6. 10. 2020
Redakce Protiproud přináší výňatky ze studie světových odborníků a vědeckých kapacit, která vrhá veškerá opatření vlády proti koronaviru do světla nevědeckých a nepodložených omezení života občanů
Ruská organizace Liga obránců pacientů spolu s mezinárodní organizací Nezávislá asociace lékařů a s více než 100 specializovanými odborníky (epidemiologové, imunologové, specialisté na infekční onemocnění, ekonomové, psychologové, právníci, sociologové) připravili komplexní odborný posudek s názvem Výzkum opatření přijatých vládami během vypuknutí choroby COVID-19.
Jde o skutečnou informační bombu vypuštěnou proti monstróznímu stroji masové dezinformace a infodemie, jak již dříve někteří odborníci charakterizovali nafouknutou virovou hysterii přímo ve WHO. Na více než sto stránkách dávají odborníci odpovědi na dvacet nejdůležitějších a aktuálních otázek v boji proti koronavirové infekci, které pokládají občané na sociálních sítích. V závěru dokumentu je shrnuto mnoho dalších materiálů k tomuto tématu, které vytvářejí základ pro žaloby orgánům činným v trestním řízení s cílem okamžitě eliminovat porušování práv občanů i právnických osob.
Samotný dokument je vypracován pro každého neodborníka jednoduchou a přístupnou formou otázek a odpovědí. Citujme nejzajímavější výňatky:
Zahrnutí infekce koronaviru (2019-nCoV) do seznamu nemocí, které představují nebezpečí pro veškeré obyvatelstvo, je nepřiměřené a zbytečné, protože koronavirové infekce nepatří k nebezpečným chorobám. Seznam nebezpečných nemocí nezahrnuje ani jiná akutní respirační virová onemocnění a dokonce ani nechvalně známou „prasečí“ a „ptačí“ chřipku. COVID-19 nevykazuje žádné zásadní rozdíly od jiných typů akutních respiračních virových onemocnění a chřipky, což znamená, že neexistují žádné důvody pro jeho zařazení do takovéhoto seznamu.
Oznámení Světové zdravotnické organizace ze dne 30. ledna 2020 o propuknutí nemoci 2019-nCoV jako „mimořádné události v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu“ automaticky neznamená, že tato nemoc má být považována za hrozbu pro ostatní, protože k podobným situacím dochází jen zřídka – nemá být tudíž zahrnuta v seznamu nebezpečných chorob a nevytváří předpoklad pro všechna ta opatření, která jsou v současnosti přijímána.
Téměř všechna zákonná omezení, která byla přijata v souvislosti s infekcí 2019-nCoV, vedla k neodůvodněnému překročení práv občanů. Pravomoci hlavního hygienika jsou během vypuknutí této nemoci vyčerpávající a v případě koronaviru dokonce přesahují potřeby nutné regulace. Chybné uznání 2019-nCoV jako obzvláště nebezpečné infekce tedy automaticky umožnilo hlavním státním hygienikům plně využít své pravomoci, což se také stalo, a v mnoha ohledech se to ukázalo být zbytečné. Nebyla proto zapotřebí žádná další opatření k vytvoření krizových štábů, zavedení režimů vysoké pohotovosti či nouzového stavu. Stačila běžná karanténní opatření.
V březnu byla epidemická situace z hlediska počtu nakažených v České republice klidná, a pokud máme hodnotit kroky Babišovy vlády, pak šlo o panická opatření. Ministerstvo zdravotnictví ani další orgány navíc neuváděly překročení prahové hodnoty pro epidemii, současně však bezdůvodně zavedly omezující opatření a označily je vedle karantén za „izolaci“ a „samoizolaci“. Sociální pojem „vězni v bytech“, který se normálně týká kategorie osob s omezenou schopností pohybu a orientace, se nevztahoval pouze na 10% zdravotně postižených osob, ale na 45% veškeré populace, což se nemůže obejít bez výrazné stopy, jakou to zanechalo na zdraví lidí a jejich psychickém, právním a ekonomickém stavu.
