Tedy přesný opak demokratické instituce placené státem, jaké nám měl přinést 17. listopad 1989. Jaký úřad, takový šéf a naopak. Co můžeme čekat od člověka, který dělal poradce zfašizovaným, Banderovcům na Ukrajině, vraždícím spoluobčany. Zajímavé je, že režie a obsah komedií se mění podle zadání, obvykle ze zahraničí, ale někteří komedianti na scéně zůstávají, případně jejich potomci. Vlasovská komedie je jen další z primitivních a agresivních projevů místních euromarxistů, kteří již třicet let, někteří i déle posluhují cizáckým zájmům, především německým, speciálně sudeťáckým. U některých se slouhovství táhne až do doby německé okupace v době druhé světové války, zatímco u jiných až do rakouské okupace před říjnem 1918. Při tom všem nesmíme zapomínat, že Německo se rovná německá koloniální EU.

Velitel za svoje podřízené nese plnou zodpovědnost. XV. kozácký sbor byl součástí ROA vedené generálem Vlasovem, označované jako vlasovci. Číhalová blábolí v médiích cosi o boji proti komunistům. Kolik jich bylo v Zákřově, kolik jich bylo mezi civilisty v Polsku a Jugoslávii, ale i na Ukrajině, kde se příslušníci XV. kozáckého jízdního sboru SS chovali hůře, než divá zvěř. V prostoru moravského Zákřova se proti nim chystali zasáhnout místní velitelé wehrmachtu, ale válka skončila. Nejedná se u paní Číhalové o nejhrubší schvalování terorismu a válečných zločinů a propagaci nacismu, což je trestný čin? K čemu máme zákony, když nikdo nevyžaduje jejich plnění? K čemu si platíme ministerstva vnitra a spravedlnosti. Proč bychom je měli dodržovat i my ostatní? Kde je povyk takzvaných historiků z Ústavu pro studium totalitních režimů? Německý nacismus a jeho válečné zločiny, to pro ně není totalita? Kozlů u koryt plných z našich daní jsou nespočetná stáda, ale práce na zahradě žádná, nanejvýš smrduté bobky německé euromarxistické protiruské propagandy. Je to evidentní důkaz, že celý lítý boj mezi vládní koalicí a opozicí, včetně nástupů nemyslících hlupáčků pod vedením placených aktivistů je pouhá komedie. Převážná většina českých poslanců a senátorů podlézá euromarxistické německé EU řízení z Berlína bývalými komunisty a sudeťáky bez ohledu na stranickou příslušnost a voliče, vlast a národ.

Co na pomník k oslavě příslušníků formace podřízené říšskému vůdci SS Himmlerovi a kladení věnců k hrobu zločince a velitele kozácké SS Pannwitze říkají naši politici, údajně demokratičtí, co na to oběti holocaustu? Co na to premiér a pro některé spasitel? Číhalovou zaměstnává jeho vláda, stejně jako přítele sudeťáků Hermana. Jeho ministr obrany evidentně preferuje německé zbrojovky a především začlenění naší armády do německého bundeswehru, dědice nacistického wehrmachtu. Stačí se podívat, kdo bundeswehru velel v první dekádě i déle. Co dělají orgány činné v trestním řízení (socialisty Hamáčka)? Co na to předseda ODS Fiala, kam sprosťák z Řeporyjí patří i se svým vlasovským pomníkem? Vymění modrého ptáka za svastiku, když neustále řeční o svobodě a demokracii? Vítězná strana v propagaci nacismu? Pana Kalouska, který se veřejně tulí k Číhalové, aniž by se pozvracel, se raději neptám. Vážil jsem si ho jako jedné z nemnoha osobností, ale osobnost neoslavuje německý nacismus. Měl by se stydět. Pověz mi, kdo je tvůj kamarád a já ti povím, kdo jsi.

Co na to úlisný a pokrytecký německý velvyslanec Israng toužící pořádat u nás sjezd sudeťáků? Samozřejmě mlčí, protože Německo sice staví muzea holocaustu, ale je to jen pokrytecká komedie. Nevydalo k potrestání 1500 prokazatelných válečných zločinců, které požadoval československý plukovník Ečer a samo je rovněž nepotrestalo. Neprovedlo denacifikaci odsunutých sudeťáků z ČSR a dalších milionů nacismem nasáklých Němců odsunutých z řady evropských zemí, především z Polska. Nepotrestalo žádného ze soudců, kteří v době takzvané třetí říše národa německého a okupace Československa posílali demokratické Němce i občany okupovaných zemí na smrt a do koncentráků. Nepotrestalo žádného z kněží, kteří nosili na ornátu hákový kříž, místo kristova. Všechny válečné zločiny se v Německu hází na SS (přestože naprostá většina z nich nebyla potrestána, zato dostávali donedávna finanční podporu), přičemž ostatní ozbrojené složky se jich dopouštěly rovněž a snažili se také mnozí němečtí civilisté, zvláště sudeťáci. Armádě takového státu jsou podřízeni naši vojáci. Naše vláda se může stydět a opozice, která neprotestuje, rovněž, až na čestné výjimky.

