Chce to obrození…

Marek Řezanka

Proč že mi schází dobrá nálada?

Vždyť dennodenně vidím, kam vše spěje

V téhle té fázi slunce zapadá

světla je méně – cesta bez šlépěje

Církvi se dalo, šlechtu spasili

vymývání je dneska ze vzdělání

Student ví málo

vládne násilí

zvídavost hnije – před tou vrchnost brání

Občany střeží zvláštní kontrola

vidět ji není, o to víc však bolí

je tuhý režim

Kdo se dovolá

(bez odročení) svých práv na cokoli?

Rodinné vztahy doba rozkládá

rodičům bere děti propaganda

vidíme záhy, jakým rošáda

míří teď směrem – a co že kde plandá

Když drogy mladé lidi nesloží

spolehnout dá se v tomto na média

Orají stádem víc než jednou lží

již mají zase jasná kritéria

V předklonu záda národ ohýbá

zadek se tyčí, že mu do něj kopou

Na dluh stát střádá

jeho obliba

je z mnoha příčin nízká

nad Evropou

Unii osud zlý se předvídá

že zajde na své vyprázdněné řeči

Že žije dosud tahle nestyda?

Však ona zařve, na zemi již klečí

Dětem se toho mnoho neřekne

neznat je učí, nemyslit, jen jednat

Kdy že říct mohou, co je nepěkné?

Když někdo ručí, že nevyjdou ze dna

Ladem je kniha, mysl otroka

nemá co rušit – pouze tak ho chválí

tlučou, když zdvihá břevno od oka

Pytel je ušit – vidět ho lze z dáli

Nějak jsem zmožen řevem u stáda

Ptejte se se mnou – co že se zde mění?

Pokud, pak to, že všechno upadá

Máme zas Temno. Chce to obrození