S pojmem „pandemie“ lze manipulovat. To může být užitečné a výhodné pro některé osoby, zejména pak pro jednotlivce, kteří financují WHO, což samo o sobě vyvolává otázky – na jakém základě je dovoleno soukromým osobám financovat mezivládní organizaci, která ovlivňuje život lidí ve všech státech a národech světa? Takové financování vytváří závislost celého světa na jednotlivcích, jejichž zájmy se vůbec nemusí shodovat se zájmy lidstva.
Epidemický režim na konkrétním území má být vyhlášen, když počet nemocných na tomto území překročí epidemiologický práh. U různých infekčních onemocnění je jiný – čím nebezpečnější je onemocnění, tím nižší je prahová hodnota. U moru či antraxu je to 1%, u chřipky a respiračních onemocnění je to 5% nemocných za měsíc. Epidemická hranice pro Českou republiku je přibližně 500.000 lidí. Pro Itálii asi tři miliony; pro Čínu 70 milionů; pro USA přibližně 15 milionů lidí atd.
Podle oficiálních statistik nepřekročila žádná ze světových zemí epidemiologický práh pro výskyt COVID-19. Oficiální údaj pro Českou republiku je ke dni 4. 10. 2020 okolo 40.000 nemocných, což není ani 0,4% české populace za dobu sedmi měsíců. To znamená, že v žádném případě nejde o případ obecného ohrožení, jinými slovy, jde o běžnou nikoli extrémně nebezpečnou virózu.
Média vyvolávala paniku, uměle vytvářela rozruch, přičemž manipulovala a falšovala lékařské údaje: smrtnost, infikovaní / nemocní / uzdravení. Již v lednu 2020 to WHO nazvala „infodemií“ a v létě k této záležitosti zveřejnila samostatný varovný materiál.
Infodemie je panika, k níž přispěly chyby i samotné WHO způsobené neadekvátností daných hodnocení a doporučení, rozporuplnými výroky a postoji, nevědeckým přístupem k řešení akutních problémů. Nebyly provedeny analýzy a srovnání s jinými infekčními chorobami. Medicínou se najednou začali rozebírat politici.
To vše vyvolalo u obyvatel stres a deprese. V některých případech to vedlo ke zhoršení chronických onemocnění a progresi kardiovaskulárních onemocnění, která jsou po velmi dlouhou dobu vážným a do značné míry neřešeným problémem. Došlo rovněž k negativním zdravotním dopadům na děti v izolaci odkázané na distanční výuku. To je výsledek infodemie, na níž budou děti těžko zapomínat, jako na neopodstatněný strach a bezmocnost dospělých.
Doposud se ztotožňovaly pojmy „infikovaný“ a „nemocný“. Což je kategoricky špatné a nevědecké! Je důležité rozlišovat mezi pojmy „infekce“ („nákaza“) a „infekční onemocnění“ – nemoc s klinickými projevy. Infekce je normální přirozený proces, k němuž dochází u člověka každou sekundu různými patogeny. Vyvinul se evolučně a je nutný k udržení homeostáze vnitřního prostředí těla a k trénování imunity. Nakazit se je možné kdykoli a libovolným počtem mikrobů. A při testování těchto mikrobů je v těle můžete kdykoliv zjistit. Což ale neznamená, že by infekce coby zjištěný výskyt těchto mikrobů v těle měl být srovnáván s onemocněním. To v žádném případě! Jde o normální proces vytváření imunity, promořování a rozvoje mikrobiocenózy v lidském organismu.
Pokud s těmito pojmy začnete manipulovat a zavedete hromadné testování toho či onoho viru mezi populací, můžete „nafouknout“ obvyklou respirační virózu na rozměry epidemie. A přesně to se stalo. Populace je uváděna v omyl, bojí se a panikaří. Doposud byly pozitivní testy nejen na virus, ale i na protilátky proti němu ztotožňovány s nemocí a infekcí. Což je kategoricky špatné a nevědecké. Vzhledem k nedostatečnému vědeckému vysvětlení situace a nevědeckému přístupu k diagnostice nemocí a interpretaci analýz nemají lidé možnost dostat spolehlivé informace a hájit svá práva.
