Beneš a Hácha, generál Eliáš, Heydrich, potrestání válečných zločinců a kolaborantů

Do heydrichiády spojení mezi čs. vládou a Háchou, zvláště pak s gen. Eliášem, existovalo. Eliáš, předseda protektorátní vlády, se zvlášť aktivně podílel na odbojové činnosti. Když přišel Heydrich do Prahy byl zatčen a později popraven, aniž by kdokoliv z tzv. protektorátních činitelů pro něj něco vykonal nebo alespoň ztratil nějaké otevřené slovo.

V době, kdy za druhého stanného práva docházelo k masovým popravám Čechů, Lidice a Ležáky byly srovnány Němci se zemí a jejich obyvatelstvo ve velké většině popraveno, dostal Hácha jednoznačné upozornění, aby aktivit pronacistických nechal. On pokračoval. Již v exilu se mluvilo o českých kolaborantech s Němci, kteří budou postaveni před soud. Hácha byl mezi nimi. Uvažovalo se samozřejmě i o zpětné účinnosti potřebné platné právní úpravy. Nezapomeňte, že Slováci odsoudili prezidenta tzv. Slovenského státu k smrti a trest byl vykonán. Proč? Nikdo ze Slovenska, žádný slovenský orgán ani jeho významný představitel nepožádal o milost pro Tisa. Pravděpodobně by ji od prezidenta E. Beneše dostal.

Pokud by Hácha byl zdravotně schopný, trest by ho neminul. A potom, co je podstatné. Západ uznával existenci Československa de iure, přestože de facto bylo okupováno Německem, za čas dokonce i v jeho původních hranicích. Západ se distancoval od Mnichovské smlouvy. Pro nás byla nulitní od samého počátku. Západ, tedy všechny státy protiněmecké koalice, včetně SSSR, uznali prezidenta E. Beneše a čs. vládu v čele s dr. Janem Šrámkem. Čili pro celý protiněmecký svět tzv. protektorát neexistoval a neexistoval pro něj nějaký státní prezident jménem Hácha. Toho uznávali pouze čeští kolaboranti a proněmecká koalice.

Je pravdou, že Hácha byl prezidentem druhé republiky zvolen ústavně stanovým způsobem. Zánikem zbytkové republiky však jeho funkce skončila. Hitler z ní vytvořil tzv.protektorát Čechy a Morava, který byl součástí tzv. Třetí říše. Hácha především z milosti Hitlera se stal tzv. státním prezidentem tohoto podivného útvaru. A tak se dostal na nakloněnou rovinu kolaborace s Němci, po níž jel až do konce války. Osud byl k němu milostivý. Zemřel přirozenou smrtí. Nikoliv však doma, ale ve vězení. Odsouzen však nebyl.

K. Malý