Česko-německé diskusní fórum v současnosti
Proč o Česko-německém diskusním fóru (ČNDF) mluvíme právě nyní? Z jednoho prostého důvodu. 31. prosince 2020 končí funkční období současné Rady ČNDF. Českou část nové Rady v dohledné době bude jmenovat český ministr zahraničních věcí. Musí tak učinit nejpozději do konce prosince tohoto roku.
V listopadu, nejpozději počátkem prosince, by vlastenecké organizace měli ze svých řad, případně z řad svých sympatizantů, navrhnout svého kandidáta. Kvalifikovaně vypracovaný návrh se všemi náležitostmi pak podat do podatelny ministerstva zahraničních věcí k rukám pana ministra.
K tomu na základě zkušeností, které máme, můžeme říci, že jsme několikrát tak učinili, ale nikdy pan ministr našeho kandidáta nejmenoval. Tázali jsme se, z jakých důvodů tak pan ministr neučinil. Dostali jsme odpověď, že si našeho kandidáta pan ministr nevybral. A tečka. Proto by bylo dobré, kdyby několik vlasteneckých subjektů navrhlo své kandidáty. Takto jsme uvažovali až do ledna tohoto roku. Pan ministr nové členy ČNDF pro roky 2021 až 2022 nejmenoval. Ve svých funkcích zůstávají zřejmě tedy ti, kteří byli členy Rady v předchozím období (2018-2020).
Pokud si pozorně přečtete jména členů Rady ČNDF, nenajdete tam ani s lupou byť jednoho zástupce české skutečně vlastenecké organizace. Zkusit nyní prolomit tuto hradbu považujeme za nutné. Pokud jeden zástupce aktivního českého subjektu bude jmenován, informační blokáda o činnosti ČNDF přestane existovat. Dozvíme se, co vlastně diskusní fórum dělá a jak se jeho jednotliví členové chovají. Zatím to nevíme. Je však velmi žádoucí, abychom napříště měli potřebné informace. A nejen to! I jednotlivý člen může podávat Radě své návrhy. Je velmi důležité v současnosti vědět, co všechno se v české-německých vztazích, i těch česko-„sudetoněmeckých“, děje a reagovat na to.
Je zbytečné se přesvědčovat, jak důležité jsou v současnosti česko-německé vztahy.
Nesdílíme oficiální verzi, která je označuje za vynikající. Všichni víme o tom, že dekrety prezidenta republiky, jsou napadány nejen představiteli SL, ale i některými ústavními činiteli SRN. Víme o snaze těchto sil přepsat česko-německé dějiny. Víme o řadě protičeských útoků, jichž se tito činitelé dopouštějí. Je důležité, aby tyto skutečnosti viděli i naši ústavní činitelé a dovedli proti nim důrazně protestovat, především diplomatickou cestou. A o tom všem by nás měla objektivně informovat alespoň některá česká média. Dosáhneme toho?
Již několik let do funkce člena Rady ČNDF, přes úsilí několika organizací, v poslední době např. Aliance národních sil, příslušný ministr zahraničních věci ČR nikoho z navržených vlastenců nejmenoval.
ČNDF vzniklo v r. 1997. V dřívějších letech do jeho Rady ministr zahraničí jmenoval celkově pouze několik vlastenecky orientovaných činitelů, např. prof. JUDr. Václava Pavlíčka ( členem Rady v letech 2000 – 2002), PhDr. Miloslava Bednáře, CSc., (2000 – 2004), PhDr. Miloslava Ransdorfa, CSc., (2000 – 2004).
Členem Rady ČNDF od roku 2005 do současnosti je RNDr. Miroslav Prokeš, v posledních letech je u něj uvedena politická příslušnost (KSČM). O jeho aktivitách v ČNDF nebylo snad vůbec nic publikováno. Je otázkou, proč tam vůbec sedí.
Když vezmeme v úvahu trvání ČNDF, od roku 1997 dodnes, tedy asi 23 roků, můžeme konstatovat, že při jmenování do Rady dochází k hrubé a soustavné diskriminaci vlasteneckých subjektů a jejich kandidátů.
V souvislosti s uvedeným a dalšími skutečnostmi, o nichž se nechci rozepisovat, se domnívám, že bychom měli zvážit, zda další existence ČNDF je pro republiku alespoň částečným přínosem, či naopak velkou zátěží, a v souladu s tím i napříště jednat.
Dr. O. Tuleškov, ČNL
Příloha
Dr. Libor Rouček, spolupředseda, bývalý místopředseda Evropského parlamentu
Mgr. Martin Dzingel, prezident Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
JUDr. Vladimír Handl, vyučující na Institutu mezinárodních studií FSV UK
Mgr. Daniel Herman, bývalý mluvčí České biskupské konference a ministr kultury ČR (KDU-ČSL)
Prof. Ing Felix Kolmer, místopředseda Mezinárodního osvětimského výboru
JUDr. Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR
Dipl.-Pol. Jana Maláčová MSc., ministryně práce a sociálních věcí ČR (ČSSD)
RNDr. Miroslav Prokeš, předseda komise strategie životního prostředí (KSČM)
MUDr. Luděk Sefzig, bývalý senátor (ODS)
PhDr. Olga Richterová, Ph.D., poslankyně Parlamentu ČR (Piráti)
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
Prof. JUDr. Helena Válková, poslankyně Parlamentu ČR (ANO)
Radek Špicar M.Phil., viceprezident Svazu průmyslu a obchodu
Jana Vlčková, mluvčí Česko-německého fóra mládeže
Mgr. Monika Žárská, Českobratrská církev evangelická
Němečtí členové
Christian Schmidt, poslanec (CSU), spolupředseda, bývalý spolkový ministr zemědělství
Renata Alt, poslankyně (FDP), předsedkyně parlamentní skupiny CZE-SVK-HUN ve Spolkovém sněmu SRN
Matthias Dörr, jednatel Ackermann-Gemeinde
Bettina Finzel, zástupkyně Česko-německého fóra mládeže
Dr. Dorothea Greiner, regionální biskupka Evangelickoluteránské církve Bavorska v Bayreuthu
Viktoria Großmann, bohemistka, redaktorka deníku Süddeutsche Zeitung
Milan Horáček, bývalý poslanec Spolkového sněmu a Evropského parlamentu (Bündnis 90/Die Grünen)
Stephan Kühn, poslanec (Bündnis 90/Grüne), člen parlamentní skupiny CZE-SVK-HUN ve Spolkovém sněmu SRN
Dr. Kai-Olaf Lang, senior fellow, Nadace věda a politika
Bernd Posselt, bývalý člen Evropského parlamentu (CSU), mluvčí Sudetoněmecké národnostní skupiny
Marianne Schieder, poslankyně (SPD), členka parlamentní skupiny CZE-SVK-HUN ve Spolkovém sněmu SRN
Marko Schiemann, poslanec Saského zemského sněmu (CDU), příslušník lužickosrbské menšiny
Kerstin Schreyer, bavorská státní ministryně práce, sociálních věcí a rodiny (CSU)
Dr. Wolfgang Schwarz, kulturní referent pro české země ve Spolku Adalberta Stiftera
Prof. Gert Weisskirchen, bývalý poslanec Spolkového sněmu (SPD)