Stejně jako v době rakouské a později německé okupace se třicet let plánovitě vytváří duch podřízenosti a ponižování ve vztahu Čechů k Němcům. Na Seznamu to vidíme každý den. Vše české je špatné a hodné zesměšňování. Samozřejmě, kromě levné práce na německé koloniální panstvo tvořené geniálními nadlidmi určenými k vládě nad slovanskou pakáží. Zlehčují a zamlčují se zločiny Němců z období války proti národům Evropy s cílem posilovat kolonizaci slovanských zemí střední, jihovýchodní a východní Evropy. Jednou z forem této ideologické války je soustavná agresivní protiruská, případně protisrbská propaganda. Ta se snaží líčit Rusko, případně Sovětský svaz jako stát stejně zločinný a nepřátelský k naší zemi, jako bylo nacistické Německo. Při tom je záměrně přehlížen fakt, že Německo je naším a nejen naším tradičním nepřítelem už od dob slovanských knížat, zatímco Rusko se k nám zachovalo nepřátelsky pouze jednou, a to v roce 1968. Ve srovnání s německou okupací a protektorátem to byl piknik školky křesťanských dívek.

V SSSR nebyli nikdy lidé plánovitě a záměrně masově vyhlazováni z rasových důvodů, SSSR nikdy nebojoval ve jménu nějaké rádoby nadřazené rasy proti ostatním a Rudá armáda jako jeden z hlavních členů protifašistické koalice (USA, SSSR, V. Británie) nesla sama po tři roky tíhu boje s Německem a jeho satelity v Evropě. Rudá armáda měla zásadní podíl na vítězství spojenců v Evropě, pomohla spojencům ve finální fázi bojů v tichomoří, pomohla Čínské lidové osvobozenecké armádě, osvobodila s pomocí rumunské a polské armády převážnou většinu území Československa, přičemž na našem území padlo zhruba 140 000 rudoarmějců a 60 000 Rumunů. Celkově padlo v boji proti Německu a jeho satelitům 8,2 milionu vojáků Rudé armády a zhruba 8,5 milionu jich bylo zraněno, část s trvalými následky. V neposlední řadě zabránila Rudá armáda dokončení holocaustu, a rovněž následné likvidaci Slovanů. Ostudné činy Číhalové a Novotného jsou urážkou obětí německého nacismu. A česká vláda i takzvaná opozice mlčí.

Občané evropských zemí by si měli uvědomit, že celá EU není nic jiného, než pokrytecký výsměch svobodě, spravedlnosti a lidským právům, reinkarnace pangermánské a nacistické Mitteleuropy zaměřené především na zotročení a vyvraždění slovanských obyvatel střední, jihovýchodní a východní Evropy. Pokusili se o to v létech 1914–1918 a 1939–1945, naštěstí neúspěšně. Lze se oprávněně obávat, že cílem současné štvavé propagandy je nejen utužení německé kolonizace doprovázené ničením státu, národa, rodiny, odzbrojováním a násilnou islamizací a afrikanizací středoevropského prostoru. Nejdůležitější je vyvolání souhlasu obyvatel s agresivní válkou proti Rusku, která se změní v jadernou katastrofu, jež postihne především střední a východní Evropu. Naši vojáci v ní mají plnit roli kanónenfutru německého bundeswehru.