V roce 2020 se lidstvo poprvé setkalo s takovým pojmem, jako „samoizolace“. Dříve se v medicíně používal pojem samoizolace či „anachora“ v psychiatrii jako symptom fobie z kontaktu s lidmi a společenských aktivit. V klasické epidemiologii se takovéto metody a termíny nepoužívají. Nikdy předtím nebyly nikde na světě použity metody úplné izolace zdravých lidí za účelem prevence před šířením některých infekčních nemocí. Můžeme říci, že byl proveden globální experiment na lidech proti jejich vůli.
Při testování metodou PCR jde o zvláštní diagnostiku, která je nepoužitelná bez klinických příznaků onemocnění. To platí pro jakoukoli infekci. Polymerázová řetězová reakce (PCR) detekuje genetický materiál patogenu nejen jako celek, ale také například ve formě fragmentů RNA nebo DNA.
Jde o velmi přesný test, který dokáže detekovat zlomek RNA z viru. A test bude pozitivní. Virus však nemusí být u lidí přítomen. Taková analýza dává falešně pozitivní výsledky. Tyto testy se staly základem pro diagnózu a stanovení diagnózy sloužilo jako základ pro samoizolaci, izolaci a hospitalizaci, což vedlo k porušování práv občanů a neodůvodněnému přetížení systému zdravotní péče.
Rozhodnutí zahájit postupné PCR testování všech lidí, které bylo učiněno na počátku nákazy, bylo nevědecké a nesprávné. Šlo o rozhodnutí politické. Skutečnost, že politická rozhodnutí se přijímají bez konzultace s lékaři a vědci, vede ke špatným rozhodnutím a nežádoucím a často katastrofálním následkům. Jakýkoli typ testování ke stanovení etiologie virů by v žádném případě neměl být prováděn u lidí bez příznaků respiračního onemocnění, nebo u zdravých lidí, a tím méně masově.
Nošení roušek
Analyzovali jsme velké množství randomizovaných studií o používání lékařských roušek (jde o typ studie, při níž jsou pacienti náhodně rozděleni do skupin, což snižuje výskyt zdrojů systematické chyby). V současné době jsou všechny závěry vědeckých studií o používání roušek jednomyslné v jednom konkrétním stanovisku: roušky nesnižují míru výskytu respiračních virových onemocnění.
Žádná z těchto studií neprokázala účinnost nošení roušek nebo respirátorů určených pro zdravotnický personál na veřejnosti. U akutních respiračních virových onemocnění jsou hlavní cestou přenosu aerosolové částice menší než 2,5 mikrometru. Technické vlastnosti lékařských roušek a respirátorů neumožňují zachycení částic tak malé velikosti, v důsledku čehož je jejich použití neúčinné.
Kanadská agentura pro veřejné zdraví přiznala, že roušky byly při použití během epidemie neúčinné. Z randomizované studie v Tokiu, která probíhala 2,5 měsíce mezi zdravotnickým personálem, byl vyvozen závěr, že osobní ochranné prostředky jsou při prevenci chorob z nachlazení neúčinné.
Roušky nejenže nechrání před respiračními virovými chorobami, ale jsou navíc pro obyvatelstvo škodlivé. Neustálé používání roušek zdravými lidmi vede k rozvoji bolestí hlavy, závratí v důsledku rozvoje mozkové hypoxie, způsobuje poruchy spánku, depresivní poruchy, kožní onemocnění a zvyšuje stávající onemocnění bronchopulmonálního systému. Z obavy před virovou infekcí plic vystavujeme tytéž plíce dezinfekčním prostředkům a zároveň z nich děláme inkubátor infekcí nošením roušek, které ztěžují dýchání. Jinými slovy dostáváme dýchací systém pod tlak.
