Evropskou unii, podle jejích skutků, nemůžeme zdaleka považovat za matku, dokonce ani ne za macechu. Stává se postupem času stále viditelněji novým žalářem národů, v němž hlavní roli sehrává Německo, které silou ekonomických nástrojů a za pomoci páté kolony z nás formuje nový protektorát v podmínkách vznikajícího a upevňujícího se evropského intelektuálního fašismu, jak o tom píši politologové, novináři, spojení s americkým Gatestone Institute.

Chceme–li si opět obnovit naší státnost, hájit a prosazovat naše národní zájmy, pak musíme v dohledné době opustit EU. Německo nikdy našim skutečným spojencem nebylo, není a nebude. K zajištění naší další existence musíme navázat nová spojenectví a upevnit stávající, existující v rámci V 4 a další. Dávné přátelské vztahy nás pojí se Srby. Není bez zajímavosti, že garantem jejich svrchovanost a územní celistvost, a to tom jako faktu mluví i přední srbští politici, je Ruská federace.

O této reálné alternativě naší budoucností dobře ví německé expanzivní kruhy a naši germanofilové a sudetomilové. Proto jejich útoky již dlouhodobě míří proti Rusku a nově se zvýšenou měrou i proti Číně. Máme být nepřátelskou politikou vůči těmto velmocím zbaveni jejich důvěry, přátelství i možných existenčních záruk z jejich strany. Pokud to pátá kolona za pomoci eurounijních sil, inspirovaných tradiční německou politikou „Drang nach Osten“, dokáže, pak budeme jen na milosti známých imperiálních sil, které již v současnosti nás dusí.

Eurodiktatura je překážkou dalšího rozvoje Evropy i světa. Budoucnost spatřujeme ve společenství evropských svrchovaných a rovnoprávných národních států, které mohou ve spolupráci s dalšími vytvořit euroasijské společenství, sahající od Francie až po Vladivostok. Ale to je již další vývojová fáze. Nejprve však czexit!