Celá tato doba…

Marek Řezanka

Celá tato doba jenom k válce spěje.

Celá tato doba punc má beznaděje.

V celé téhle době strach a hloupost šílí,

celá tato doba je nad naše síly.

Celá tato doba do kouta nás tlačí

s tím, že stačí zmáčknout „delete“ v počítači.

Celé této době pokrytectví vládne:

Nástroje má k tomu vskutku mimořádné.

Celá tato doba z nás jen kompars dělá,

který rychle zmizí s první ránou z děla.

V celé téhle době člověk se jen vzdává.

Vzdal se skoro všeho. Co mu zbývá? Hlava.

Celá tato doba vizitku má zkázy,

i když člověk hledá, tak nic nenachází.

Jak když v našich zemích byli Braniboři:

Opět je zde chaos. Znovu všechno hoří.

Celá tato doba zhoubný virus šíří,

viníky však nejsou žádní netopýři.

Systémový virus největší je zhouba:

Ostruhami do nás neustále dloubá.

Celá tahle doba je jak vlnobití:

Marně hledat maják, který ve tmě svítí.

Ta je totiž hustá, že nic nezabliká.

Jsme jako ti herci: Sami bez publika.

Celá tato doba podlamuje zdraví:

Zaváže nám ruce. Roubíky nás dáví.

Nakonec nám oči černá páska kryje.

Můžeme jít padnout. Kočí zvolá: „Hyjé“.

Z celé této doby poučení plyne:

Mlčení má v sobě buňky rakovinné.

Byť je velmi pozdě, musíme se vzepřít.

Jinak, co nás čeká, zakvičí nám vepři.

Před pár dny jsme si mohli připomenout výročí narození Karla Kryla. Na jeho poctu jsem napsal text, jenž bych byl rád, kdyby někdo zhudebnil. Text, kterým reaguji na dobu, v níž jsem nucen žít…