Z hlediska imunologie je myšlenka univerzálního očkování proti SARS-CoV-2 kategoricky nepřijatelná. Rekombinační vektorová vakcína (jako vektor byly použity lidské adenoviry) proti COVID-19 byla vyvinuta rychle a již byla zavedena do lékařské praxe. Co vidíme z hlediska vývoje vakcíny „Sputnik-V“? Fáze I a II klinické studie vakcíny byly spojeny v jednu, této studie se zúčastnilo pouze 38 (!) zdravých dobrovolníků a studie byla ukončena 1. srpna 2020. Fáze III se vůbec nepředpokládala a 11. srpna byla vakcína zaregistrována. Od 24. 8. 2020 začala IV. postregistrační fáze vývoje.
Vakcína SARS-CoV-2 byla rozpracována na základě S-proteinu, který v tomto viru nejvíce mutuje a je vysoce variabilní. Kvůli tomu je tato vakcína nesmyslná, protože v době jejího vzniku se S-protein viru již tisíckrát změnil. Současný virus bude úplně jiný. Vakcína je tudíž k ničemu.
Za tak krátkou dobu navíc není možné zjistit účinek této vakcíny na lidi s chronickými chorobami. Ani její interakce s různými léky, které jsou tito lidé nuceni užívat na podporu svého života při chronickém onemocnění. Z tohoto důvodu může tato vakcína lidem s chronickými chorobami způsobit nenapravitelné poškození zdraví. A právě tato kategorie lidí podléhá riziku vzniku komplikací v případě infekce koronavirem.
V případě povinného očkování, které je kategoricky nepřijatelné, bude takové nařízení nebezpečím pro život a zdraví celého národa. Kromě toho si člověk musí přestat myslet, že očkování je prevence. Musíme přestat s očkováním – jako prevencí proti nemocím. Toto je falešná cesta. Očkování není vůbec preventivní opatření. A v současném vědeckém světě se zdiskreditovalo. Svědčí o tom tisíce vědeckých studií. Pokus vyvolat paniku z infekce koronaviru a vykreslit očkování jako spásu a všelék proti pandemii, je zločinný a nebezpečný postup ohrožující zdraví lidí na celém světě.
Apel na občany
Škody ekonomice způsobené pandemií budou obrovské. Na prevenci proti onemocnění COVID-19 stačila obvyklá karanténní opatření, která jsou již sama o sobě omezující. Neexistovaly žádné důvody pro masová omezení doplňující tuto karanténu – omezení pohybu, práce, odpočinku, vzdělání, lékařské péče, volného dýchání, ekonomické činnosti atd. V důsledku těchto zbytečných opatření došlo k masivnímu porušování práv každého občana, včetně práva na ochranu zdraví a lékařskou péči, práva na volný pohyb zboží, služeb a finančních zdrojů, práva na svobodu podnikání a ochranu osobnosti, práva na ochranu osobních údajů, práva na svobodu vyznání a bohoslužbu, práva shromažďovacího, práva na odpočinek atd.
Ze závěru odborníků vyplývá, že ve všech fázích „boje proti koronaviru“ činily vlády (včetně zdravotnických funkcionářů) rozhodnutí, která nebyla z hlediska zdravého rozumu opodstatněná a dokonce byla nebezpečná pro zdraví občanů: počínaje samoizolací, pro niž neexistuje právní ekvivalent, přes povinné testování, hospitalizaci, masivní porušování práv zjevně zdravých občanů, až po propagandu očkování jako všeléku na všechny neduhy.
Nezávislá asociace lékařů vyzývá právníky, právnické osoby a občany, aby se obrátili na soudy, úřady a orgány činné v trestním řízení s cílem zvrátit rozhodnutí svých vlád, protože ohrožují bezpečnost dětí, dospělých i veškerého obyvatelstva.
Protiproud.cz