Světový řád studené války nebyl ideální, ale tehdy to bylo bezpečnější než nyní, píše německý list Die Welt.

Sobecká zahraniční politika USA, velmocenské ambice Číny a Ruska, digitální revoluce, globální oteplování a závod ve zbrojení na oběžné dráze Země narušují poválečnou rovnováhu a nikdo stále neví, jak ji obnovit, poukazuje Michael Stürmer, autor článku.

Cílem Mnichovské bezpečnostní konference bylo zpočátku poskytnout poválečnému Německu právo hlasovat v Atlantické alianci a posílit jeho roli v této alianci, připomíná Die Welt. Poté byla událost nazvána Konferencí k vojenským otázkám. Po skončení studené války se prostor začal opatrně otevírat na východ a rozšiřoval tak geopolitický horizont. Projevy se stále častěji odkazovaly na rovnováhu na světové scéně. V té době mnozí věřili, že po 90. letech dojde k takzvanému „konci dějin“, ale kvůli ambicím sil, vývoji technologií, náboženským požárům a islámskému teroru se tyto prognózy nenaplňují, tvrdí autor článku Michael Stürmer.

Naopak, jen málo lidí varovalo, že časy zaručené bezpečnosti zůstaly v minulosti, stěžuje si německý novinář. Když se ohlédnete zpět, uvědomíme si, že obecně systém, který existoval během studené války, nebyl tak špatný. Nebylo to dokonalé, připouští Stürmer: v určitém okamžiku visel mír na niti. Situace s jadernou bezpečností však byla docela stabilní. V důsledku konfrontace mezi Západem a Východem vznikl rozsáhlý geopolitický systém založený na kontrole zbraní a pravidlech chování. Přes veškerou nedůvěru vedly země strategický dialog, protože na tom záviselo přežití obou stran.

Dnes z tohoto systému nezůstalo téměř nic, pokračuje autor. Spojené státy provádějí zahraniční politiku pod heslem „Amerika je na prvním místě“, Čína je posedlá velmocenskými ambicemi a Rusko se nemůže smířit s rozpadem Sovětského svazu. Situace byla také ovlivněna digitální revolucí, rozvojem umělé inteligence, závodem ve zbrojení na oběžné dráze Země, globálním oteplováním a nedostatkem zdrojů.

Strategický vzorec „zastrašování a zadržování“ již nefunguje, protože zahrnuje přibližnou rovnováhu moci a souhlas se současným stavem. Ale jak pracovat na principu zastrašování, pokud kybernetické útoky nezanechávají žádné stopy, a systém kontroly zbraní je tak složitý, že to nefunguje.

„Procházíme velmi, velmi obtížným obdobím," cituje autor bývalého amerického ministra zahraničí Henry Kissingera. Světový řád časů studené války se zhroutil, ale zatím není žádný nový, uzavírá Stürmer.