Každý hledá koryto jinak. Někdo po islámsku pěstmi jako euromarxistka a bojovnice za islamizaci a afrikanizaci naší země Petra Procházková, jiný primitivní vulgaritou, která by před listopadem 1989 nebyla u veřejného činitele možná. Vzhledem k tomu, že starosta Řeporyjí postrádá exteriér vhodný pro výrazné zviditelnění se například striptýzem na „václaváku“, možná v rámci Prague Pride, musí se v médiích jinak. Přítel Pirátů a král mediální sprostoty Pavel Novotný je každopádně krásnou a inspirativní reprezentací úrovně obyvatel vesnice Řeporyje, kteří si ho zvolili za svého vůdce. Patrně se chtějí rychle dostat na úroveň afroislámských multikulturních a obohacujících vzorů ze Súdánu, Somálska, Afghánistánu a podobných zemí, které jejich uřvaný řepný fýrer na radnici již několik let nadšeně vítá. Samozřejmě, aniž by si vzal nějakého migranta domů a živil za svoje, jak to je u pokryteckých multikulturalistů běžné. Kdyby byli občané Řeporyjí co k čemu, popadli by svého starostu za límec a nakopli směrem k Terezínu a Osvětimi, aby se tam mohl pochlubit, jak chce stavět pomník nacistickým SSmanům a zrádcům.

Agresivní sprostota starosty Novotného z Řeporyjí, předního reprezentanta Fialovy rádoby–vítězné ODS na cestě k euromarxismu přes německé, zelené, případně islámské zadky, není samozřejmě nic jiného, než bezcharakterní, vypočítavá a podlézavá komedie. Tou si chce sprosťák do budoucna zajistit koryto u evropských euromarxistů typu Merkelové, Leyenové a Posselta, případně jejich amerických šéfů Sorose a Allbrightové. Následuje v těsném závěsu atomového Hřiba a garážového Koláře. Vzhledem k tomu, že má přece jen trochu zpoždění, snaží se je dohnat hlasitějším projevem kořeněným svojí standardní sprostotou za vydatné podpory médií. Na protinárodním euromarxistickém Seznamu dostává prostor každý den. Před rokem možná ani nevěděl, že nějací vlasovci existovali. Nicméně využil talentu synka z komediantské rodiny, která se měla dobře za všech režimů v boji o koryto a předvádí se s vydatnou podporou médií a Fialova vedení ODS v multikáře jako reprezentant pracujícího lidu. Takový malý český Mussolini. Jeho vypracovanou dělnickou postavu rozhodně nelze přehlédnout. Už jen chybí, aby jako Babiš s Krnáčovou vyrazil předvádět komedii s pětiminutovým kydáním sloního hnoje. Sprosťákovi by určitě stačil jeho vlastní. Il Duce takové komedie miloval.

Zároveň o sobě vykládá i píše, jak je úžasně inteligentní. Vzhledem k tomu, že samochvála obvykle smrdí, musí se nad Řeporyjemi vznášet hustý oblak smradu. Je otázka, zda by to neměli řešit ekologové jako ničení životního prostředí. Mezi půlkami Sorose, Allbrightové a Merkelové je velká tlačenice a sprosťák z Řeporyjí se snaží dostat do první ligy. Nicméně na české politické komediální scéně pražské havlérky není žádným novátorem. Řadí k dalším nadějným euromarxistům a slouhům cizáckých, především německých zájmů typu Jandy, Putny, Peszinského, Mináře, Petříčka, Pocheho, Hamáčka, Prouzy, Dienstbiera, samozvaného profesora Kohouta, který někam vysmrádl, či samozvaného kněze, bývalého kádrováka Halíka, kdysi oceněného bojovníka proti křesťanským bludům. V neposlední řadě rovněž předlistopadového nomenklaturního komunisty Štětiny, lektora marxismu–leninismu Votápka, nomenklaturního komunistického lampasáka Pavla, či bývalého kněze Hermana, přítele sudeťáků, stavbařského miliardáře Sekyry a především mladých chlapců. V době, kdy se mají snižovat stavy přebujelých byrokratů. Místy mám dojem, že na Babišobě úřadu vlády pracuje za naše peníze víc členů TOP 09, než ANO. Ilustrativní doklad opravdovosti lítého boje mezi vládou a opozicí, který nám předvádějí v médiích. Samé morální, nezištné a vlastenecké charaktery. Docela by mne zajímalo, kolik taková Číhalová, nebo Herman dostávají z našich daní. Podle mne by měly být platy a celkové příjmy státních zaměstnanců zveřejňovány, když jdou z našich daní. To bychom koukali, jak jsme bohatá země a co si můžeme dovolit. Možná se dočkáme i příplatku za kladný přístup k němectví.

