila jak přímou vojenskou účastí, tak přesunem zahraničních teroristických bojovníků ze Středního východu do Ázerbájdžánu, což představuje vážnou hrozbu pro regionální bezpečnost a mír. "Obě strany zdůraznily nutnost okamžitého provedení dohod o ukončení nepřátelských akcí."

23. října se ministr zahraničí Arménie Zohrab Mnatsakanjan setkal i s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem. Ministr Mnatsakanjan informoval ministra zahraničí USA o válečných zločinech spáchaných ázerbájdžánskými ozbrojenými silami během válečných akcí, které se projevují záměrným zaměřením na civilní obyvatelstvo Arcach, ponižujícím zacházením s civilisty a válečnými zajatci, popravami a vraždami.

Ministr Pompeo vyjádřil za americkou stranu soustrast obětem.

Ministr Mnatsakanjan poznamenal, že porušení dohod o příměří Ázerbajdžánem a pokračování nepřátelských akcí proti obyvatelům Náhorního Karabachu opět ukazují cíl Ázerbájdžánu vyřešit tento problém vojenskými prostředky. Obě strany znovu zdůraznily potřebu okamžitého provedení dohod o zastavení nepřátelských akcí v oblasti konfliktu v Náhorním Karabachu, jakož i pokračování mírového procesu v rámci spolupředsedů Minské skupiny OBSE.

23. října se v rámci pracovní návštěvy Spojených států setkal ministr zahraničí Arménie Zohrab Mnatsakanjan také s americkým poradcem pro národní bezpečnost Robertem O' Brianem. Obě strany zdůraznily nutnost okamžitého provedení dohod o ukončení nepřátelských akcí. Účastníci jednání se shodli, že mírové urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu je možné v rámci spolupředsednictví Minské skupiny OBSE: jediný formát s mezinárodním mandátem.

Tolik diplomatické zprávy. Zprávy z bojiště vypadají jinak. Agrese plná zločinů pokračuje.

Vydáno: 25.10.2020 v 18.50 Autor: MUDr. Ivan David Europoslanec SPD, nwoo.org