Zrádci a dezertéři

Druhá světová válka byla obdobím extrémů, dobou hrdinů i dobou zrádců. S těmi druhými, někdy i prvními se státy a národy obvykle vypořádávaly dost tvrdě. Zrádce a dezertéry likvidovaly britská vojenská policie, německé polní četnictvo, či sovětská NKVD mnohdy na místě zastřelením, případně oběšením. Z českého rybníčku bych připomněl, že hrdina Francie, poručík Španiel byl odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti československou vojenskou prokuraturou v Londýně za války. Důvodem byl jeho odchod k de Gaullovým vojákům Svobodné Francie, protože se nechtěl bezúčelně povalovat v Anglii a léta čekat na vylodění. Nebyl sám. V USA strčili preventivně do koncentráků většinu tamních obyvatel japonského původu. V Británii zavřeli preventivně většinu členů fašistické strany. Jednoho pilota odvedli poté, co se vrátil z bombardovacího náletu na Německo. Britský hlasatel německé propagandy, známý jako lord Haw Haw, dostal po válce bez milosti provaz, přestože na spojence nikdy nestřílel.

Na východní frontě bojovaly spojenecké síly Rudé armády, francouzští a britští letci, 1.ČS armádní sbor v SSSR, Berlingova polská armáda a partyzáni všech národností SSSR, včetně židovských skupin a cizinců nejen proti armádám Německa, Finska, Itálie, Rumunska, Bulharska, Maďarska, Lucemburska a dočasně Slovenska, dále formacím SS tvořeným Španěly, Francouzi, Belgičany a Nizozemci. Bojovali také proti mnoha zrádcům pocházejícím z území SSSR. Ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě byli ozbrojenými spojenci nacistického Německa ve válce proti SSSR a jugoslávskému hnutí odporu Chorvatští Ustašovci, Bosňáci, Kosovští Albánci, Ukrajinci, Kozáci, Krymští Tataři a mnozí další. Nicméně, s výjimkou Krymských Tatarů se nejednalo o celonárodní kolaboraci a zločin. Z Ukrajinců se zrady dopustilo zhruba kolem 200 000, kteří jsou v současnosti souhrnně označování nesprávně jako Banderovci. Většina z uvedených tvořila cizinecké jednotky, nebo útvary SS. Další sloužili a napomáhali německému pozemnímu vojsku a letectvu a dokonce italské armádě. Nelze přehlédnout, že právě tyto formace ozbrojených zrádců se podílely výraznou měrou na teroru vůči civilnímu obyvatelstvu a ukrajinští dozorci sloužili v německých vyhlazovacích koncentračních táborech na území Polska a SSSR. Můžeme si v této souvislosti připomenout, že v Německu připadal jeden příslušník SS na 1000 občanů, zatímco mezi takzvanými sudeťáky, bývalými občany ČSR to byli čtyři na 1000.

Válka na východní frontě byla brutální a vyznačovala se nedodržováním běžných civilizačních norem. V Německých zajateckých táborech zahynulo 3,5 milionu sovětských zajatců. V roce 1941 a následně po část roku 1942 panoval v Rudé armádě rozvrat. Politruci zasahovali neodborně do velení a spolu s příslušníky NKVD vraždili nejen zrádce a dezertéry, ale rovněž vojáky, kteří nesplnili mnohdy stupidní rozkazy. Vojáci Rudé armády, kteří se vzdali, nebo ztratili v rámci bojů a dostali se později zpět, byli mnohdy zbytečně označováni za zrádce, dezertéry a špióny, popravováni, případně zařazováni k trestným jednotkám s minimální možností přežití. Na druhé straně byli ti, kteří kladli odpor i po ukončení bojů a bojovali jako partyzáni v řadě případů omilostněni. Koncem války byla popravena zhruba polovina důstojníků Vlasovovy ROA, nikoli všichni, jak bájí euromarxistická média. Při závěrečných bojích bylo vojáky Rudé armády postříleno bez soudu několik set příslušníků ROA. Část vojáků a poddůstojníků odeslána do pracovních táborů, kde byli do roku 1955, a poté byli propuštěni na základě Chruščovovy amnestie. Ostatní dostali šest let vězení. Za zradu to nebylo zase tak mnoho. V USA dostávali zrádci doživotí za menší provinění, než ozbrojený boj proti US Army. Možná o něco hůře dopadly kozácké útvary SS vedené obergruppenführerem Pannwitzem, které zločinně terorizovaly obyvatelstvo v Jugoslávii a podílely se na holocaustu. O tom byli dobře informováni Britové, kteří je bez milosti a po zásluze předali Rudé armádě. Nic není černobílé, jako euromarxistická propaganda, která uráží osvoboditele a dělá ze zrádců, vrahů, násilníků a lupičů ubohé oběti bolševismu, samozřejmě pouze ruského, protože podlézá německým euromarxistickým kryptonacistům a kolonizátorům.